Hlavní obsah

Dodávka do terénu uveze až osm lidí. Volkswagen Transporter s úpravou Seikel se nezalekne ničeho

Foto: Lukáš Kukla

Volkswagen Transporter není úplně tím autem, kterého byste si v provozu běžně nějak zvlášť všímali. Když je T6.1 ve verzi Multivan nebo California, bavíme se úplně o něčem jiném, jenže Transporter je prostě „jenom“ dodávka, kterých je všude spousta. Leda snad, že by byl něčím zajímavý – co třeba nějakou pěknou terénní úpravou…

Článek

Pokud se vyloženě nepohybujete mezi terénními úpravami německých dodávek, asi jste jaktěživ neslyšeli název „Seikel“. Tenhle úpravce, sídlící jenom kousek západně od Frankfurtu, má v nabídce celou plejádu off-road prvků, zaměřených zejména na Volkswageny. Najde se tu něco pro Caddy, pro Amarok, pro Crafter, ale právě taky pro Transporter. A protože je pražské dealerství Porsche Praha-Prosek partnerem Seikelu, dostal jsem možnost osahat si přímo skrz zastoupení jeden vůz, vybavený velkou spoustou terénních prvků.

Foto: Lukáš Kukla

Už na první pohled je jasné, že u tohohle Transporteru je „něco jinak“

Původně byl tohle celkem obyčejný Volkswagen Transporter T6.1 Kombi. Vysoce užitečné, leč trochu strohé auto pro osm lidí, vybavené naftovým dvoulitrem o výkonu 204 koní, automatickou dvouspojkovou DSG převodovkou a pohonem všech kol 4Motion. Auto pěkné, na poměry Transporterů velmi dobře vybavené, ale nic z čeho by sálal charakter a „cool faktor“.

Zvýšená stavba a „šusplechy“, kam se podíváš

Jenže pak se téhle dodávce dostalo „Seikel kúry“ a ta proměnila auto k nepoznání. Tou úplně nejvýraznější změnou, patrnou hned na první pohled, je osazené zvýšení podvozku o 40 milimetrů ve verzi pro zvýšenou zátěž, ke kterému se váže zvýšení celkové hmotnosti vozu (tedy maximální povolené) na 3 200 kilogramů. S tím jde ruku v ruce osazení terénních „balónů“ Pirelli Scorpion AllTerrain v rozměru 235/65 R17.

Foto: Lukáš Kukla

Zvýšení podvozku je opticky vykompenzováno terénními pneumatikami. Ty změní průměr kola, proto je jednou položek ve výčtu přestavby i kalibrace rychloměru

Ještě důležitější je ovšem důsledné zakrytování auta zespod. Pořádně silné ochranné plechy z hliníku jsou pod motorem a zadním diferenciálem, pod tlumičem výfuku, pod nádrží a taky pod lištami prahů. Takto obrněné auto se pak může v těžkém terénu pověsit na břicho relativně bezbolestně, aniž by to odnesly drahé komponenty pod autem. Taková ochrana se hodí, protože, přestože je výsledná světlá výška 241 milimetrů a jde o variantu s krátkým rozvorem, činí onen rozvor pořád rovné tři metry. A to je dost na to, aby si i zvýšený Transporter někde v terénu škrtnul spodkem.

Foto: Lukáš Kukla

Boční prahy, ale i díly výfuku, zadní diferenciál a samozřejmě motor s převodovkou mají svou hliníkovou ochranu

Když už jsme u cest do terénu, v „klasické“ příplatkové výbavě nechybí uzávěrka zadního diferenciálu, což se může hodit zejména v momentě, kdy se auto prodírá nezpevněným podložím bez větší zátěže v zadní části, jedno ze zadních kol ztratí adhezi a začne se bezmocně protáčet.

Ruční ovládání regenerace DPF

Svou souvislost s pohybem v terénu má také velmi zajímavá výbava, spočívající v ručním spouštění, či naopak zablokování regenerace filtru pevných částic. Nevím o tom, že bych to kdy v nějakém osobním autě nebo malé dodávce viděl, ale řídit si regeneraci filtru do jisté míry ručně má svoje výhody.

Foto: Lukáš Kukla

Tlačítka pro ovládání jsou hned vedle panelu klimatizace

Spuštění regenerace se může hodit třeba v momentě, kdy se s autem vracím z delší cesty a vím, že následující dva týdny budu jezdit pouze po městě a na regeneraci nebudou vhodné podmínky.

