Hlavní obsah

Veteráni: Suzuki Swift Cabriolet – Letní jednohubka

Foto: Mikka
13. 9. 2020

Staré Suzuki Swift bylo ideálním autem pro mnoho čerstvých majitelů řidičáku. A potěšit umělo i zájemce o svezení s větrem ve vlasech. Dnes je Swift Cabrio docela vzácný, ale jeho cena se stále pohybuje v dostupných mezích.

Článek

Když jsem se dostával do věku, kdy se blížila autoškola, byl Swift snem mnoha lidí z mé generace. Šlo konkrétně o druhý Swift. Před lety jsem se svezl tou nejlepší verzí GTi 16V a byl jsem nadšen. Možná jsem se v osmnácti opravdu o něco ošidil. Ale vzpomínky na výborný hatchback pomalu blednou, a tak nabídku na svezení ve vzácném Swiftu Cabriolet neodmítnu. Auto mi zapůjčili u Suzuki CanoCar v Brně a je po nedávné renovaci.

Swift, neboli Cultus (případně asi milion dalších jmen pod mnoha značkami), se poprvé objevil v roce 1983 na tokijském autosalonu a první generace se vyráběla až do roku 1988. Tehdy přišla na trh tato druhá jako hatchback, sedan a později i kabrio a představila pohlednější design. Od roku 1992 se Swift vyráběl i v Evropě, konkrétně v Maďarsku, a byl to současně i první rok výroby otevřené verze (a rok výroby tohoto exempláře). Ta se ale v Ostřihomi nevyráběla, jen doma v Japonsku a do Evropy se dovážela.

Foto: Mikka

V pozadí vykukuje nový Swift, takže sami vidíte, kolik toho (ne)mají designově společného

Kabriolet vypadá dost jednoduše, prostě jako skalpovaný Swift, ale v červené barvě dělá docela parádu. Nárazníky jsou stejné jako u sportovní verze GTi, kola pak zase typická pro tuto generaci. Nejzajímavější na celém vzhledu mi přišel předělený A-sloupek dveří. Otevírá se totiž jen po trojúhelníček se zpětným zrcátkem, nad něj ční už jen boční sklo bez rámu. Zbytek sloupku je tedy napevno a tvoří rám čelního skla. Kufr je sice kvůli skládací střeše menší, ale jen o pouhých 11 litrů.

Uvnitř jsou to klasické japonské devadesátky

V roce 1992 proběhla u Swifta celková modernizace, což poznáte podle kulatější palubky. Někdy se také označuje za třetí, ale základ auta je shodný. Kabriolet se stavěl na základě verze GS s dobrou výbavou, takže nabízí posilovač řízení, mlhovky, rádio, elektrická okna a zrcátka. Líbí se mi i docela pohodlná rovná sedadla, ale jsou jen dvě. Místo těch zadních je tu spousta tvrdých plastů, pod kterými se ukrývá složená střecha. Její složení tedy vyžaduje dost úkonů a čachrování s vyklápěním a otáčením do strany, ale nic není na světě zadarmo. Plasty jsou šedivé, což je také už docela retro odstín, typický pro interiéry japonských aut této dekády. Konstrukce otevřeného auta ale neznamená přílišnou hmotnost, Swift váži na kabriolet velmi slušných 825 kilogramů.

Foto: Mikka

Třináctistovka malému Swift stačí

Auto má samozřejmě motor vpředu napříč a poháněná je přední náprava. Jde o platformu GM, konkrétně typ M pro malé modely. Technika byla ale ve velkém převzata z předchozí generace. Pod kapotou je osmiventilová třináctistovka G13A s jednobodovým vstřikováním, s výkonem 68 koní v 6000 otáčkách a 99 Nm v 3500 otáčkách. Kabriolet tak zvládne jet až 160 km/h. Motor není tak ostrý a výbušný jako u sportovní verze, přesto je na něm vidět láska k vytáčení a Swift díky němu působí dostatečně svižně a živě. Na druhou stranu na stovku akceleruje předlouhých 13 sekund. Řazení má příjemně přesné dráhy a i pedály jsou docela řidičsky poskládané, takže ta okamžitá odezva na povely zůstala.

Umí navodit letní pohodu!

Nezávislé zavěšení všech kol je asi hlavní výhodou malého Swiftu, nebo alespoň důvodem, proč tak dobře jezdí. Jistě, kabriolet není (a ani nemá být) tak zábavný jako vrcholná varianta GTi, ale nuda v něm za volantem rozhodně není. Když se rozparádíte, můžete v zatáčkách objevit limit přilnavosti gum, který je samozřejmě nižší než u běžné verze se střechou. Kabrio se prostě o trochu víc nakloní a vám hned dojde, že i když má tak pěkně ostré řízení, není to žádný sportovec. Ale ono je to fuk, tohle auto je o pohodové letní vyjížďce s větrem ve vlasech (na nějakou větrnou clonu zapomeňte, není kam dát). Stejně se karoserie dost kroutí, takže vám ty rychlé zatáčky nebudou nijak příjemné, ale tak to u otevřených aut vzniklých řezáním existujících modelů bývá běžně.

Neuvěřitelné je, jak dlouho se tahle generace vyráběla. My už tady dávno měli Ignis a nové Swifty, zatímco v Pakistánu běžela výroba tohoto Swiftu až do roku 2016. Kabriolet ale skončil už v roce 1995. Jenže je dost unikátní, neotřelý a při krásném letním dni vážně parádní. Jako nový stál kolem 600 až 700 tisíc (přesně 679 tisíc v roce 1993, zatímco nejdražší Forman Solitaire stál 299 556 korun), takže moc levný nebyl. Dnes je nejdražší kus na prodej za cenu kolem čtvrt milionu, nejlevnější za desetinu a tento konkrétní zrenovovaný najdete v inzerci na půl cesty. Pokud vás tedy láká jednoduché japonské kabrio, máte na výběr.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.