Hlavní obsah

Šéf BESIPu Neřold: Kampaně nás nespasí, ohleduplnost ano

Foto: Shutterstock/supergenijalac/Ministerstvo dopravy

Šéf BESIPu Tomáš Neřold

5. 3. 2021

Každý rok zemřou na českých silnicích stovky lidí. Snižovat tato smutná čísla se již dlouhá desetiletí snaží samostatné oddělení ministerstva dopravy, které známe pod názvem BESIP. Co tato zkratka znamená i jak se dají snížit počty mrtvých na silnicích, nám popsal vedoucí tohoto oddělení Tomáš Neřold, který stojí v čele BESIPu od roku 2018.

Článek

Šéfa BESIPu jsme se ptali, jak fungují výrazné televizní kampaně i jak pracovat s mladými řidiči nebo seniory za volantem. Prozradil nám také, jaké jsou trendy ve zvyšování bezpečnosti silničního provozu v ostatních evropských zemích nebo zdali je pro takzvaný řidičák na zkoušku. Na závěr nám Tomáš Neřold řekl, jak bychom se měli všichni chovat na silnicích, abychom se vždy bezpečně vrátili ze svých cest.

Co konkrétně BESIP dělá, jaké jsou jeho cíle a kolik v něm pracuje lidí?

BESIP je zkratka, která znamená bezpečnost silničního provozu. Jedná se o oddělení ministerstva dopravy, které má na starost oblast prevence dopravních nehod. Je to značka, která je tu už od 60. let minulého století a je spojená s řadou preventivních kampaní a akcí, ale i s dopravní výchovou. Celý BESIP je vlastně pět lidí včetně mě, pak máme ale v jednotlivých krajích ještě externí spolupracovníky, kteří jsou srdcaři BESIPu, většinou s dlouholetou praxí. Cíl BESIPu je jednoduchý: Aby na silnicích umíralo co nejméně lidí a co nejméně se těžce zranilo. K tomu jsme nastavili vládní strategii, podporujeme dopravní výchovu a vedeme preventivní kampaně.

Počet obětí dopravních nehod dlouhodobě klesá. Na jakém čísle by se mohl tento trend zastavit? Nebo jsme již dosáhli možného minima?

Minima jsme určitě ani zdaleka nedosáhli. My v BESIPu pečlivě sledujeme čísla nehodovosti a počty obětí i těžkých zranění a máme stanovený obdobný cíl jako v ostatních evropských státech, tedy snížit do roku 2030 nehodovost na polovinu. V číslech to konkrétně znamená, že bychom se měli dostat přibližně na 270 mrtvých za rok. Je to cynické to takto plánovat, ale realita se neptá. V roce 2019, tedy před covidem, který výrazně omezil automobilovou dopravu, u nás zemřelo na silnicích 547 lidí, v loňském covidovém roce to pak bylo 460 osob. Takže se máme stále kam posouvat.

A jiné státy jsou na tom líp?

Ty nejlepší země jsou na přibližně 22 mrtvých ročně na milion obyvatel. Patří tam například Švédsko nebo Norsko, v Irsku je to třeba 29 na milion obyvatel. A někam tam bychom se měli dostat my v tom roce 2030. Je to ambiciózní cíl, který vyžaduje celou řadu nástrojů a opatření, ale není to cíl nereálný.

Dá se pak v dalších dekádách dostat ještě níž? Třeba i díky rozvoji pokročilých bezpečnostních systémů v moderních vozech?

To je věštění z křišťálové koule. Dnes asi nejsme schopni tak daleko dohlédnout. Eliminovat riziko vážných nehod v provozu, kdy jsou každý den na silnicích miliony aut, je velmi složité a je otázka, zdali je vůbec možné dostat to na nějakou pomyslnou nulu či jednotky případů. Možná, že to někdy půjde, ale vyžadovalo by to velmi výrazný zásah do regulace dopravy a to není záležitost několika let. Nás spíše zajímají krátkodobé a střednědobé cíle, protože máme stále řadu oblastí, kde se můžeme zlepšovat. A každý lidský život se počítá.

Foto: Ministerstvo dopravy

Cílem do roku 2030 je snížit počet obětí dopravních nehod na polovinu, říká šéf BESIPu Tomáš Neřold

A jakými kroky se toho dá docílit? Co konkrétně dokáže zvýšit bezpečnost na českých silnicích?

Tyto kroky jsou stanoveny novou vládní strategií BESIP. Prioritou je dodržování povolené rychlosti, práce s mladými řidiči, ale i zlepšení dopravní infrastruktury. Dále musíme zefektivnit policejní dohled a vymahatelnost sankcí. Poslední oblastí, která nám může také pomoci, jsou pak již zmiňované bezpečnostní technologie v autech.

Zmínil jste práci s mladými řidiči. Jak jste spokojen se současným stavem výuky v autoškolách a nemělo by se podle vás více pracovat s úspěšnými absolventy autoškoly i po dokončení kurzu? Mají to tak třeba v sousedním Rakousku.

