Ford Taunus se vyráběl i jako nádherné Coupe. V testované verzi s maličkým motorem ale nebyl sportovní ani trochu

Taunus byl původně samostatný německý model vyráběný jeden čas dokonce ve dvou velikostech. Pak ale evropská divize Fordu rozhodla o úspoře nákladů a začala sjednocovat britskou a německou nabídku. Taunus a Cortina sdílely technický základ (ale stále se lišily designem) od roku 1970, kdy se pro označení používala interní zkratka TC (Taunus-Cortina). Výroba ovšem běžela v belgickém Genku. V případě Taunusu nahradil model TC menší typy 12M a 15M generace P6, které už ohrožovaly i prodeje menšího Escortu. Za projekt byl zodpovědný Seamon E. „Bunkie“ Knudsen. Nebyl ale zodpovědný za design, jak se občas mylně uvádí. Taunus totiž navrhnul Luigi Colani, později autor velmi futuristických kreací.

Pro německou pobočku Fordu je asi nejlepším modelem typ Taunus, který se vyráběl velmi dlouhou dobu mezi roky 1939 až 1994. Tento klenot střední třídy dostal své jméno po německém pohoří. Model TC pak byl úspěšný prodejně, minimalizoval náklady a mezi roky 1970 až 1975 nabídl toto nádherné stylové kupé, které v nabídce Cortiny nemělo svůj ekvivalent. Zvenčí se Taunus od Cortiny stále ještě lišil znatelně, například prohnutí boků ve stylu láhve od koly tady není tak výrazné jako u britského sourozence. Líbivá je ovšem vinylová střecha.

I když byl Taunus TC celkově kratší než model P6, nabízel díky o 51 milimetrů delšímu rozvoru a větší šířce více vnitřního prostoru a ponechal si i slušný zavazadelník. Auto je tak pohodlné a příjemné na delších cestách. Výbava L byla druhá nejnižší, nad ní byly ještě stupně XL, GT a GXL. Sedadla jsou měkká a pohodlná, volant zase velký, dvouramenný s tenkým věncem. To kompenzuje absenci posilovače řízení.

Taunus má klasickou koncepci s motorem podélně vpředu, jak bylo v dané třídě zvykem. Ostatně stejně na tom byl i jeho největší konkurent Opel Ascona. Pro Taunus to ale byla novinka, starší německé verze mívaly pohon předních kol. Pod kapotou testovaného auta se ukrývá nejmenší nabízený motor – řadová čtyřválcová třináctistovka Pinto OHC s karburátorem. Ta není zrovna bůhví jak živá, a tak je tento Taunus spíš krásný než hbitý. Auto jede 142 km/h a na stovku zrychluje 17,7 sekundy, protože dosahuje výkonu jen 59 koní (43 kW) v 5 750 otáčkách a točivého momentu 92 Nm v 3 500 otáčkách. Ford ale nabízel ještě šestnáctistovku a dvoulitr a s těmi auto určitě pojede lépe. Zase se ale třináctistovka spokojila v průměru s devíti litry paliva, do nádrže se vejde 54 litrů.

K motoru je připojená pětistupňová manuální převodovka. Jde o dodatečnou úpravu, standardně se nabízel čtyřstupňový manuál, pro verze s větším motorem i čtyřstupňový automat. Automat jsem před časem vyzkoušel v šestiválcovém sedanu TC2 a musím říct, že z něj jsem byl mnohem nadšenější než z tohoto staršího exempláře. Brzdový systém je dvouokruhový, vybavený posilovačem a spoléhá vpředu na kotouče a vzadu na bubny.

Taunus váží 985 kilogramů. Proti předchůdcům si verze TC polepšila, protože místo tuhé zadní nápravy a listových per dostala konečně vinuté pružiny a nápravu typu De Dion. Vpředu je nezávislé zavěšení McPherson. Kola nejsou nijak přehnaně velká, jen třináctipalcová. Dobový tisk ale kritizoval, že nový Taunus není tak pohodlný jako starší verze. Za mě je ovšem pohodlný až dost a krásně mi to dokazuje svými náklony v zatáčkách. Řízení sice není bůhvíjak přesné, ale zase už má auto deformovatelný sloupek řízení, aby chránil řidiče při čelním střetu. Ovšem posilovač byste v tomto autě hledali marně.

V roce 1973 proběhl facelift, který poznáte podle hranatých světlometů a jiné masky. Na sklonku roku 1975 byla výroba prvního Taunusu TC, jednoho z prvních globálních fordů, ukončena a na linky nastoupil model TC2, kde se design s Cortinou mnohem více sjednotil. U něj už na výrobu kupé nedošlo. Po konci modelu TC3 se pak objevila moderní a elegantní Sierra.

Taunus TC se ale vyráběl i v Argentině mezi roky 1974 až 1984 a v turecké automobilce Otosan mezi roky 1984 až 1994. Právě za éry TC ale Taunus přestal být v Německu nejprodávanějším fordem a předčil jej menší Escort, další globální model této značky.

Mechanické součástky jsou pak sdílené s mnoha fordy, což usnadní údržbu. Auta pochopitelně vzhledem k věku trápí koroze. A cena? Kupé najdete kvůli jeho větší vzácnosti v rozpětí 200 až 500 tisíc korun.