Autoškola na C v praxi: Náklaďák není přerostlá dodávka

Získat řidičák skupiny B nebo A dnes zvládne leckdo, ovšem po klasickém „céčku“ už neprahne každý, tedy pokud se dotyčná osoba zrovna nechystá živit kulatou lopatou nebo šoférovat velký obytňák. Možná z toho důvodu v éteru často koluje informace, že se plnohodnotný náklaďák o celkové hmotnosti přesahující 3,5 tuny a s nejvýše devíti místy k sezení (včetně řidiče) řídí stejně jako klasická dodávka.

Legitimitu tohoto tvrzení jsme se vydali ověřit do královéhradecké autoškoly J, kde pracuje zkušený lektor Jaroslav Hrůza, vlastnící flotilu vozidel pro výcvik všech řidičských skupin. Ten se nám pověnoval, vysvětlil současnou legislativu a nechal nás vyzkoušet řízení dospěláckého nákladního automobilu v bezpečí dopravního polygonu.

Abyste se do autoškoly mohli vůbec legálně dostat, je nutné k žádosti o přijetí k výuce a výcviku pro skupinu C přiložit ještě lékařský posudek. Podle něj musíte být způsobilí k řízení podle skupiny 2. To znamená, že jsou zde kladeny přísnější nároky na zdravotní způsobilost než u skupin AM, A1, A2, A, B1, B, B+E, B96, B78, B78+B96, B78+E a T.

Pozor, pokud si chcete dělat „papíry“ na C, musíte být držiteli oprávnění skupiny B. Existují však výjimky. Tu mají například studenti středních odborných automobilových škol. Standardně dostanete průkazku na céčko po složení závěrečné zkoušky, kterou smíte absolvovat až po dovršení věku 21 let a jednoho dne.

Za volant „céčkového“ vozu však lze s platným řidičákem usednout už po 18. roce života, pokud jde například o vozidla IZS, celní správy, armády, vězeňské služby, obecní policie nebo automobily nutné v rámci servisu podrobit zkušební jízdě. Výjimku na 18. rok mají též držitelé průkazu profesní způsobilosti, případně lidé v rámci vstupního školení podle zvláštního právního předpisu.

Jestliže splňujete všechny podmínky, stačí jen předat příslušnou dokumentaci autoškole a získat své evidenční číslo a číslo kurzu. Poté následuje teoretická část.

Teoretická část zahrnuje 38 výukových hodin, případně 19 hodin v rámci individuálního výcviku, přičemž každá taková hodina trvá 45 minut reálného času. Tento fond se dělí do několika sekcí, které vám představíme v tabulce níže.

Minimální počet výukových hodin (1 h = 45 min. reálného času) je v praktické přípravě ustanoven na 26. Praktická údržba vozidla se vyučuje čtyři hodiny, stejně tak i praktická zdravotní příprava.

První hodinu za volantem žák absolvuje v minimálním provozu nebo na cvičišti, případně na aktivním počítačovém trenažeru. Dvě další lekce pak zahrnují slabý provoz, dvě hodiny by měli žadatelé o řidičák skupiny C strávit na dálnici a zbytek fondu se věnuje střednímu a vysokému provozu s důrazem na ovládání vozidla, jeho vedení v pravém jízdním pruhu, používání zpětných zrcátek a nadjíždění si do zatáček. Nemine vás ani manipulace s automobilem nebo jeho zajištění.

Od vysněné kartičky s „céčkem“ na zadní straně vás ve finální fázi dělí ještě 25 různě bodově ohodnocených otázek z celkových 856. Abyste testem prošli, musíte nasbírat alespoň 43 bodů z 50. Tím však dotazování nekončí, protože je nutné ještě správně zodpovědět tři otázky z techniky. Jejich znění záleží čistě na vás, protože si je losujete z celkem 45 otázek.

Jestliže dotazovací část úspěšně zvládnete, přichází na řadu závěrečné jízdy, kterých se účastní žák, instruktor a komisař, ovšem pokud je výcvikové vozidlo homologované jako dvoumístné, sedí uvnitř pouze žák a komisař.

„Ze zkušenosti vím, že obsahem závěrečné zkoušky je zprvu kontrola vozidla před jízdou a vlastní jízda, která dost často vede skrze nepřehledná místa, složité křižovatky, železniční přejezdy, kruhové objezdy nebo přes stoupání a klesání. Během zhruba 45minutové zkoušky se komisaři zaměřují také na řazení nebo na práci s výfukovou brzdou a retardérem,“ vysvětluje Hrůza.

Pokud si z úst komisaře vyslechnete pozitivní verdikt, dostanete od autoškoly patřičné dokumenty, které přiložíte k žádosti o vydání řidičského průkazu a vše donesete na obecní úřad s rozšířenou působností. Jestliže na řidičák spěcháte, zaplatíte 700 Kč a budete ho mít do pěti pracovních dnů. Pokud si počkáte do 20 pracovních dnů, bude vás to stát jen 200 Kč.

„Řidičské oprávnění na skupinu C si podle mého přehledu dělají ze 70 % muži a ze 30 % ženy. Většina žadatelů pak pokračuje na C+E a řeší i profesní průkaz, to vše s cílem začít jezdit s kamionem,“ upřesňuje Hrůza.

Povinná výbava pro nákladní automobily nad 3,5 tuny je odlišná od té, kterou znáte z klasických vozidel do 3,5 tuny. Obsahuje tedy: zakládací klíny, od každé žárovky dva kusy, od každé pojistky dva kusy, reflexní vestu, výstražný trojúhelník, zvedák, klíč na kola, plnohodnotnou rezervu, jednu matici na kola a nářadí pro drobné opravy.

Doporučená (nepovinná) výbava zahrnuje: lano, hadici na dohuštění pneumatik, palivový vstřikovač, vysokotlaké potrubí, hadicové spony, motorový olej, převodový olej, brzdovou kapalinu a destilovanou vodu.

„Při jízdě se standardními nákladními automobily o celkové hmotnosti nad 3,5 tuny nezapomeňte, že tato nespeciální vozidla jsou častokrát vybavena 24voltovou palubní sítí, tachografem a omezovačem rychlosti na 85 až 90 kilometrů za hodinu. Drtivá většina takových aut disponuje vzduchovými brzdami a vysoušečem vzduchu v brzdové soustavě, který ji udržuje v čistotě a bez vlhkosti,“ dodal zkušený lektor.

Pravověrné náklaďáky tedy nelze srovnávat s běžnými „béčkovými“ dodávkami do 3,5 tuny. Rozměrově jde zpravidla o větší a technicky o daleko složitější vozidla. Chování brzdového systému se také liší, ať už nástupem, účinky nebo přítomností podpůrných systémů. Samotné řízení, řazení, případně i manipulace vyžadují daleko více zkušeností, pozornosti, soustředění a nutnost respektovat přísnější pravidla nastavená pro „céčkové“ nákladní automobily.