Hlavní obsah

Jak BMW vyškolilo Lancii na Korsice v '87

Foto: Tourdecorse.com

BMW M3 Prodrive

16. 8. 2018

Přechod od tragicky ukončené skupiny B ke skupině A zvládla nejlépe Lancia, jenže podnik Tour de Corse byl natolik specifický, že tradiční přednosti soutěžních aut zde nebyly automatickou zárukou vítězství. Prvním zlomovým podnikem byl ten v roce 1987.

Článek

O vzniku, průběhu a konci skupiny B soutěžních vozů bylo napsáno tolik, že to nemá smysl opakovat. V roce 1987 stála na startu MS rally zcela nová auta. Byla to „áčka“, mnohem slabší a pomalejší ve srovnání se skupinou B, ale i tato třída si prošlapala cestičku k rychlosti a hlavně do našich srdcí, zejména pak v 90. letech.

Vraťme se do roku 1987 a ke Korsice. Tour de Corse byla jednou ze zakládajících soutěží MS v automobilových soutěžích a pátým podnikem sezóny. Její klikaté asfaltové silnice kladly na závodní vozy zcela jiné nároky. Základem úspěchu byla nízká hmotnost a silné nevadnoucí brzdy. Pohon všech kol se na tratích Korsiky hodil jen v případě, že pršelo, jinak byl spíše přítěží. A turbomotor? Dobrá věc, ale ne nezbytně nutná pro vítězství. Korsika byla rovněž místem, kde se experimentovalo s různými díly. Známé jsou například kryty předních kol s lopatkami, které pomáhaly s chlazením brzd (nejčastěji viděno u Lancie).

Foto: Tourdecorse.com

BMW M3 týmu Prodrive, posádka Beguin/Lenne

Lancia přivezla svou Deltu HF 4WD s výkonem 238 koní a hmotností 1120 kilogramů. Ušetřit kila se Italové snažili na hnacích hřídelích a krytu olejové vany z kompozitu. Tento tým s úspěchem provozoval politiku angažování specifických jezdců na jednotlivé podniky. Na Korsiku tak vedle Sabyho a Biasiona tým povolal Yvese Loubeta. Kankkunen a Alén zůstali sedět doma.

Asfaltový specialista Jean Ragnotti zde v ´85. vyhrál s béčkovým R5 Turbo, nyní seděl v modelu 11 Turbo, což byla předokolka s motorem o objemu 1,4 l, zato však s hmotností pouhých 900 kilogramů.

Fordy Sierra RS Cosworth patřily k nejvýkonnějším, neboť disponovaly výkonem 300 koní a pohonem zadních kol. Váha činila 1150 kilogramů. Ale jak se v průběhu soutěže ukázalo, chyběla jim spolehlivost.

S ambicemi a jistou nadějí, že by to nemuselo dopadnout úplně špatně, přijel David Richards se svým týmem Prodrive a zbrusu novým vozem, kterého zde čekala premiéra. Šlo o BMW M3 s atmosférickým motorem 2,3 l o výkonu 280 koní, které směřovaly na zadní kola. Hmotnost vozu činila skvělých 1050 kilo. Za volantem se objevil Bernad Beguin, což byl další Francouz vedle Ragnottiho, kterému svědčil asfalt pod koly. Druhé BMW pilotoval Marc Duez.

Start soutěže nejlépe vyšel právě Beguinovi s BMW, následovala jej smečka Lancií v barvách Martini. V páté RZ přišel déšť a hustá mlha. Karta se obrátila, takový Ragnotti utrpěl citelnou časovou ztrátu, ale jakmile to podmínky dovolily, tak nasadil doslova vražedné tempo a svého renaulta málem přetrhnul, aby snížil ztrátu. Druhý den nebylo po dešti ani památky. A to byla opět šance pro tým Prodrive a jejich BMW. Po 15. RZ měl Beguin náskok 54 sekund na Lancii a dále jej postupně zvyšoval. To, že pohon zadních kol byl na Korsice výhodou ukázal také Auriol se Sierrou, ale do první pětky se nevešel. V cíli, po 24 rychlostních zkouškách o celkové délce 405 kilometrů, byl první Beguin na BMW s náskokem více jak 2 minuty na druhého Loubeta s Lancií Delta. Třetí byl Biasion. Čtvrtá příčka patřila Ragnottimu, který zajel celkem 11 nejrychlejších časů (!), na pátém místě byl další renault pilotovaný Chatriotem, šestý byl Duez s BMW, sedmý Sainz a osmý Auriol, oba na Fordech Sierra.

Tour de Corse 1987 tak skončila velkým úspěchem pro soukromý tým Prodive, životním výsledkem pro Bernarda Beguina a v neposlední řadě to byl cenný skalp pro značku BMW. Bohužel, samotnou automobilku BMW to nechalo vcelku chladnou, neboť se soustředila na okruhové závodění.

Foto: Tourdecorse.com

BMW M3 Prodrive

1988 Ford: stejný recept, jiné součástky

Rok poté měla na Korsice premiéru Toyota Celica GT-Four s Kankkunenem a Erikssonem za volantem. TTE (Toyota Team Europe) pojal start s novým vozem jako ostrý test. Lancia představila již zmíněné nástavce kol pro chlazení brzd.

A byl zde pochopitelně také tým Prodrive a jejich BMW M3. První ze startovní rampy sjížděl Beguin, který měl vůz v barvách Bastos/Motul (rok předtím to byl Rothmans). Druhé BMW pilotoval Chatriot.

Auriol se Sainzem řídili fordy a byl to právě Auriol, kdo ovládl ročník 1988. Tovární Sierra prokázala svůj potenciál a Auriol v podstatě předvedl to, co Beguin v předešlém roce. Lancia znovu usilovala o vítězství na Korsice seč mohla. Tour de Corse 1988 tak vyhrál Auriol (Ford), za ním byli Loubet (Lancia), Saby (Lancia), Chatriot (BMW), Sainz (Ford), Eriksson (Toyota), Beguin (BMW)…

1989 Lancia vs. BMW, kapitola třetí

V duchu „Lancia proti všem“ probíhal na Korsice taktéž ročník 1989. Soutěž opět sedla jezdcům s vozy BMW a opět to bylo počasí, které zamíchalo pořadím. Hvězdou soutěže byl Chatriot. Beguina zpomalily problémy s převodovkou a Toyota svou Celicu vyladila tak, že byla schopna držet krok s Lancií. O vítězství se přetahoval Auriol (který jel tentokrát s Lancií) s Chatriotem (BMW), ale deštivé počasí stálo tenkrát na straně italského týmu. Pořadí v cíli tak bylo následující: Auriol (Lancia), Chatriot (BMW), Kankkunen (Toyota), Loubet (Lancia), Beguin (BMW), Duez (BMW). V první šestce tak byly hned 3 vozy BMW.

Král je mrtev, ať žije král!

Další tak významnou stopu v soutěžích MS již vozy BMW nezanechaly, přesto, nebo možná právě proto, že to nebylo v režii továrního týmu. V rukou řady soukromníků však BMW M3 generace E30 úspěšně soužilo v národních šampionátech rally a dosáhlo celé řady úspěchů. Samozřejmě, že z Korsiky se BMW nevytratily a byly zde k vidění i v následujících letech. Sláva M3 trvá dodnes, kdy jsou tyto vozy ozdobou každé soutěže „historiků“ a tento článek je připomínkou toho, že vedle okruhů či závodů do vrchu se vůz dokázal prosadit také v rally.

A co vy? Líbí se vám staré závodní BMW E30?

autowebAUTOWEBaUtOwEb