Hlavní obsah

Testy: Mercedes-Benz S 560 Coupe 4Matic – auto pana továrníka

Foto: Jakub Deml
17. 12. 2018

Víte, proč vlastně v nabídkách automobilek figurují cestovní kupé? Jedná se o možnost, jak světu ukázat, že máte dostatek prostředků na to, abyste si mohli dovolit vyměnit praktičnost za eleganci. Je to jednoduché – připlatíte a namísto velkého sedanu s maximem komfortu pro čtyři osoby dostanete o jeden pár dveří a dvě plnohodnotná místa méně, zato však ladnější křivky siluety. A to se přece vyplatí, nebo ne?

Článek

Tak, ale popořadě – je kupé opravdu o tolik hezčí než klasická třída S?

Za mě osobně je to rozdíl zcela nesrovnatelný. Ještě před pár lety jsem za nejkrásnější dvoudveřové GT planety považoval Rolls-Royce Dawn, který vyjel na scénu jako nový na autosalonu v Ženevě v roce 2013. Ale když se jen pár měsíců nato ve Frankfurtu objevilo předprodukční kupé odvozené z třídy S, dost jsem znejistěl. Pochopitelně, že je Rolls-Royce v ekonomické hierarchii ještě o schod výš, ale mám-li na obě auta koukat ryze z pohledu designu a elegance, německý technicismus Mercedesu u mě zkrátka o malý kousek vítězí. A než padne ten naprosto zásadní dotaz – samozřejmě, že má „S-klasa“ jako správné kupé bezrámová okna. Bez nich by to prostě nebylo ono.

Foto: Jakub Deml

Stačí se podívat z boku a pochopíte, proč někteří lidé utrácí více peněz za méně praktické auto

Ovšem ruku na srdce, typickému majiteli auta podobného ražení nejde o to, jak se líbí jemu. Jde o ten dojem, jakým auto působí na okolí. Najednou jste ten největší hráč ze širokého okolí. Extra super třída a ten největší „řízek“, jakého dneska všichni uvidí. Tenhle způsob sebeprezentace není pro každého, to ani náhodou. Koneckonců ani já nepatřím mezi ty, kteří musí být centrem pozornosti. Jenže někdo to má prostě jinak, lze to pochopit a největší dostupné kupé od Mercedesu slouží v této roli absolutně dokonale.

Zvenčí to evidentně dělá svoji práci, ale co zevnitř?

Asi není žádné překvapení, že uvnitř se cítím tak pohodlně, jak navenek vypadám. Skandálně rudý interiér si exkluzivitou nezadá s přepychovými butiky v Pařížské ulici a jsem skálopevně přesvědčen o tom, že jestli se má moje tělesná schránka přepravit po silnici dál než tisíc kilometrů v kuse, mělo by to být přesně v téhle sedačce.

Foto: Jakub Deml

Je to zvláštní pocit, když zjistíte, že se ani doma neposadíte pohodlněji

Jen tak mimochodem, sedadla jsou vlastně taková malá umělecká díla, u nichž míru komfortu překračuje snad už jen míra vybavenosti. Pohodlně se posaďte, tohle bude na dlouho: nastavitelná délka sedáku, nastavitelný sklon sedáku, nastavitelný zlom opěráku, nastavitelná bederní opěrka, zapuštění opěráku v oblasti beder, nastavitelná hlavová opěrka ve dvou směrech, vyhřívání s nastavitelnou intenzitou pro opěrák a sedák, ventilování, „vzdušná šála“ foukání teplého vzduchu za krk, masážní funkce a dynamické dofukování bederní opěrky reagující na zatáčení a další situace. Uff… Snad jsem na nic nezapomněl, ale i kdyby ano, všechno se dá shrnout do jednoho tvrzení. Tohle jsou patrně nejpropracovanější a nejpokročilejší sedadla, jaká můžete do auta dostat.

A k milionu funkcí sedadel se přidávají ještě dva miliony funkcí všeho okolo. Veškeré dění se přede mnou odehrává na dvou obřích displejích a na head-up displeji. přičemž tu horu počítačů můžu krotit skrz otočný ovladač s touchpadem na středové konzoli, skrz dotykové plošky na volantu nebo částečně skrz tlačítka rozmístěná všude okolo.

Foto: Jakub Deml

Dva displeje tyčící se z palubní desky vyvolávají mírnou kontroverzi, ale jsou stále perfektně na očích

Hele a není toho moc?

Ano – je toho místy skutečně přespříliš. Funkcí je nepřeberné množství, stejně jako způsobů, jak tyhle funkce ovládat. Všechna ta barevňoučká osvětlení, ekvalizéry audiosystému, náladové režimy, on-line navigace, ionizéry, vůně… Vážně by to nešlo zjednodušit? Je sice perfektní, že si můžete všechno dokonale nastavit na míru sobě, že se všechno hýbe absolutně plynule a že ovládání neztrácí vysokou úroveň logičnosti, ale jsem přesvědčen, že spoustě lidem potrvá měsíce, než se vůbec zorientují. Takže ano, je toho moc, ale na druhou stranu sofistikované auto si žádá sofistikovaných řešení.

Foto: Jakub Deml

Tohle „ovládací centrum“ je jenom jedno z mnoha, co se v interiéru nachází

Tak dobře, zpátky na zem. Jak to jezdí?

