Neocenitelná klasika v moderním hávu: Skvostné Ferrari 250 SWB s V12 spalujícím vodík

Jak známo, o repliky a restomody slavných klasických vozů je dnes neobyčejně velký zájem. A například o reinkarnaci slavného Ferrari 250 se starají hned dvě firmy – GTO Engineering a RML. A nyní se k nim přidává i londýnská Forge Design.

Lidé od Forge Design jsou přesto přesvědčeni, že mají co nabídnout – právě jejich koncept totiž umí údajně ze všech nejlépe zachytit onoho „ducha doby“, onen nehmotný faktor, díky kterému je originál tolik žádaný a který se snaží zachytit celá řada výrobců replik a restomodů.

Konceptu Competizione Ventidue od Forge Design se to údajně podaří díky tomu, že se tvůrci nechali kromě originálu z přelomu 50. a 60. let inspirovat také tehdejší jazzovou hudbou či architekturou.

Pojďme se přenést v zpět v čase, přesněji o takových šest dekád. Originální Ferrari 250 GT SWB Berlinetta se poprvé představilo světu na pařížském autosalonu v roce 1959. Byl to také rok, kdy jazzový trumpetista Miles Davis vydal své album s názvem „Kind of Blue“. A v tomto samém roce bylo po tříleté stavbě dokončeno také Guggenheimovo muzeum v New Yorku, obdivuhodná a významná architektonická památka.

A mix všech těchto vlivů najdete v Competizione Ventidue od Forge Design. Projekt je sice stále ve fázi digitálního konceptu, na poměry konceptu však známe překvapivě mnoho konkrétních informací. Karoserie například vychází z Ferrari 250 GT SWB s přídomkem „SEFAC Hot Rod“, tedy závodní verze, která v roce 1961 zvítězila ve své třídě ve slavném vytrvalostním klání 24 hodin Le Mans.

Poměrně zásadní rozdíl je, že originál měl hliníkovou karoserii silnou pouze 1,1 milimetru, moderní interpretace bude používat kompozitní materiály. V rámci snižování hmotnosti se plánuje použít na zadní okno polykarbonát namísto běžného skla, v porovnání s originálem má koncept moderní interpretace také o něco širší blatníky.

Pokročilé inženýrství a výjimečné materiály najdete všude: Šasi bude z karbonu, z hliníku budou pomocné rámy, na které bude navazovat nezávislé zavěšení všech čtyř kol. Za koly z kovaného hořčíku v retro designu se ukrývají moderní výkonné brzdy od vyhlášené firmy AP Racing.

Nejzajímavějším komponentem je však motor. Podle firmy Forge Design půjde i v tomto případě o atmosférický dvanáctiválec, místo benzinu má však být spalovat vodík za účelem eliminace uhlíkových zplodin linoucích se z výfuků.

Z hlediska hmotnosti by motor údajně neměl překročit 165 kilogramů, což by na poměry V12 byla naprosto špičková hodnota. Údaje o výkonu prozatím nejsou, tak snad jen připomeňme, že ona závodní 250 GT SWB disponovala rovnými 300 koni.

Všechno to zní velmi slibně, nezapomínejme však, že kreace firmy Forge Design je stále ve fázi konceptu, takže proti konkurenci od GTO Engineering a RML má poměrně značný skluz. Výrobce udává, že je nakloněn vzájemné spolupráci s různými investory.

„Chceme reinkarnovat vůz, který by si právě Miles David dost možná sám pořídil po vydání svého ikonického alba Kind of Blue,“ říká vedení britské malosériové automobilky. „Jde o vůz, jehož řízení by si jistě užíval, po svém by si ho upravil a možná by s ním i závodil.“