Hlavní obsah

Ford Focus RS – Proč by vás měla zajímat starší předokolka?

Foto: Martin Palonder

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Naposledy se s magickou zkratkou RS objevila třetí generace Focusu, která mu opět vrátila pohon všech kol. Někteří ale nedají dopustit na starší předokolky. Vyrazil jsem tedy za Lukášem a jeho exemplářem zjistit, zda může minulé RS bavit i dnes.

Článek

Nahradit léty prověřené a oblíbené jméno Escort bylo dost nečekané, ale dnes už je Focus stejně zavedený, jako byl jeho předchůdce. Za to, že si zákazníci rychle zvykli, určitě mohly i výborné sportovní modely ST a RS. Ta druhá zkratka u Escortu dříve znamenala pohon všech kol, u Focusu jste si ale museli vystačit jen s poháněnými předními koly.

Nic na tom nezměnila ani druhá generace z roku 2004. U té byl v běžné verzi dost kritizován vzhled, protože prý vedle předchůdce působil druhý Focus přímo nudně. Zlepšení přinesl až sportovní model ST. Nudný ale určitě nebyl facelift z roku 2008 a rok poté přišlo na trh ostré RS v třídveřové karoserii. Ta byla doplněna agresivnějšími nárazníky (přední s velkým otvorem, zadní s difuzorem a velkými koncovkami výfuku), spoilerem a mřížkami na kapotě, až by někdo mohl Focus považovat za oběť tuningu. Vše Ford ladil ve větrném tunelu, aby to skutečně fungovalo. Na parádu jsou jen malé otvory pod předními světlomety a na blatnících. Na výběr dával Ford jen 3 barvy – modrou, jedovatě zelenou a tuto čistě bílou.

Foto: Martin Palonder

Všechny ty aerodynamické prvky nejsou jen na parádu

Uvnitř hned poznám, že Ford Focus od první generace narostl. Ale to je vlastně jedno. Tohle je verze RS, a tak jsou důležitější modrá Recara s božským tvarováním, které obejmou celé tělo. Drobnou výtku bych měl jen k jejich ukotvení, osobně bych je totiž přišrouboval o pár centimetrů níž. Tím ale trpěly snad všechny Fordy v té době, takže ideální pozici za volantem hledám o něco déle, než jsem z jiných sportovních modelů zvyklý. Navíc je dost nízko umístěná i řadička a pocitově se mi zdá, že ji snad lovím někde u kotníku. A když už bych se vrhnul na upravování pozice za volantem, pokusil bych se něco udělat i s pedály. Utopený plyn je sice dobrý pro většinu řidičů v normálních autech, ale RS by si zasloužilo mít hliníkové nášlapy v rovině, aby se vám po nich dobře tancovalo.

Všechno není jen dokonalé

Škoda je i imitací kovových a karbonových dekorů, protože první Focus RS měl na palubce opravdu kovové doplňky. Chválím ale přídavnou kapličku s teplotou a tlakem oleje a tlakem turbodmychadla, to je hodně užitečná věcička. Kromě sportovních doplňků se RS pyšnilo i bohatou výbavou včetně čelního skla s funkcí odrážení slunečních paprsků, klimatizace, adaptivního tempomatu, bezklíčového systému, bluetooth hands-free s hlasovým ovládáním a adaptivních předních světlometů.

Foto: Martin Palonder

Před sebou vidí řidič vše potřebné

Mně ale v takovém autě moc nezajímá ani výbava, ani plastová imitace hliníku. Pokud pojede dobře, stejně na tyhle věci zapomenu. A tady je šance, že budu spokojen, protože pod kapotou je pětiválec Duratec o objemu 2,5 litru, který vycházel z ostrého Focusu ST a znají jej i majitelé některých modelů Volvo. V případě RS se ovšem dočkal většího turbodmychadla Borg Warner K16 s tlakem až 1,4 bar, takže nabízí 305 koní a 440 Nm. V té době tak válcoval konkurenci, která většinou nabízela kolem 250 koní.

