Levné zadokolky na zimu - co vybrat?

Chcete se naučit co nejlépe ovládat zadokolku? Pak si kupte nějakou levnou, aby vás netrápily případné šrámy či přemíra elektroniky, a vyražte s ní projezdit zimu. U nás existují jak akce na okruzích, tak amatérské zimní rally, ale bohatě postačí, když si najdete zapomenutou silničku a vydáte se tam. Jezděte pravidelně na sněhu, hledejte limity a cíleně se klouzejte. Pak vám garantuji, že se na jaře, ale i další zimy, budete za volantem cítit mnohem bezpečněji a jistěji. To samé pak platí i pro auto s pohonem všech čtyř kol, nicméně dnes se soustřeďme výhradně na zadokolky.

Základem pro naučení se na sněhu je slušný technický stav auta a kvalitní zimní pneumatiky. Jistou pomocí je u zadokolky určitě i samosvorný diferenciál a dobře fungující podvozek, nicméně úplně nutnost to není, záleží i auto od auta. Nejlepší je pak auto za nevelký obnos peněz, kterého vám nebude líto. V čem tedy zdokonalit své řidičské schopnosti?

Jasně, BMW je takové klišé co se týče zimních zadokolek, generace E36 obzvláště. Nicméně pěkné E36 už jsou často docela drahé a je škoda je ničit v soli. Výjimkou jsou ovšem Compacty, které často nemají rádi ani fanoušci BMW. Na sněhu však fungují dostatečně dobře, výkonově stačí obyčejné čtyřválce, byť existuje i šestiválecová varianta. Auta jsou to levná, dostatečně robustní a dobře ovladatelná. Do E36 se navíc ještě na přání dával samosvorný diferenciál, který tak stále lze draze sehnat. Využít lze i novější generaci E46, jejíž ceny také dosti spadly.

Je to velká houpavá loď, ale na sněhu funguje krásně. Do smyku přechází velmi plynule, takže zareagovat stihne vážně každý. První generace je skvělá, ale dnes už je jí škoda a velmi ráda reziví. Zato druhá generace se dá pořídit za pár tisíc, měla slušné motory, mohla mít tovární samosvorný diferenciál a je jich na výběr stále dost. Navíc je to i příjemné každodenní auto - tiché, prostorné a pohodlné. Takže můžete trénovat při cestě do práce.

Zní to trochu šíleně, ale vlastně proč ne. Skvěle ovladatelný roadster se přes zimu zas tak moc nekupuje, takže jeho ceny dosti padají. Pokud zvolíte generaci NB s osmnáctistovkou, tak rovnou máte i samosvorný diferenciál. A celkově je to velmi zábavné, čitelné auto. Problémy? V našich očích jsou jen dva - velké sklony ke korozi a rozhodně se nechcete převrátit na střechu, a to ani v nízké rychlosti. JInak je to spolehlivé auto, které dobře topí a je s ním sranda. Na výběr je navíc nespočet kusů.

Tohle je volba spíše kutilů a hipsterů. Aby totiž některý z Žigulíků dobře fungoval na sněhu, bude potřebovat nějaké úpravy a hodit se jistě bude i výkon. Míříme pak spíše na novější generace vozů, protože verze jako je 2101 už začínají být vzácné a pomalu rostou na ceně. Takže doporučujeme varianty 2107 či 2104. Ruská auta mají výhodu v robustnosti a připravenosti na zimu. Pár pěkných kousků se pak dá koupit i u nás, občas i s úpravami.

Zajímavé levné zadokolky na zimu se hledají stále hůře. Určitě doporučujeme ještě prohledat inzerci Fordů, zejména Scorpia jsou možná nevábná, ale pro tyto účely vhodná auta. Sierry jsou skvělé, ale ubývá jich. U Mercedesu stojí za řeč první generace třídy C. Volvo dříve také dělalo zadohnané koráby řady 740/760 a pro naučení se nebudou vůbec zlé. Dnes již možná dražší, ale stále zajímavou variantou mohou být různé Nissany 200SX, 350Z či starší sedany Laurel. V neposlední řadě nezapomínejme ani na Ameriky. Některé Mustangy, Firebirdy, Camara a Thunderbirdy mohou být až překvapivě levné, stejně jako celá řada rodinných sedanů. Příště se pak zase můžeme věnovat čtyřkolkám, které jsou vhodnější do hor, kde je sněhu hodně a zadokolky tam ztrácejí rychlost.

Máte i vy nějakou oblíbenou zadokolku, ve které se učíte správně ovládat auta s podobnou koncepcí?