Jedny z nejoblíbenějších vánočních trhů jsou hned kousek za hranicemi. Z Prahy tam jste za pár hodin

Hledáte-li ty nejlepší vánoční trhy v Evropě, vyskočí na vás obvykle Vídeň a Norimberk. Tato dvě germánská města jsou svými Christkindlesmarkty proslulá, nicméně my nakonec zvolili Norimberk. Už jen proto, že historie tamní nákupní horečky sahá do poloviny 16. století.

Na cestu jsme si vybrali Hyundai Ioniq 6, abychom vyzkoušeli, jestli i cenově dostupnější elektromobil (z hlediska cen elektrovozů) bude použitelný na dlouhé cestování. Vybrali jsme proto tu nejlepší variantu, tedy zadokolku s větší baterií a kamerovými zrcátky. Teoreticky se tak všechno jevilo zcela ideálně…

Pakliže se chcete na trhy do Norimberku pohodlně dostat, je zde přímé spojení autem, přičemž jako cíl vždy stačí zadat náměstí Hauptmarkt, kde se ona akce každoročně koná.

Z Prahy je to na místo po české dálnici D5 a německé dálnici A6 asi 300 km a tři a kousek hodiny jízdy. Z Hradce Králové počítejte o hodinku a zhruba 115 km navíc skrze D11 a Pražský okruh.

Jestliže startujete z Jihlavy, pak najedete na prokletou D1 a pak opět na Prahu, dále po D5 a A6, kdy vás tento výlet časově vyjde na čtyři hodiny jízdního času a téměř 430 ujetých km. Odvážlivci jedoucí z Brna si přidají 70 km na D1 a hodinu času navíc, pokud dálnice nebude stát.

Pakliže jste z Český Budějovic, kde by chtěl žít každý, lze republiku opustit přes hraniční přechod Strážný a pokračovat po německé A3 skrze Řezno na Norimberk. To vše za čtyři hodiny a nějakých 340 km. Nebo to vzít na Plzeň, Rozvadov a klasicky po německé A6.

Naše výprava zvolila cestu vedoucí po D5/A6, kdy jsme v počátku (Jihlava) nabili na stanici Ionity skoro do plna a klidným tempem a s modlitbou ke svatému Kryštofovi (patron řidičů) odstartovali přes D1 na Prahu.

Ioniq 6 se zadním pohonem a velkou baterkou se záhy ukázal jako dobrá cestovní volba v rámci elektroaut, protože na zimních pneu 225/55 R18 se naše spotřeba držela okolo 18 kWh na sto. Pochopitelně defenzivním tempem a s vypnutou samočinnou rekuperací, jelikož využití jízdy setrvačností je pro dojezd a spotřebu naprosto klíčové. A protože je auto těžké (váží dvě tuny!), sviští z kopce stejně rychle jako bílá dodávka doručující předvánoční zásilky.

Na měřiči aktuální spotřeby bylo zase naopak vidět, jaký průšvih jsou pro těžká elektroauta stoupání. Tehdy ukazatel energetického apetitu vyletí k výšinám a auto žere jak dva otesánci ve dvou hospodách najednou. Jenže když to jede nahoru, pak to obvykle frčí i dolů, což musí umět šikovný řidič využít.

Stále s výbornou spotřebou jsme dojeli až do Rozvadova na pumpu, kde byla naplánovaná zastávka na nabíjení u stanice E.ON. Na místě na nás ovšem čekalo nepříjemné překvapení, jedna stanice ze dvou nefungovala a další dva vozy čekaly na nabití před námi.

Nicméně s touhle bolístkou elektromobility jsme dopředu počítali, takže jsme si nechali energetickou rezervu na dalších 100 km a zamířili na německou stranu na Ionity (Autohof Wernberg). Víme, ani Ionity není etalonem spolehlivosti, což se potvrdilo na poměrně vytíženém nabíjecím místě. Fungovaly jen tři z pěti stojanů, takže zase poděkování provozovateli stanice.

Nespolehlivost stanic zejména u tranzitních komunikací je prozatím velkým problémem elektromobility, protože když už máme auta, která někam dojedou a nabíjí se rychle (Ioniq zvládne až 232 kW), tak plány nepřipraveným řidičům pokazí nefunkční nabíječka, potažmo fronty.

To se pak kdekdo otočí směrem k benzince a zavzpomíná na pětiminutové tankování paliva a následný odjezd nebo prostě přestoupí do Tesly, která má o (ne)funkčnosti své sítě plný online přehled.

Nabití na takřka 100 % jsme upalovali směr Norimberk. Cestou přišlo dumání nad samotným vozidlem, které dle našeho soudu patří k jedněm z nejlepších elektroaut současnosti na evropském trhu. V zadokolce s větší baterkou nejde vůbec o žrouta, protože dálničních (byť rychlostně 100–110 km/h) 18 kWh na sto na zimních gumách je prostě solidní spotřeba (dojezd 400 km a rezerva k tomu).

V létě pak tato hodnota díky počasí a letnímu obutí ještě klesne, čímž se při zachování stejného jízdního stylu prodlouží dojezd klidně o 80 km. Pakliže řidič ubere na dálničních úsecích, kilometry na jedno nabití ještě vzrostou.

Dále se nám líbí online navigace, která slušně zvládá živou dopravu a má pestrou databázi nabíječek. Zkrátka už se dle ní dá jezdit a není nutné tahat mapové podklady třetích stran. Za povedené považujeme i ergonomické řešení vnitřních ovladačů i tlačítek, tam si není moc na co stěžovat.

