Hlavní obsah

Mercedes třídy G dostal i naftový motor. Vyzkoušeli jsme ho

Foto: archiv autora

Mercedes třídy G

19. 12. 2018

Existuje jen málo aut, která mají tak vybudované jméno jako Mercedes třídy G. Tohle auto rozhodně není pro každého, ale neoddiskutovatelně patří mezi legendy. Typický hranatý design, skvělé terénní vlastnosti, avšak v posledních letech i luxusní interiér s nejmodernějšími systémy. Pod kapotu „géčka“ vždycky patřil silný motor, a tak si tento model můžete koupit ve variantě G 500 s přeplňovaným benzinovým čtyřlitrovým osmiválcem, který má 422 koní. Sáhnout můžete i po variantě AMG G63 a nově také (petrolheadi, raději si sedněte...) po naftové variantě. A právě tu jsme si krátce vyzkoušeli.

Článek

Mercedes G 350d míří na trh a ať se nám to libí nebo ne, své zákazníky si bezpochyby najde. Po designové stránce žádnou jinakost nezaznamenáte, tedy s výjimkou označení na zádi. Ale když auto nastartujete, to už je jiná. Zaznamenáte typický naftový projev, který má na svědomí vznětový třílitrový šestiválec. Výkon 286 koní a 600 Nm jde přes devítistupňovou automatickou převodovku na všechna čtyři kola v poměru 40:60 ve prospěch zadní nápravy. Prostě ani naftové „géčko“ neztratilo nic z toho, co jej dělá právě tím, čím je.

Zvuk a projev benzinového osmiválce jsou samozřejmě zase úplně jiná liga, ale o tom někdy jindy. Naftový motor nemá s autem žádný problém a jeho předností bude úspornost provozních nákladů oproti benzinové variantě. Jakmile dostanu klíčky od auta a usadím se v jeho interiéru, na chvilku až znejistím. Nesedím náhodou ve třídě S ? Stejný volant, stejné dva 12,3palcové displeje a naprosto stejný luxus. Kožené sedačky s vyhříváním, ventilací i masáží. Tady prostě nic nechybí. „Géčko“ se sněhem prodírá i s naftovým motorem s naprostou suverenitou, jako by se nechumelilo. A že se zrovna chumelí.

První krátkou cestu absolvuji za instruktorkou, což není problém, ale čeká se na další řidiče ve sprinterech. Druhá cesta už se jede ve složení instruktorka a dvě „géčka“. Sníh létá všude kolem, ve vysílačce občas zazní „No drift“, ale těch pár chvil si výlučný vůz prostě chcete užít, ať už má pod kapotou cokoli. Šlápnete na plynový pedál a vyrazí. Bez ohledu na sníh. Za volantem si připadám poněkud zvláštně. Avšak v dobrém slova smyslu. Interiér bezvýhradně luxusní jako ve zmiňovaném „esku“, přitom sedíte daleko výš a blaží vás vědomí, že projedete takřka cokoli. A není rozhodující, zda s benzínem či s naftou. Teď už si bude moci vybrat opravdu každý dle svých preferencí.

Nafta má klasický zvukový projev, podání výkonu sice nemá eleganci osmiválců, ale i v náročných sněhových podmínkách, kde v Alpách jezdíme, se spotřeba drží v rozumných mezích. To bude asi největší výhoda v porovnání s benzinovými motory. V „géčku“ nechybí ani možnost manuálního řazení pomocí pádel, což se ve sněhových podmínkách hodí.

Na autě je znát nejen vyšší těžiště, ale především větší hmotnost. Ve sněhu umí být zábavné, ale je potřeba s hmotností pracovat – rozhodně to není zábava pro každého. Na silnici, kde mám s „géčkem“ tu čest, je asi metrový sněhový „mantinel“, který přes noc zmrznul na kost, takže na velké legrácky není moc prostoru.

Mercedes třídy G je hodně specifické auto – po designové stránce to není taková „leštěnka“ jako třeba Range Rover nebo Volkswagen Touareg. Možná i proto se těší poměrně velké oblibě. A bodejť by ne, když otevřete dveře a v interiéru můžete mít veškerý komfort, ale i technologie, které má momentálně Mercedes k dispozici. A přitom se nacházíte v nehostinném terénu, kam byste se po svých dostali jen s nejvyšším nasazením. Po sněhovém předkrmu už se vážně těšíme na to, až se budeme moci na zoubek tohoto mimořádného auta podívat při klasickém redakčním testu.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama