Hlavní obsah

Test ojetiny: Suzuki Swift 4×4 je nejlepší malá čtyřkolka

Foto: Dalibor Žák

Pohledem někoho, kdo se celý rok pohybuje ve městě a v nížinách, může být čtyřkolka naprostá zbytečnost. Jsou ale lidé, kteří auto s pohonem všech kol opravdu potřebují a využijí. Když ovšem nechtějí velké a drahé SUV, trh ojetin jim moc ekonomických možností nenabízí.

Článek

Lidé, kteří potřebují čtyřkolku, ale nechtějí velké, rozežrané a servisně náročnější SUV, mají na trhu značně omezený výběr. Když to pak má být auto jednoduché, velmi spolehlivé a levné na provoz, zúží se možnosti vlastně jen na několik málo modelů.

Světe div se, domácí značka Škoda, ani celý koncern Volkswagen, takové auto nenabídne. Tam pro čtyřkolku musíte o segment výš (Octavia, Yeti…) k dražším a technicky složitějším autům. Reálně tak na trhu zůstávají jen dvě možnosti: Fiat Panda a Suzuki Swift.

Ačkoli by se takové auto hodilo testovat spíše v zimě ve vhodnějších podmínkách, tak nemělo smysl čekat a Swift ve čtyřkolce jsme si půjčili teď v létě. Kdybychom zase čekali do zimy, tak snadno se takové auto shánět do testu nebude. Stačí si vzpomenout, jak dlouho trvalo, než se v bazaru objevil Forester od Subaru.

Čtyřkolka za 150 tisíc

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Suzuki Swift s benzinovým motorem 1.2 VVT, manuální převodovkou a pohonem všech kol. Vůz z roku 2011 měl v době testu najeto už slušnou reprezentativní porci přes 171 000 km a prodejce za něj chtěl 150 000 Kč.

Foto: Dalibor Žák

Čekat s testováním do zimy? To by se taky mohlo stát, že žádný Swift ve čtyřkolce k dispozici nebude. Je jich na prodej málo a z inzerátů poměrně rychle mizí. K otestování čtyřkolky jsme našli aspoň blátíčko a štěrk

Aktuálně je na inzertním portálu Sauto.cz v nabídce zhruba třicet Swiftů páté generace a pod 100 000 Kč se jim ještě moc padat nechce. Nejběžnější motorizací je právě benzinová dvanáctistovka s manuálem, dieselů a sportovních verzí Swift Sport je jen pár. Moc není právě ani čtyřkolek, které se pod 150 tisíc korun shánějí v této generaci těžko. S nízkým nájezdem bude stát čtyřkolka pořád přes 200 tisíc.

Swift bývá slušně vybavený a nechybí mu klimatizace, elektrická okna, slušné rádio s přípojkou na USB a v autech najdete i vyhřívané sedačky a další užitečné drobnosti. Lépe vybavená bývají mladší auta po faceliftu. Mladá auta s nižším nájezdem do 50 000 km stále stojí i přes 200 tisíc korun. Šestá generace Swiftu začíná mezi ojetinami zhruba u 240 tisíc Kč.

A jak si Swift stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Malé hatchbacky s pohonem všech kol nejsou u nás příliš rozšířeným zbožím. S mladšími roky výroby jsou stále vzácnější. Jejich místo na trhu ojetin přebírají stále populárnější kompaktní SUV. I v kategorii SUV postupně ubývá modelů s pohonem všech kol. Většina kompaktních SUV se to do terénu za celý svůj život nepodívá, proto většina zákazníků volí pohon předních kol. Jsou však lidé, pro které je pohon všech kol nezbytnost. Vzhledem k tomu, kde bydlí nebo kam dojíždějí, nepotřebují SUV, a tak malé vozy s pohonem všech kol pro ně představují cenově dostupné řešení. V kategorii kolem 100 tisíc korun si u nás mohou vybrat z několika známých modelů. Suzuki Swift 4×4 patří k jezdecky velmi zábavným autům. Navíc je známé svojí spolehlivostí a servisní nenáročností. O trochu větší a vyšší Suzuki SX4 s pohonem všech kol může posloužit jako menší rodinný vůz. Skutečně kompaktní rozměry nabízí nejprodávanější čtyřkolka na světě Fiat Panda 4×4. Ve vyšších cenových kategoriích jsou k dispozici hatchbacky jako například Volkswagen Golf 4×4, BMW řady 1 xDrive nebo MINI Countryman. I tyto vozy vycházejí levněji než stejně staré SUV s pohonem všech kol.“

Suzuki Swift samozřejmě není jen o tom pohonu všech kol. Naprostá většina ojetin na trhu jsou klasické předokolky s motorem 1.2 VVT. Možná si pamatujete, že ojetý Swift jsme tu v testech už měli. Před zhruba dvěma roky jsme si půjčili zajímavou a docela svižnou verzi Sport s benzinovou šestnáctistovkou.