Kež by sportovní modely dělali všichni takto

Jen velkým turbem to ale nekončí. Ford do RS montoval vetší mezichladič, jinou vačku, písty a vložky válců a předělal i variabilní časování ventilů. Díky tomu se maximální rychlost posunula až na 263 km/h a stovku jste mohli minout už po 5,9 sekundy. Stranou zájmu nezůstal ani zvuk, a tak Focus přes obě koncovky výfuku nádherně řve. Dostatečný točivý moment se nachází už u hodnoty 2 800 otáček, takže není potřeba podřadit při každé akceleraci, ale to byste se zase ošidili o to, co se stane nad 5 500 tisíci. V tu chvíli mne auto vážně tlačí do sedačky, horizont se rychle přibližuje a já mám po celém těle husí kůži. Když uberu, začne RS buď odfukovat přes ventil, nebo práskat do výfuku (to podle dosavadních otáček). Krátké dráhy řazení připomínají spíš japonská sportovní kupé než evropský hatchback. Kulisa je přesná a hned poznáte, že si ji Ford jen tak nepůjčil z běžného auta.

Foto: Martin Palonder

Tvaru sedadla nemám co vytknout

Řízení, to je věc, která se ostrým Focusům předhazuje často. Verze RS dostala ještě strmější s posilovačem, který nabízí možnost nastavení ve třech režimech intenzity. Díky tomu můžete mít buď extrémně citlivé vhodné pro opravdu ostrou jízdu na okruhu, nebo ho necháte vám hodně pomáhat při parkování ve městě. Mezi tím je zlatý střed, který poněkud eliminuje to tahání za volant v běžné jízdě, na které si stěžují všichni u ST nebo u starší generace. Hlavní příčina vymizení tohoto problému ale leží jinde.

Čím rychleji, tím lépe

Když se ukázalo ST, sklízelo spoustu chvály, ale přesto se našli řidiči, kteří kritizovali přemíru výkonu na přední nápravě. Bez samosvoru se tak ani silnější model RS neobejde. Ford do auta namontoval Quaife Automatic Torque Biasing LSD. Není neomylný, a když máte vytočenou dvojku v zatáčce, stejně vás fyzika, ta neúplatná potvora, táhne po tečně ven. Jediné, co se od vás chce, je potlačit vaše instinkty a ještě přidat. Diferenciál funguje tím lépe, čím rychleji jedete. Tomu pomáhá upravené zavěšení MacPherson, které si u modrého oválu pojmenovali RevoKnuckle. Snahou prý bylo, aby se RS hodně podobalo soutěžnímu speciálu WRC, ale to byla čtyřkolka. RS se cítí jako doma při rychlé jízdě s přímějšími zatáčkami. Když se silnice klikatí víc, má diferenciál víc práce a je mnohem snadnější přehnat nájezdovou rychlost do zatáčky. V tu chvíli tu jsou ale citlivé a perfektně dávkovatelné brzdy.

Foto: Martin Palonder

Vlastně bych na něm nakonec změnil snad jen tu barvu, modrá mu sluší asi o fous víc

Focus RS druhé generace naštěstí už dovede fungovat i při běžném provozu v klidné jízdě. Jen lehce naznačuje, čeho je jinak schopen, ale nedělá vám v běžném životě z každé klidné jízdy utrpení. V tu chvíli se jinak vysoká spotřeba může dostat i pod deset litrů, a vám tak malá nádrž (40 litrů v takovém autě je při ostré jízdě jako plivnutí) vydrží o něco déle. Pořád ale trochu provokuje, jestli nechcete přece jenom přidat a trochu si zablbnout.

Jistě, za krále kategorie je považován Mégane RS, ale soužití s ním nebylo při každodenním provozu tak příjemné. Podvozek CUP na výmolech a retardérech moc nefungoval a na okruhu skvělá sedačka mi vadila při každém vystupování. Focus RS je ale při každodenním použití příjemnější. Navíc vás uklidňuje i slušné pětihvězdičkové skóre z testů EuroNCAP. Výroba byla ukončena v roce 2011, ale nástupce přišel na trh až v roce 2015 a nabídl pohon všech kol. Už si jej ale dva roky koupit nemůžete a kdo ví, kdy se RS zase na trh vrátí, a tak musíte hledat ojetiny. Nejlevnějších kusů druhé generace za půl milionu bych se ovšem trochu bál, naopak milion za limitované RS 500 musíte brát spíš jako investici. A ten pravý Focus RS pro vás bude někde mezi tím.

Reklama

Načítám