Zmíníme ještě dva podstatné pomocníky. Tím prvním jsou boční kamery směřující dozadu, které vám po aktivaci blinkru promítnout zpětný obraz do budíků, čímž si na dané straně prověříte slepý úhel i dění za autem. Tohle se Korejcům povedlo, vážně prima pomůcka.

Určitou kontroverzi pak vyvolávají kamerová zpětná zrcátka, která by sama o sobě vydala na celý článek. Jistě se ptáte, jestli se podle nich dá jezdit. Odpovíme tak, že začátky jsou nezvyklé a máte tendence sledovat samotné kamery venku a nikoli displeje uvnitř. Navyknutí je tedy běh na delší trať, kdy první větší harmonie přichází zhruba po 2–3 dnech provozu. Tvrdíme, že při nasazení kamerových zrcátek hraje stěžejní roli i to klasické středové zpětné, díky němuž máte přirozenější kontrolu nad děním vzadu.

Na parkování dle kamerových zrcátek je pak adaptace delší, jelikož je obraz pro řidiče ne tolik přirozený. Potrvá prostě déle, než pomocí digitálu bude parkovat hbitě jako laňka. Zcela upřímně jsou kamerová zrcátka pěkná vychytávka, baví nás, rádi si zvykáme, ale nejde o žádný velký „game changer“. Zkrátka pokud je v autě nemáte, o nic jste nepřišli.

V této kapitole si do Koreje i trochu postěžujeme. Ve dveřích řidiče a spolujezdce chybí místo na velkou lahev, což je na dlouhé trasy nepraktické. Druhou věcí je povinně montovaný extrémně otravný asistent rychlosti, který čte dopravní značky. Pokud načtenou rychlost porušíte, začne rušivě pípat. Pokaždé.

Kdyby onen asistent alespoň fungoval 100% správně, jenže není tomu tak. Zejména výjezdy z obcí nebo konce platnosti rychlostních omezení jsou problém. Takže na místě sice už platí např. padesátka, ale auto má stále v paměti třicítku a zvoní jako o závod. Vypnutí této funkce, která po každém startu automaticky naskočí, se bohužel řeší na tři kroky, tedy zdlouhavě. V nejnovějším Hyundaii Kona to zvládnete daleko jednodušeji zásahem jednoho fyzického tlačítka a pak odkliknutím na displeji. Třeba se to jednou naučí i Ioniq.

Nesedí nám ani to, že se po každém startu vrátí úroveň rekuperace na první stupeň a není zapamatované poslední nastavení, v našem případě vypnuto.

Ioniqu 6 se základní cenou od 1 159 990 Kč, potažmo s větší 77,4kWh baterkou od 1 339 990 Kč, totiž jste schopni odpustit i menší kufr a méně místa nad hlavou kvůli aerodynamice, ale takto nepříjemná „asistence“ by skutečně měla jít vypnout na jeden dva kliky.

Konečně na místě! Pokud se autem vydáte co nejblíže Hauptmarktu, hodí se zaparkovat v přilehlém parkovacím domě (Augustinerstraße 4, 90403 Nürnberg) za 2 eura na hodinu, popřípadě za 18 eur na den. Některá tamní stání ovšem nejsou úplně snadno přístupná, s čímž si však Ioniq 6 umí poradit. Na samotné náměstí je to poté asi 200 metrů pěšky.

Na prodejní ploše jsou stánky hodně koncentrované, avšak po projití několika uliček zjistíte, že se nabídka určitých produktů opakuje. Asi nejpopulárnějšími tamními artikly jsou chutné tradiční norimberské klobásky prodávané od 3–5 eur (75–125 Kč) a perníčky s cenou 3 eura (75 Kč) za kus. Nechybí ovšem ani svařák nebo punč včetně nealkoholických variant.

Na místě můžete pořídit rovněž šperky, ponožky, čepice, vánoční dekorace, dřevěné i plyšové hračky, čokoládu všeho druhu, produkty z medu a vlny, popřípadě obložené bagety nebo grilovanou kukuřici. Některé stánky berou karty, nicméně je jich menšina, tak hotovost s sebou (na place jsou bankomaty).

Vzhledem k extrémní popularitě trhů, které však jsou peoti ostatním výjimečné leda svou vysokou koncentrovaností a lokálními produkty, je zde neustále narváno, zejména o víkendech. Můžete si klidně přivstat a přijet na otevíračku, ovšem stejně se už mezi stánky bude procházet milion lidí. Vjezdy na náměstí jsou poté hlídané policií (zákaz mimo výjimek) a mezi davy chodí ochranka.

Norimberské trhy jsou otevřeny od 1. do 24. prosince od 10:00 hodin do 21:00 hodin s výjimkou Štědrého dne, kdy se končí ve 14:00 hodin. Pokud byste chtěli více trhů, zamiřte na tři minuty chůze vzdálený Rathausplatz, kde jsou do 23. prosince mezinárodní trhy partnerských měst Norimberku (vč. stánku Prahy). Už od 23. listopadu do 30. prosince pak probíhají trhy nazvané Dětské Vánoce spojené s kolotoči a další zábavou pro děti na Hans-Sachs-Platz, který leží 250 m od Hauptmarktu. Tak vždy dobrý dojezd a šťastné a veselé!