Zrovna část o ježdění nebude příliš o návratu na zem, jelikož jízda v největším kupé Mercedesu nepřipomíná ani tak jízdu po silnici, jako spíš delikátně jemnou plavbu na obláčku. Ten obláček je tvořen vzduchovým zavěšením, a přestože obří kola s nizounkou slupkou pneumatik nevěští žádný převratný komfort, „esko“  filtruje nehostinnou a rozbitou silnici pod sebou s lehkostí a grácií. Aby toho nebylo málo, lehkost celého bytí je podpořená ještě velmi důstojným pohonem. Číslovka 560 v názvu přísluší dvěma turby přeplňovanému osmiválci o objemu čtyř litrů, spojenému s devítistupňovým automatem a stálým pohonem všech kol. A tenhle plnokrevník si vlivem obrovské zásoby 700 Nm točivého momentu oním pět metrů dlouhým a dvě tuny hmotným kupé s lehkostí „pohazuje“.

Foto: Jakub Deml

Osmiválec tiše uhání krajinou a na světě je tak nějak lépe...

Výsledkem je, že se auto nese městem, okreskou i dálnicí s absolutní jistotou, ale přitom v pozoruhodném komfortu, za vzdáleného šumění osmiválce, jenž se líně převaluje zpravidla těsně nad volnoběhem. Všechno probíhá tak strašně nenuceně a snadno, že se člověku zabořenému v obrovském křesle za volantem ani nechce nikam spěchat. Svět prostě netečně plyne kolem a já si za dvojitými skly oken užívám to ticho a mír. Ačkoliv, abych nepřechválil – ono ticho je místy narušováno povrzáváním oken v rámech. Asi by se tato neřest dala odstranit rychlým promáznutím těsnicích gum, ale když dáte za auto takové peníze, jaké za něj dáte, tak si prostě nic promazávat nechcete.

Ale když chci jet rychle, tak přece můžu. Nebo ne?

No jéje. Masáže vypnout, sportovní mód zapnout a začnou se dít věci dosud netušené. Řízení ztuhne, vzduchový podvozek s nově nabytou tuhostí kopíruje kontury silnice a motor s přiostřenou odezvou najednou výhružně štěká z výfuku na celé okolí. Je to asi podobný pocit, jako když si vždy elegantní dáma z účetního dá dva panáky a najednou tancuje na firemním vánočním večírku na stole. Je to na jednu stranu šokující, na druhou stranu musím uznale pokývat hlavou, protože tohle jsem opravdu nečekal. Já se bavím za volantem obrovského cestovního GT!

Foto: Jakub Deml

Když přijde na věc, umí být dravější, než by si kdo pomyslel

Jistě, že se pořád jedná hlavně o komfortní auto, ale úroveň komunikace s řidičem je na daleko vyšší úrovni, než bych původně odhadoval. Řízení je naprosto přesné a přirozené, pádly řazení sekám jeden kvalt za druhým, a dokonce i ten pedál brzdy, jenž se zdál z počátku trochu „pěnový“, při prudším brždění ztuhne a nechá se ovládat tlakem. V zatáčkách se superchytrý podvozek postará o nulové náklony kastle a sotva se na apexu opřu zase do plynu, dá Mercedes najevo, že je mu pohon zadní nápravy sympatičtější a 469 koní vykouzlí lehkou dávku přetáčivosti. „Esko“ je v tomhle režimu ohromně rychlé, ale na rozdíl třeba od většiny současných rychlých SUV nepůsobí vůbec otupěle. Právě naopak, kila hmotnosti pocitově kamsi zmizela a šílený koráb se najednou nechá vodit s lehkonohostí výrazně menšího auta. Tomu se říká univerzálnost.

Není to auto nějak moc fajnové? Kde je ten háček?

Moc dobře si uvědomuji, že všechno výše zmíněné může občas znít až přehnaně, ale faktem je, že odladění a celková vycizelovanost eskového kupé je místy až neskutečná. Na jedné straně je tu kolíbavé pohodlí na dojíždění a dlouhé cesty, na druhé straně pak ohromující výkonová rezerva, podpořená agilitou, která jako by patřila výrazně kompaktnějšímu a méně hmotnému autu.

Nicméně jak už asi tušíte, příslovečný háček tady je. A je to spíš pořádný hák, udělený dobře mířenou pravačkou každému, kdo nemá dostatečně dimenzovaný rozpočet. Ano, jde pochopitelně o cenu, za níž se většinou pořizují spíš nemovitosti než auta. Základní cena kupé třídy S s pohonným ústrojím 560 4Matic je nastavena na 3 637 260 korun. A to je samozřejmě ještě předtím, než se rozkoukáte v příplatkové výbavě. Tento testovaný kousek mi vylezl v konfigurátoru na nějakých 4,3 milionu a to si popravdě nejsem stoprocentně jist, jestli jsem zaškrtal všechny položky. Na druhou stranu mi neříkejte, že jste to nečekali.

Technické údaje
Motorvidlicový osmiválec, 5 ventily na válec, uložený vpředu podélně
Plněnípřeplňování dvojicí turbodmychadel
Zdvihový objem3 982 cm3
Výkon469 koní (345 kW) při 5 250 - 5 500 ot./min.
Točivý moment700 Nm při 2 000 - 4 000 ot./min.
Převodovkadevítistupňová automatická
Pohonstálý pohon všech kol
Pohotovostní hmotnost2 060 kilogramů
Akcelerace 0-100 km/h4,6 sekundy
Maximální rychlost250 km/h
Spotřeba (kombinace)11 litrů na 100 kilometrů
Objem kufru400 litrů
Objem palivové nádrže80 litrů
Rozvor2 945 milimetrů
Rozměry (délka/šířka/výška)5 032/1 899/1 411 milimetrů
autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama