Hlavní obsah

Kolik stála nová auta v roce 1978 a kolik stojí dnes?

Foto: Škoda
25. 12. 2018

Ačkoli se některým lidem po „starých pořádcích“ evidentně hodně stýská, ke klasickým autům z hlubokého socialismu se spousta motoristů vrací už jen kvůli vzpomínkám na dobu, kdy se prostě jezdilo jinak. Na silnicích byl zlomek počtu aut, jaký jezdí dnes, benzín stál čtyři koruny... No to byly časy, že?

Článek

Za hlubokého socialismu si rozhodně nikdo vyskakovat nemohl, pokud nepatřil ke stranické elitě, případně aspoň neleštil ty správné kliky. Nová auta byla nesmírně luxusní zboží a přepočtem na dnešní hodnotu peněz byla až komicky drahá, zvláště když uvážíme, co jste za své peníze tehdy dostali.

Podle českého statistického úřadu byla průměrná mzda v roce 1978 celkem 2537 Kčs. Ve třetím čtvrtletí roku 2018 činila průměrná mzda v ČR 31 516 Kč. Co konec roku 1978 znamenal pro domácího motoristu? Tak například zvýšení cen pohonných hmot. Speciál s oktanovým číslem 90, který nahradil 80oktanový Normal, se podle vládního nařízení prodával od roku 1979 za cenu 6,50 Kčs za litr. Benzin Super s vyšším oktanovým číslem stál 7,50 Kčs za litr a nafta dvě koruny.

Z dnešního pohledu jsou to vskutku směšné ceny, ale přepočet na průměrný plat to jásání zase zklidní. Při dnešní ceně 34 Kč za litr benzinu a nafty si můžete z průměrné mzdy koupit 927 litrů pohonných hmot. V roce 1978 stál benzín 4,50 Kčs za litr, a tak jste si z průměrné mzdy koupili jen 563 litrů. To by dnes musel stát litr benzinu nebo nafty asi 56 korun, abyste si z průměrné mzdy koupili stejné množství paliva jako v roce 1978. Následující rok se radikální zdražení projevilo tak, že jste si za stejné peníze mohli koupit jen 390 litrů benzínu. To je zhruba stejné zdražení, jako kdyby stál příští rok benzín přes 80 korun za litr!

Pojďme se nyní podívat, kolik tedy stála některá nejoblíbenější auta v roce 1978 a za kolik se dají pořídit dnes.

Trabant 601

Foto: VEB Sachsenring

Trabant 601 bylo dlouhou dobu nejlevnější auto na československém trhu. Dnes se ceny pojízdných exemplářů pohybují od 30 000 Kč, hezké kusy ale stojí více než sto tisíc. Nejvíce si cenu drží naprosto originální stroje

Tenhle duroplastový dvoutaktní zázrak z Východního Německa bylo vlastně nejlevnější auto, které se dalo pořídit. Na konci roku 1978 stál Trabant v základním provedení 36 500 Kčs. Potřebovali jste na něj tak 14,4 průměrné mzdy. Při stejném násobku dnešní průměrné mzdy by tak stál Trabant nějakých 454 000 korun, tedy více než dvakrát tolik co nejlevnější nové auto na trhu.

Výroba Trabantů začala 7. listopadu 1957 ke 40. výročí VŘSR a během let se koncepce vozu prakticky nezměnila. Ve své době bylo ale Trabant poměrně moderní a futuristické auto. Lehký dvoutakt se tehdy zdál jako budoucnost malých aut a trabant v první dekádě přinášel zajímavé inovace. Pak ale rychle zastaral a na konci 70. let už byl beznadějně zaostalý. Druhý dech mu vrátila tzv. „ostalgie“, tedy stesk po socialistických tradicích ve Východním Německu po revoluci. Ceny hezkých kusů zase vyletěly nahoru.

Škoda 105 S

Foto: Škoda

Nejlevnější škodovka vypadala trochu jinak, toto je dražší a lépe vybavená verze 120 GLS. I u těchto škodovek už ceny pěkných kusů přeskočily sto tisíc a nemají zrovna tendenci klesat. Kdo ji nenechal shnít v kopřivách, ten už neprodělá

Nejlevnější škodovka byl model 105 S a ten stál v roce 1978 přesně 56 000 Kčs, tedy asi 22násobek průměrné mzdy. Dnes byste tedy na novou škodovku potřebovali 693 000 Kč. Škoda 742, jak se správně tato řada jmenovala, přišla na trh v roce 1976, takže to bylo vlastně poměrně nové a moderní auto, i když stále s původní koncepcí s motorem vzadu. Toto řešení se už v 70. letech ukázalo jako překonané.