Funkční, kvalitní, spolehlivý

Nečekejte nějaká převratná nová zjištění. Swift páté generace (prodávaný v letech 2011 až 2018) je skvělé malé auto, které se může pochlubit vysokou provozní spolehlivostí, kvalitou zpracování a vlastně velmi levným provozem vyžadujícím jen pravidelnou údržbu a sem tam nějakou výměnu opotřebovaného spotřebního materiálu.

Foto: Dalibor Žák

Testované auto v interiéru opravdu dobře maskovalo svůj skutečný nájezd. Záleží hodně na přístupu majitele, jak interiér po 170 000 km vypadá

Když byl Swift nový, novináři si obvykle stěžovali na „levné a tvrdé plasty“, což je taková obvyklá fráze hodnocení interiérů, pokud nedosahuje standardů vnímání kvality obvyklé u koncernu VW. Jenže tahle testovaná bazarovka ukazuje, že Swift i přes ty levněji vyhlížející materiály žádné laciné auto není. Vnitřek vozu vypadá, jako by měl najeto snad dvacet tisíc a ne sto sedmdesát.

Vyšší reálný nájezd na tomhle autě prozrazují jen klasické kosmetické drobnosti na karoserii a sem tam nějaký ten pazvuk od podvozku. Ono totiž stačí, když uživatel auta není prase, oklepe si před nastupováním boty a aspoň jednou za čas otře vnitřek vlhkým hadrem a vyluxuje koberce. Kdyby bývalý majitel nezlomil ovládací páčku výdechu ventilace (zřejmě montáží nějakého držáku mobilu), vlastně by byl vnitřek tohoto Swiftu v bezvadném stavu.

Ani jízdní projev se nedá moc kritizovat. Od atmosférické dvanáctistovky sice člověk zázraky čekat nemůže, ale tenhle motor je velmi živý, má slušný výkon 69 kW, a když mu pomůžete otáčkami, uděluje Swiftu slušnou dynamiku. Rozhodně to není lenoch. Spotřeba? I když to honíte, tak do sedmi. Jinak se dá jezdit za 5 až 5,5 litru na 100 km. A to rovněž se čtyřkolkou. Šetřílek se dostane na hodnoty začínající čtyřkou.

Foto: Dalibor Žák

Swift je lehký a obratný, a když necháte dvanáctistovku trochu vytočit, upaluje pěkně. I se čtyřkolkou se dá jezdit za méně než 6 litrů na 100 km. Když si k tomu připočtete levný servis a vysokou provozní spolehlivost, patří Swift mezi nejlevněji provozovatelná auta na trhu vůbec

Takový ten běžný „terén“ Swift zvládne i s předním pohonem, ale jakmile naprší, už mívá auto třeba na trávě, blátíčku nebo ve stoupání na „kočičích hlavách“ problém. S čtyřkolkou nejsou rozjezdy žádné velké drama a zvládne i docela prudké stoupání na štěrku či mokré dlažbě, kde by se už předokolka prohrabávala nadlehčenými předními koly. Žádný velký teréňák tohle auto samozřejmě není, ale polní cestu k chatě nebo těch posledních 500 metrů na horách mimo udržovanou silnici dáte se Swiftem 4×4 vždycky. Limitujícím faktorem pak budou jen pneumatiky a světlá výška vozu.

Jenom je potřeba myslet na to, že Swift není off-road pro závody Baja 1000. Nemá metrovou dráhu tlumičů. V terénu musíte opatrně, auto nemá na podvozku plechové zakrytování. Jeďte raději pomalu, ale plynule. Někdy i dvojka je už moc. Nechte tam krátkou jedničku, netýrejte spojku a udržujte konstantní rychlost při vyšších otáčkách. Pak projedete úplně všude.

Berte 1.2 VVT a nic dalšího neřešte

Nejen, že je dvanáctistovka nejrozšířenější motor, ale je také nejrozumnější. Diesel 1.3 DDiS je takový menší strašák s choulostivým rozvodovým řetězem a vstřikováním. Přidejte si k tomu turbo a další dieselové složitosti a je vám asi jasné, že v malém Swiftu tenhle motor moc smyslu nedává. Kdo chce najezdit třeba 40 000 km za rok, ten si asi nebude kupovat malý hatchback segmentu B.

Foto: Dalibor Žák

Motor 1.2 VVT nemá zvýšené servisní nároky, je spolehlivý a při rozumném zacházení celé auto přežije. I přes skromný objem překvapí jeho reálná dynamika

Benzinovou dvanáctistovku naopak žádné systémové problémy netrápí. Ani jinde choulostivější řetězové rozvody. „Je to zcela bezproblémové auto, děláme na něm jen běžný servis,“ popisuje situaci Lukáš Vaverka z brněnského servisu CanoCar, kde se vedle prodeje a servisu vozů Suzuki věnují také značkám Lada a UAZ.

