Tesla slaví 20 let: Čím změnila automobilový průmysl a jaké průšvihy má na krku

Přesně před 20 lety dva neznámí inženýři a zároveň podnikatelé Martin Eberhard a Marc Tarpenning společně založili společnost Tesla Motors, která měla být „výrobcem aut a zároveň technologickou společností“. O rok později se k nim připojil Elon Musk, jenž část peněz získaných prodejem PayPalu investoval do rodícího se slibného projektu. V roce 2005 se ukázal první Roadster, tedy Lotus Elise s bateriemi z laptopů místo spalovacího motoru, a začala se psát historie…

Jejímž detailním popisem vás nebudeme unavovat. Důležité je, že nyní je Tesla největším výrobcem elektromobilů na světě se šesti továrnami (říkají jim Gigafactory) na třech kontinentech a výrobní řadou čítající hned čtyři osobní auta (a jeden tahač), z nichž jedno je aktuálně nejprodávanějším vozem světa. Mezitím byla Tesla několikrát na prahu krachu, byla vysmívaná a zatracovaná, ale také se jí navždy podařilo změnit automobilový průmysl.

Ponechme stranou spíše experimentální první Roadster, ale v roce 2012 představený Model S rázem dokázal, že elektrické auto může směle konkurovat tomu se spalovacím motorem. V dobách, kdy ostatní elektromobily zvládly na jedno nabití sotva najet udávaných 160 km, slibovala Tesla reálných více než 400 kilometrů. Navíc se solidní dynamikou – Model S zrychloval z klidu na stovku za 5,5 sekundy a jel až 210 km/h. To vše v naprostém tichu a pohodlí, s nímž se běžná auta nemohla srovnávat…

Technologická nadvláda Tesly nebyla jen v oblasti moderního pohonu, ale také pokrokových palubních systémů. Model S měl už od začátku digitální přístrojový štít a obrovský 17“ dotykový displej, který sdružoval všechny funkce. Také byl neustále online, což umožnilo využití Google fotomap pro navigaci, aktuálních dopravních informací a možnost brouzdání po internetu nebo streamování hudby a videí. Novinkou byl také vzdálený přístup přes mobilní aplikaci umožňující sledovat auto a ovládat některé jeho funkce. Dnes už zcela běžné věci dostupné i v základních škodovkách, tehdy o tom však ostatní výrobci ani nesnili.

Tesla také udělala první velké kroky k autonomnímu řízení, když spojila funkci adaptivního tempomatu a udržování jízdy v pruhu, podpořila je mnoha senzory a výkonnou výpočetní silou. Model S jste tak mohli nechat řídit nejen na dálnici (kde dokázal měnit jízdní pruhy), ale klidně také na hlavních tazích. Od té doby svůj systém ladí a rozvíjí (získává nové zkušenosti, nové funkce a nyní i podporu AI) a Musk slibuje, že vaše Tesla vás brzy sama odveze ode dveří až ke dveřím, aniž byste museli zasahovat do řízení.

Automobilky dlouho tvrdily, že elektromobily nikdo nebude kupovat – což pro jejich podprůměrné pionýrské projekty rozhodně platilo. Jenže zcela nová úroveň dynamiky blízká sportovním autům (internet je plný videí superaut, jež v závodě na čtvrt míle smázla obyčejná Tesla) a jízdního pohodlí na úrovni luxusních limuzín (přitom Tesla stála na americkém trhu nijak astronomických 1,7 milionu), zcela nové možnosti technologií a řízení fascinovaly všechny, kdo do Tesly poprvé usedli. Naprosto správně v ní viděli další evoluci auta a zpátky do technicky zastaralého vozu se spalovákem se jim už nechtělo vracet. A nevadilo, že Model S byl drahý – za nejnovější technologické vychytávky byli tito lidé ochotní si připlatit (nakonec to zase nebylo tolik) i bez dotací a dalších pobídek.

Vlastně jednu zásadní pobídku nabízela sama automobilka – nabíjení zdarma. Pro urychlení rozvoje své elektrické flotily totiž začala sama stavět rozsáhlou síť superrychlých (a vysoce spolehlivých) nabíječek Supercharger, takže vždy, když jste přijeli ke stanici, měli jste jistotu rychlého doplnění energie. Tím dala příklad všem ostatním automobilkám, které také hledají cesty, jak investiční a jinou podporou rozvíjet nabíjecí infrastrukturu, aby se zákazníkům s elektrickými auty snáz žilo.