Absolventi autoškoly by určitě měli být na konci kurzu lépe připraveni na krizové situace a být zodpovědnější, než je tomu dnes. Potřebujeme řidiče, kteří rozpoznají nebezpečnou situaci. Na to by měl být v autoškolách podle mě kladen větší důraz.

V Evropě funguje několik modelů, jak mladé řidiče kvalitně připravit. V Rakousku sázejí na více fází autoškoly a s řidičem hodně pracují jak po stránce praktické, tak i psychologické. V Nizozemsku nebo Velké Británii pak razí strategii složité závěrečné zkoušky v autoškole, ale i přísnějších sankcí u začínajících řidičů. Podle mě by u nás mělo být v elektronických testech více reálných situací, které na silnici hrozí, dostat do těchto testů tzv. hazard perception videa, která pomáhají naučit řidiče rozpoznávat nebezpečí, a celkově tu závěrečnou zkoušku zpřísnit. Pak by se s absolventem mělo také pracovat psychologicky, tedy vysvětlit mu, jak vůbec při řízení funguje hlava.

Foto: Shutterstock

Závěrečné zkoušky v autoškole by měly být podle Tomáše Neřolda přísnější

Byl byste pro zavedení tzv. řidičáku na zkoušku?

To může mít různé podoby. Ale obecně ano. Víme, že skupina začínajících řidičů je riziková, a musíme s nimi nějak pracovat. A právě snížený počet trestných bodů a s tím spojené rychlejší vybodování je podle mě správným krokem. Mělo by to být ale v kombinaci s tou lepší přípravou v autoškole, o které jsem mluvil před chvílí.

A co naopak senioři za volantem? Nejsou také rizikovou skupinou?

Senioři nejsou skupinou, která by měla nějaký velký podíl na nehodovosti. Často jsou ale bohužel oběťmi dopravních nehod, a to zejména jako chodci či cyklisté. Ale z hlediska viníků nehod se nedá říct, že by byli senioři rizikovou skupinou. Většinou jezdí pomaleji a opatrněji a mají dostatek zkušeností, ale je potřeba dodat, že v dlouhodobém pohledu se tato skupina řidičů statisticky pomalu ale jistě zhoršuje. Tento trend je potřeba vnímat a v dalších letech se na seniory za volantem více zaměřit. Rozhodně by se mělo dbát na zdravotní prohlídky, protože v řadě těch nehod hrají roli jejich zdravotní limity, ať už je to třeba zhoršený zrak nebo i náhlý kolaps. Vhodné jsou také preventivní programy a jízdní kurzy pro nejstarší řidiče.

BESIP znají lidé především díky televizním a radiovým spotům. Dá se nějak měřit jejich úspěšnost? Spojují se nižší čísla nehodovosti právě s těmito kampaněmi?

Změřit dopad těchto kampaní na chování řidičů je velmi obtížné. Jedná se o tzv. awareness raising kampaně, tedy o kampaně, které mají vzbudit zájem o dané téma. Ale je iluze si myslet, že taková televizní kampaň bude mít ihned přímý dopad v tom, že by se najednou začali všichni na silnici chovat podle pravidel. Funguje vždy jen kombinace všech opatření, tedy výrazná kampaň, fungující sankční systém a kvalitní infrastruktura.

Foto: BESIP

Televizní kampaně sami o sobě bezpečnost na silnicích podle Tomáše Neřolda nezvýší, svůj účel ale mají

Jaké televizní a radiové spoty se chystají v nejbližší době?

Cílem BESIPu je mít každý rok jednu výraznou a velmi viditelnou preventivní kampaň, která bude naplňovat cíle nové strategie ministerstva. Pro letošní rok je to téma nepřiměřené rychlosti. Věřím, že tato kampaň bude velmi viditelná a zanechá ve společnosti viditelnější stopu než většina těch z posledních let. Cílem je, aby se řidiči zamysleli, co je to vůbec přiměřená rychlost v různých situacích. Nechceme prvoplánově strašit, ale chceme vysvětlit, proč jsou rychlostní limity důležité, a otevřít debatu o tom, že i při dlouhé trase ušetříme jízdou za hranicí předpisů jen několik málo minut.

Máte na závěr nějakou radu pro řidiče, jak se vždy bezpečně vrátit ze svých cest?

Hodně bychom si všichni navzájem pomohli, kdybychom byli na silnicích ohleduplnější. Nebuďme agresivní, omezme negativní reakce a neberme silnici jako prostor, kde si kompenzujeme nějakou svoji naštvanost. Intenzita dopravy je vysoká, nejsme na té silnici sami, a když se budeme k sobě navzájem chovat ohleduplněji a tolerantněji, tak si ušetříme spoustu starostí a přispějeme k bezpečnosti celého toho prostředí. A druhá rada je, že bychom se měli vždy za volantem soustředit jen na řízení a užít si to. Možná máme před sebou posledních pár let toho, že řídíme vozidla sami, tak si to pojďme užít, dokud to jde. Zapomeňte za volantem na mobil i infotainment vozu a zkrátka řiďte.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: