Hlavní obsah

Studie: Elektronické systémy tvoří dvě pětiny ceny vozu

Foto: Škoda Auto

Displejů, bezpečnostních asistentů a další elektronické výbavy rok od roku v automobilech přibývá

Moderní automobily mají rok od roku více elektronických systémů, displejů, iOT, připojení k internetu a podobných věcí. Dá se říct, že se stávají čím dál více počítači na čtyřech kolech. Ruku v ruce s tím roste cena - podle obsáhlé studie u moderního automobilu může takový systém tvořit až 40 procent nákladů na výrobu vozu.

Článek

Automobily jsou rok od roku méně analogové a s každým novým modelem přibývá elektroniky. Ať už té viditelné (displeje), nebo té, která je ukryta v pozadí (řídicí jednotky a tak podobně). Nemusí to být nutně na škodu. Elektronické systémy typu ESP skutečně zachraňují lidské životy, velké barevné displeje pak přinášejí řidičům, nebo spíš uživatelům automobilu komfort. Nehledě na nové možnosti, které otevírá automobil připojený k internetu komunikující s další infrastrukturou (třeba semafory) nebo dalšími automobily. Jenže to nepřináší jenom pozitiva.

Se zajímavou studií nyní přišla konzultantská firma Deloitte. Ta zjistila, že nejrůznější elektronické systémy - od těch komfortních po bezpečnostní - tvoří celých 40 procent z výrobní ceny. Když si vezmeme třeba nejlevnější Octavii IV, která stojí 596 900 korun, pak elektronické systémy stojí majitele auta 238 760 korun – samozřejmě se jedná o odhad – tato částka slouží pro představu, pokud budeme počítat s tím, že dvě pětiny výrobní ceny tvoří dvě pětiny ceny prodejní. Každopádně je to hodně vysoké číslo.

Deloitte upozorňuje, že například v roce 2004 bylo méně než 20 % vozidel vybaveno systémy ESP, bočními airbagy nebo parkovacími senzory. V roce 2017 mělo podobné systémy více než 80 % vozidel. Je to třináct let, ale auta se neuvěřitelným způsobem změnila. Nezdá se to, ale v roce 2004 na trh vstupovala Octavia druhé generace.

Náklady na elektronické systémy neustále rostou

Jak poznamenal Deloitte, v roce 2000 představovala elektronika 18 % celkových nákladů na vozidlo, nyní je to 40 % a v roce 2030 se očekává, že náklady dosáhnou 45 procent. Jinými slovy, zákazník zaplatí téměř polovinu svého automobilu za elektronické vychytávky, které jsou někdy velice užitečné (obvykle systémy pasivní a aktivní bezpečnosti), jinde jsou pro tradicionalisty spíše přítěží (dotykové ovládání všude tam, kde je lepší mít separátní tlačítko). A to je ještě v plenkách autonomní řízení, které množství procesorů, senzorů či kabelů vykopne ještě na mnohem vyšší úroveň.

Pokud chce automobilka logicky vydělávat (a neúměrně nezvyšovat pořizovací cenu nového automobilu), musí někde ušetřit - třeba na kvalitě použitých materiálů v interiéru nebo třeba na naladění podvozku či odhlučnění. Nehledě na to, že oprava elektroniky je vždy mnohem náročnější, než když do servisu přivezete auto z osmdesátých let, které chcete jenom nechat vyklepat. To vše pro majitele přináší další dodatečné náklady.

Roste i cena některých komponent, jakkoliv obvykle platí, že technický vývoj a masovější výroba ve finále cenu těchto systémů spíše zlevňují. Deloitte na konkrétním příkladu kabelových svazků ukazuje, jak rostla jejich cena. V roce 2013 to bylo v průměru na jedno vozidlo 288 euro (7 800 korun), nyní je to 400 euro (10 800 korun) a v roce 2022 se očekává zvýšení na 554 euro (15 000 korun). Předpokládané navýšení za devět let tak činí 92 procent.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.