Servisní interval je nastavený tradičně na rozumných 15 000 km nebo jeden rok a majitelé ho zpravidla dodržují. Ačkoli jsou u dvanáctistovky ventilové vůle vymezovány mechanicky a mají se kontrolovat každých 30 000 km, obvykle není potřeba na ně vůbec sáhnout. Otázkou budou tolerance u vozů s nekvalitně provedenou přestavbou na LPG, ale s nízkou spotřebou dvanáctistovky je otázka, zda vůbec přestavba na plyn dává u tohoto auta, se kterým se najezdí kolem 15 000 km za rok, ekonomický smysl.

Žádné velké servisní drama není ani verze s pohonem všech kol. Čtyřkolka je tu řešena viskózní spojkou, což má výhodu nízké hmotnosti a konzistentních reakcí bez nutnosti koordinace počítačem. Je to velmi jednoduchý a spolehlivý systém, který nepřežije jen mimořádně necitlivé zacházení uživatele. „Na čtyřkolce se dá pokazit leda to, že se spálí její viskózní spojka, neboť to není určené k tahání aut ze škarpy,“ upozorňuje Vaverka.

Foto: Dalibor Žák

Konstrukce čtyřkolky je velmi jednoduchá a spolehlivá. Přesto je lepší měnit v celém systému olej častěji, než říká servisní plán

Podle servisního plánu se olejová náplň v zadním diferenciálu a převodovce s předním diferenciálem jen kontroluje, jejich výměny jsou naplánované až na 10 let nebo 150 000 km. „My majitelům doporučujeme náplně měnit po 45 000 km nebo třech letech,“ doplňuje Vaverka ze servisu CanoCar. Suzuki používá olej Ecstar 75W-85 pro zadní diferenciál (0,8 l) a transfer (0,65 l), převodovka s předním diferenciálem má 2,5 litru oleje 75W-80.

Jinak běžná servisní prohlídka s výměnou oleje v motoru vyjde na 4 500 Kč, větší prohlídka včetně výměny oleje v převodovce a diferenciálu a také výměna chladicí kapaliny a kapaliny brzdové stojí dohromady zhruba 9 500 Kč. Podle servisního plánu mají vzduchový a kabinový filtr v autě vydržet tři roky, ale hlavně u toho kabinového asi nebude od věci měnit ho každý rok. Jsou to stovkové položky.

Správně bychom ale měli u verze 4×4 připomenout některé odlišnosti. Vůz má lehce zvýšený podvozek, ale světlá výška je stejná jako u předokolky. Ačkoli má čtyřkolka stejně objemný kufr jako předokolka, tak má menší palivovou nádrž (40 litrů proti 42 l předokolky).

Foto: Dalibor Žák

Na zablácenou motokrosovou trať nebo do kamenitého říčního koryta se se Swiftem asi pouštět nebudete. Ale ty běžné nástrahy cest zvládne s naprostým přehledem

„Čtyřkolka má jiné těhlice, přední tlumiče, přední stabilizátor a poloosy. Samozřejmě je zcela odlišná konstrukce zadní nápravy,“ vyjmenovává odlišnosti Vaverka. Je ale potřeba říci, že v levné druhovýrobě toho moc neseženete. Na druhou stranu ale nejsou ceny originálních dílů likvidační a zas tak často je potřebovat nebudete.

Moc jsme se nevěnovali té sportovní verzi se šestnáctistovkou, ale o té si přečtete v samostatném článku. Navíc i ona je velmi spolehlivá a spíše si jen dejte pozor na celkový stav aut. Někteří mladí nevybouření jedinci těmhle autům dávají dost za uši. Swift ale i hrubé zacházení docela dobře snáší, pokud aspoň dostává včas nový olej.

Proti předchozí generaci se tento Swift zlepšil snad ve všech myslitelných ohledech, především pokud jde právě o kvalitu a spolehlivost. Prozatím se zdá, že se k lepšímu posunula i antikorozní ochrana, a pokud není tenhle Swift zbořený a špatně opravený, reznout by neměl. Samozřejmě není od věci udržovat v čistotě odtokové kanálky a nechat autu jednou za čas důkladně ošetřit spodek a dutiny.

Elektronika také není slabou stránkou, a jestli se někdy něco objeví, tak jsou to spíše sporadické závady, které se nevyhýbají ani jiným autům. Zde opravdu nic systémově nezlobí. To, že mají některá auta už ulámané různé plastové páčky a držáčky, je spíše záležitost přístupu bývalých majitelů. Ale to tak u ojetin je.

Celkové hodnocení: Ojeté Suzuki Swift 4×4

Swift je skvělé auto sám o sobě, i bez té čtyřkolky. Je spolehlivý, poměrně bytelný a servisně nenáročný. Verze s pohonem všech kol pak posouvá možnosti tohoto auta ještě dál a rozšiřuje jeho okruh zákazníků. Kdo prostě tu pojistku v pohonu všech kol potřebuje, ale nechce obří předraženou krabici s překomplikovanou technikou a spotřebou tanku, určitě najde ve Swiftu 4×4 spolehlivého parťáka. Podobných aut na trhu moc není a my se nedivíme, že ceny hezkých ojetých Swiftů vůbec nechtějí padat.

Reklama

Související témata:
Načítám