Asi víte, že československé automobilce se nepodařilo nadějný projekt luxusnějšího většího vozu Škoda 720 s motorem vpředu dotáhnout do konce, takže „českého BMW“ jsme se nedočkali. Škoda 742 pak po větší modernizaci z roku 1983 vydržela ve výrobě až do roku 1991. Mnoho Čechů má k tomuto vozu osobní pouto. Zatímco ještě před pár lety každého takové auto v provozu štvalo, dnes už je to vzácný kus a spíše zajímavá kuriozita. Zrestaurované kusy se už prodávají za více než sto tisíc.

Wartburg 353

Foto: VEB Automobilwerk Eisenach

Wartburgů se lidé také zbavovali za odvoz, ale tahle doba je pryč. Dnes pěkného wartburga seženete za nějakých padesát až osmdesát tisíc

Zajímavé je, že dvoutaktní Wartburg byl o 300 Kčs dražší než základní Škoda 105 S. V tehdejší nabídce to ale bylo oblíbené auto zejména díky velmi prostornému zavazadelníku. Populární kombi Tourist s velkým a praktickým kufrem stálo dokonce 64 300 Kčs, tedy více než 25násobek průměrné mzdy. Přepočteno na dnešní průměrný plat je to jako 800 000 Kč.

Značka Wartburg měla tu smůlu, že se po rozdělení Německa v roce 1945 ocitla na té špatné straně barikády. Od nadějnějších zítřků na západě ji dělilo doslova pár metrů. Automobilka, dříve dokonce vyrábějící bavoráky, s moderní karosárnou ještě v 50. letech udivovala krásným designem. Například na autosalonu v New Yorku získal tehdejší roadster Wartburg 313 cenu za eleganci. Hranatá krabice Wartburg 353 přišla v roce 1965 a do svého konce v roce 1991 se už moc nezměnila. Nepomohl jí ani čtyřtakt od Volkswagenu.

Škoda 110 R

Foto: Škoda

Ceny dvoudveřového „erka“, kterému se žertem přezdívá „škorše“, už dávno vyletěly vzhůru a dnes pěkné zrenovované kusy mění majitele klidně za tři sta tisíc korun

„Sportovní“ Škoda 110 R přišla v roce 1978 na 66 800 Kčs, takže na ni bylo potřeba 26,3 průměrných platů. To je zhruba 830 000 Kč vidinou dneška, ale jak vidíte, proti takové Octavii RS se toho zase moc nezměnilo. Tedy krom toho, že nové auto jede tak nějak rychleji, lépe a je bezpečnější a lépe vybavené.

V našich krajích je „erko“ legenda i díky svému působení v automobilových soutěžích, i když taková auta se sériovým provedením neměla mnoho společného. Silniční vůz měl ale výkon 63 koní a to bylo v té době na jedenáctistovku docela dost. Vyrobeno jich bylo zhruba 57 000, ale dnes jich přežívá jen pár. Kdo by měl zálusk, musí si na pěkný zrestaurovaný exemplář připravit klidně i tři sta tisíc.

Dacia 1300

Foto: Dacia

U nás se tyhle Dacie nikdy nedočkaly ikonického statusu a asi se nedá předpokládat, že ho někdy mít budou. Aktuálně nevíme o žádné pěkné na prodej

Dnes jsou Dacie nejlevnější auta ve svých kategoriích, ale v roce 1978 tomu tak nebylo. Rumunská Dacia 1300, což byl vlastně licenční Renault, stála rovných 66 000 Kčs, tedy o 10 000 Kčs víc než nejlevnější škodovka. Potřebovali jste na ni 26 průměrných platů, což je zhruba stejné, jako by po vás dnes chtěli u Dacie za model Logan 820 000 Kč.

V rumunské automobilce Dacia se nejprve do roku 1971 vyráběl licenční Renault 8, ale modernější Renault 12 přejmenovaný na Dacii 1300 se začal montovat už v roce 1969. Zatímco z evropského trhu se Dacia 1300 stáhla na počátku 90. let, v domácím Rumunsku jako nejlevnější alternativa vydržela až do roku 2006. Renault do ní investoval a dnes je Dacia respektovanou značkou, která si jako jedna z mála automobilek východního bloku zachovala vlastní identitu a nestala se jen bezejmennou levnou montovnou zavedených západních automobilek.

Lada 1500

Foto: VAZ

Ceny zrestaurovaných žigulíků oscilují od nějakých 80 až klidně do 300 000 korun. Nejcennější jsou samozřejmě kusy s dobře doloženou historií a příběhem

Žigulík vycházející ze základů Fiatu 124 se těšil velké oblibě už kvůli tomu, že to bylo ve své době poměrně moderní auto vyráběné vlastně v nejmodernějším závodě socialistického bloku. Verze 1500, což bylo už poměrně slušné auto, stála 72 000 Kčs, což bylo 28,4 průměrných platů. V dnešních penězích je to 894 000 Kč.