Produkce Tesly netrpí žádnou setrvačností z dekád předchozí zavedené výroby, všechny linky se budovaly a procesy definovaly spolu s novými auty a postavenými továrnami, svou efektivitou jsou tak na úplně jiné úrovni než u ostatních výrobců. Volkswagenu trvá 30 hodin vyrobit jeden kus elektromobilu ID.3, zatímco z linky Tesly sjede Model Y za pouhých 10 hodin. To samozřejmě podporuje vyšší produkci a hlavně významně snižuje výrobní náklady.

Svým vizionářským přístupem a výhodou startu od nuly předběhla Tesla dobu a ukázala směr všem ostatním výrobcům, kteří se ji poslední dekádu ze všech sil snaží dostihnout – a až nyní se jim to konečně daří.

Start od nuly – tedy bez zázemí, know-how a zkušeností – však měl i řadu nevýhod, které se rychle projevily. Kromě hrozících bankrotů a mnohdy naštvaných akcionářů má Tesla za sebou řadu průšvihů, jež naštvaly úřady, odbornou veřejnost i zákazníky.

Americké úřady (konkrétně NHTSA) označily Autopilota Tesly přímo zodpovědného za 17 úmrtí a více než sedm stovek havárií. Za vším je velmi špatná komunikace Muska a automobilky – o tomto systému totiž mluví jako o zcela autonomním a uživatelé v něj pak vkládají přemrštěnou důvěru. Přitom jde jen o sofistikovaného pomocníka při řízení, který však neustále vyžaduje dohled řidiče (místo aby spal nebo se díval na filmy). Musk navíc odborníky děsí odebíráním senzorů (Tesly už nyní jedou pouze na kamery s AI) a slibováním sofistikovanějších funkcí (autonomní jízda ulicemi měst), které žádný současný systém při udržení nezbytně vysoké spolehlivosti prostě není schopen.

Tesla své vozy dokáže sice vyrábět rychle, ale ne tak kvalitně jako ostatní – nejvíc se to projevilo při rozjíždění výroby Modelu 3 za běhu továrny ve Fremontu, ale ani Modely Y z nejnovější berlínské továrny nejsou zcela bezchybné. Tady se nejvíce projevuje „nováčkovství“ Tesly, která produkčními procesy ani výrobní kvalitou nedosahuje úrovně zkušených zavedených výrobců. Mnoho zákazníků tak po špatné zkušenosti s Teslou a jejím zákaznickým servisem uteklo zpátky k některé zavedené značce.

Tesla se rychle rozvíjí v mnoha oblastech naráz, což je nesmírně náročné na koordinaci, pracovní sílu a finance. Výsledkem je mimojiné prodlužování uvedení nových modelů – o Cybertrucku jsme poprvé slyšeli v roce 2019 a na trh dorazí po mnoha odkladech až letos (pokud vše dobře dopadne), takže už ji předběhlo hned několik konkurentů. Ještě o dva roky dříve nám Musk sliboval, že druhá generace Roadsteru bude nejrychlejším silničním autem, to už teď ale nejspíš nehrozí, zvlášť když je sériová produkce stále v nedohlednu. První tahače Semi dorazily k zákazníkům až nedávno (a mnoho jich bylo kvůli technickým problémům zase rychle staženo), šest let po ohlášení projektu. To s sebou nese spoustu zklamaných zákazníků a naštvaných akcionářů.

Energický a vizionářský přístup Elona Muska byl v počátcích firmy obrovským přínosem, postupně se ale stal velkým břemenem – Musk si totiž mnohokrát pustil pusu na špacír až moc a sliboval věci, které nemohl splnit (i když možná sám věřil, že ano). To kromě zákazníků a akcionářů mnohokrát popudilo i úřady. Zvlášť po aféře s Twitterem je jasné, že Musk ve vedení dokáže být pro společnost nejen přínosem, ale také velmi toxickou osobností.

V nejbližší době nás čeká postavení další Gigafactory v Mexiku a do tří let (snad) uvedení nejdostupnějšího nového modelu s cenovkou 25 tisíc dolarů (v přepočtu pod 550 tisíc korun). Budoucnost automobilky je však stále nejistá. Tesla momentálně válcuje konkurenci díky výraznému snížení cen, protože kvalitativně náskok nikdy neměla a o ten technologický rychle přichází. Tesla tedy bude muset hledat další cesty, jak se odlišit od ostatních značek, protože image šiřitele technického pokroku předbíhajícího konkurenci poněkud vadne. Počet zákazníků však rychle přibývá, teď jde hlavně o to, jestli si je Tesla udrží.

Takže co bude s Teslou dál? Čeká ji pokračování rozmachu, nebo postupný úpadek? Sami jsme zvědaví…