Naopak zakázat autu, aby regenerovalo, se může hodit v momentě, kdy musím někam dojet po suché trávě a nechci riskovat, že horké plyny z výfuku, ve kterém probíhá regenerace, založí požár.

Jezdí pěkně, ale je znát, že je stavěn na zátěž

Velké balónové gumy s terénním vzorkem sice na silnici trochu hučí, popravdě ale o dost méně, než jsem čekal. Podvozek s vysokými zdvihy samozřejmě není radno provokovat v zatáčkách, kde se karoserie dost naklání, ale o tom to samozřejmě není. Při normální jízdě je podvozek tužší, jenže jeho charakteristika se pochopitelně mění se zátěží. Když jsem Transporter skutečně zatížil osmi lidmi, trochu si „kecnul“ a začal se po silnici pohybovat mnohem příjemněji.

Foto: Lukáš Kukla

Osm dospělých se sveze v pohodlí, ale je tu znát užitková orientace auta. Pro druhou a třetí řadu sedadel tu nejsou ani držáky na pití

A se zátěží osmi osob neměl žádný problém ani motor. Dvoulitrové biturbo o výkonu 204 koní a točivém momentu 450 Nm má hromadu síly ve středních otáčkách a ani se zátěží, která se blížila maximální povolené, se rozhodně nijak neloudal. DSG se sedmi rychlostmi vždy naprosto přesně vědělo, jaký kvalt má mít zařazený, a celkově dává pohonné ústrojí najevo, že je v daném modelu vrcholem – víc by ani nebylo třeba.

Foto: Lukáš Kukla

Dvoulitrové TDI v nejsilnějším provedení biturbo je jasnou volbou, pokud má mít Transporter výkonovou rezervu v téměř jakékoliv situaci

Příjemným překvapením byla taky spotřeba. V plném obsazení, na dlouhé cestě převážně po dálnici, spotřeboval Transporter každých sto kilometrů jen něco málo přes deset litrů nafty. A to je na auto, které má v danou chvíli kolem tří tun, zvednutý podvozek a terénní pneumatiky s vysokým odporem, naprosto pohodová hodnota. Příplatková pořádná nádrž na osmdesát litrů tak znamená reálný dojezd kolem 800 kilometrů, případně i víc, bude-li se auto používat v úspornějším režimu.

Nutno uznat, že tenhle Transporter, na to, že je „jenom dodávka“, je zároveň docela zajímavé auto. Samozřejmě, že na to, abyste měli využití pro osmimístné auto s terénními vlohami, musíte mít poměrně specifické potřeby, ale každé potřeby jsou přece specifické. A když ne individuálně, tak alespoň ve firmě. Coby shuttle v nepřístupných horách a lesích, nebo klidně v povrchovém dole, udělá Transporter s úpravami od firmy Seikel spoustu parády. A nebo je tu vždycky možnost přestavby na obytný expediční speciál, zdolávající nezdolatelné.

Partu nadšených dobrodruhů však pravděpodobně odradí cena. „Téčka“ od Volkswagenu se obecně neřadí mezi levná auta, a vrcholné provedení, podpořené rozsáhlou off-road přestavbou, cenu samozřejmě nesníží. Základní cena modelu s nejsilnějším dvoulitrem, automatem a čtyřkolkou činí 1 349 096 korun, po započtení příplatků je to pak 1 813 325 korun včetně DPH. K tomu si ještě připočtěme přestavbu od Seikelu, kde je podvozek za 48 tisíc, šusplechy dohromady za nějakých 84 tisíc a pneumatiky za 22 tisíc. Dohromady je to za přestavbu přesně 154 992 bez DPH, takže jsme suma sumárum na dvou milionech s daní.

Technické údaje
Motorvznětový řadový čtyřválec, 4 ventily na válec, umístěný vpředu napříč
Zdvihový objem1 968 cm3
Výkon204 koní (150 kW) při 4 000 ot./min.
Točivý moment450 Nm při 1 400–2 250 ot./min.
Plněnípřeplňování dvojitým turbodmychadlem
Převodovkasedmistupňová dvouspojková automatická
Pohonvšech kol 4Matic s mezinápravovou spojkou, uzamykatelný zadní diferenciál
Provozní hmotnost2 262 kilogramů
Akcelerace 0–100 km/h9,1 sekundy
Maximální rychlost198 km/h
Spotřeba (kombinovaná)9,8 litru na 100 kilometrů
Objem palivové nádrže80 litrů
Kola a pneumatiky235/65 R17
Rozměry (délka/šířka/výška)4 904/1 904/1 990 milimetrů
Rozvor3 000 milimetrů

Reklama

Sdílejte článek