Výroba moderních žigulíků začala v roce 1970 v sovětském Togliatti (město Stavropol bylo přejmenovanáno po předsedovi italských komunistů v roce 1964), kde pomohli Italové vybudovat jeden z nejmodernějších automobilových závodů tehdejší doby. Skutečně, tehdejší závod automobilky VAZ byl technologicky na výši i podle západních standardů. Jenže pak se do něj vůbec neinvestovalo a během několika let továrna zastarala. Výroba modelů Lada vycházejících z Fiatu 124 skončila v Rusku až v září 2012.

Moskvič 2140

Foto: AZLK

Moskvič nemá takové jméno jako žigulík, ale i na něj, pokud to bude hezký kus, budete potřebovat nějakých padesát tisíc

Další sovětský ingot prodávaný na našem trhu ve větších počtech byl Moskvič. Model 2140 stál 53 700 Kčs, což bylo o poznání méně než Lada. Za svých 21 průměrných platů jste ale také dostali objektivně horší auto. Těžko uvěřit, že by dnes někdo chtěl dávat 670 000 Kč za podobně špatný ekvivalent, i když i dnes plno lidí ukazuje, že jsou schopni utrácet více peněz za horší auta. Stačí se podívat na prodeje Mercedesů třídy A, což je vlastně jen převlečený Renault...

Historie moskvičů sahá až do 30. let, kdy se v SSSR vyráběly v licenci kopie amerických Fordů, ale největšího impulsu se sovětská značka dočkala po druhé světové válce, kdy začala vyrábět klony Opelů 400 na výrobní lince ukořistěné sovětskou armádou v Německu v roce 1945. Moskvič 2140 byla modernizace zastaralého modelu 412 a Automobilový závod Leninského Komsomolu (AZLK) začal s jeho výrobou v roce 1976. Montáž byla ukončena v roce 1988. Značka Moskvič zanikla v roce 2006.

Volha 24

Foto: GAZ

Na zrestaurovanou Volhu 24 si připravte aspoň 150 000 korun. Vozy se silnějším motorem a v opravdu pěkném stavu se však prodávají za dvojnásobek

Kdo snad zatoužil po luxusním voze, musel už mít slušnou stranickou funkci, aby se dostal k Volze. Volha 24 byl již luxusní vůz, který sloužil hlavně na vyšších stranických úřadech jako služební auto. Měla ho i tajná policie. Volha stála 105 000 Kčs, což je 41,4 průměrných platů té doby. Na dnešní peníze je to asi 1,3 milionu korun. No, vzhledem k tomu, co za takové peníze dostanete dnes, doba opravdu pokročila.

Volha 24 se vyráběla až do roku 1992, a i když měla většina aut čtyřválec, existovaly i speciální upravené verze s osmiválcem určené pro agenty KGB. U nás si Volhy pamatujeme především jako taxíky nebo jako vozy Veřejné bezpečnosti. Prodával se i praktický kombík. Zajímavé je, že pod označením Scaldia-Volga M24 se vůz montoval také v Belgii a prodával na západní trhy.

Tatra 613

Foto: Tatra

Ikonické Tatry se sice dají koupit pod sto tisíc, ale to bude teprve začátek projektu. Slušný pojízdný kus stojí 300 000 korun, krásný exemplář klidně milion a víc

Vrchol produkce osobních vozů ve východním bloku byla Tatra (když nepočítáme sovětské vládní ZILy). Luxusní model 613 se ale do rukou běžných smrtelníků již nedostal, byl vyhrazen pouze pro vysoce postavené stranické funkcionáře. V oficiálním ceníku Mototechny z roku 1978 je u Tatry 613 uvedena cena 284 000 Kčs, což byl skoro 112násobek průměrné mzdy. To je stejné, jako kdyby dnes stálo takové luxusní auto 3 530 000 Kč. No, třeba plně vybavené BMW řady 7 s osmiválcem dnes tolik opravdu stojí.

Tatra 613 se vyráběla od roku 1974 a v různých modifikacích vydržela až do roku 1996. V 90. letech po změně společenských poměrů se ale ukázalo, jak zle zastaralá už použitá technika automobilu s výstřední koncepcí byla. Investora automobilka nenašla, i když se mluví o tom, že o divizi osobních vozů Tatry mělo zájem BMW. Luxusní sedany se vzduchem chlazeným osmiválcem vzadu jsou tak bohužel minulostí, ale kdo jednou dobře nakoupil, ten už na tomhle autě nikdy neprodělá. Krásné kusy se prodávají klidně za více než milion.

autowebAUTOWEBaUtOwEb