Hlavní obsah

Ojetiny: Hyundai ix20 1.4 CRDi: Táta účetním a zabité klukovské sny

Foto: Petr Krab Jeřábek

Hyundai ix20 si lidé houfně kupovali kvůli prodloužené záruce, ne kvůli „sexy“ křivkám karoserie

středa 05:00

Chcete recept na praktické, levné a prostorné rodinné auto? Obávám se, že se na něj právě díváte. Ač zní jeho název asijsky, jedná se o české auto vyráběné v Nošovicích. Bylo vyrobeno pro obyčejné lidi, pro rodiny s dětmi, a pokud jsou těmi dětmi dvě brýlaté uvědomělé holčičky, je vše v naprostém pořádku. Co když se vám, spořivý tatínku, ale narodil kluk?

Článek

Cestou vzpomínek

Dobrá, možná jsem se právě teď nechal inspirovat úplně posledním klasickým studiovým dílem The Grand Tour. Show už končí, i když ne úplně. Končí ve své podobě, s diváky, s velkým stanem, „Eboladromem“, a dokonce i s debatní ordinací v růžové zahradě. (název „conversation street“ je pro Brity vtipnou narážkou na úspěšný seriál „Coronation street“.) Hlavní protagonisté se v posledním dílu vydali cestou vzpomínek do dětství na úžasné a hezky vybavená auta značky Ford Cortina jejich rodičů. Anebo taky na příšerný třídveřový Austin Allegro v birminghamské domácnosti malého nebohého Richarda Hammonda. A právě díky nim jsem si vzpomněl na tátova auta z dětství. Jak to tak ale často bývá, to „cool“ auto, za které bych byl na tátu hrdý, jsme neměli my, ale rodina kamaráda z ulice, kde jsme bydleli. A modrý Hyundai ix20 CRDi, který stojí před mým obydlím právě teď, je přesně prototypem auta, které malý desetiletý kluk vážně nechce, aby jeho velký táta přivezl hrdě ze showroomu domů jako jejich nové rodinné auto.

Abych uvedl souvislosti. Bylo krátce po sametové revoluci a namísto nového Favorita ve výbavě LS s otáčkoměrem, dodělávanou žaluzií zadního okna a „šíbrem“, nám před domem stála tehdy nová Dacia 1310 TX. Dneska už to chápu, byl to výprodejový kus. Stála o tolik méně peněz, než za kolik by byl Favorit, že nás za ten rozdíl mohl táta vzít na první dovolenou do Itálie k moři. A ještě nám k Vánocům mohl koupit opravdovou „západní“ barevnou televizi. Ale jako dítě jsem musel nasedat do bílé Dacie… Nesnášel jsem ji a ani dědova, tehdy už starší červená Škoda 105L, která měla problém vyjet i středně velké kopce, nebyla autem, na něž bych nějak nostalgicky vzpomínal. Byly to křápy. Jenže v dnešní době je všechno úplně jinak. Děti už se v křápech nevozí. Ukažte mi na trhu nějaké zoufale špatné auto. I ta Dacia prý funguje naprosto v pořádku, laciná dvojčátka Citroën C-Elysee a Peugeot 301 jsem sice osobně neřídil, ale i taková auta budou pravděpodobně pro určitou klientelu fungovat obstojně dobře. A Hyundai ix20 se sesterskou Kia Venga patří dokonce o třídu výš. Jen s nimi zkrátka jako tátové své malé kluky, k jakým jsem patříval i já, nemáte šanci oslnit. Přímo je naštvete, když taková auta pořídíte.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Hyundai ix20 se dá i použít jako malá dodávka. Jste-li bikeři jako my, nemáte problém. Sklopíte sedačky a uložíte vše dovnitř

Nyní již seriózně – je to auto vážně taková nuda?

Ve skutečnosti mám docela dobré zprávy. Nudu nechme totiž úplně stranou. To auto se neřídí vůbec špatně. Neřešíme nyní nový kousek. Já si půjčil jeden z nejojetějších šestiletých exemplářů v AAA Auto. Ujelo za celou dobu provozu necelých 170 tisíc kilometrů a zjišťoval jsem, jak bude fungovat dál coby ojetina v ceně do 150 tisíc korun. To auto bylo už jako nové dost konzervativní a zejména uvnitř poměrně zastaralé. Možná jsou to však jen mé pocity, protože se velmi dobře prodávalo. V roce 2009 se představilo na autosalonu ve Frankfurtu pod názvem Kia Venga a vyrábělo se nejen v Nošovicích, ale i v Žilině a Kaliningradu. Šlo o designové dílo ryze evropského studia pod vedením Petera Schreyera a částečně vycházelo z platformy malého SUV Kia Soul. Obchodně se spolehlivě vešlo mezi desítku nejprodávanějších vozů v ČR a i jinde v Evropě slavilo poměrně slušný úspěch. Mezi malými MPV u nás dokonce předhonilo prodeje domácí Škody Roomster. Nástupce už modely ix20 a Venga nedostaly, protože Kia Stonic i Hyundai Kona cílí na zákazníky jiným marketingovým trikem.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Vzadu je díky polohovatelnému opěradlu a dalším možnostem nastavení sedáků vážně dost prostoru

Naftový motor se k charakteru ix20 vyloženě hodí

Pod kapotou Hyundai ix20 mohla být buď benzinová čtrnáctistovka s proměnným časováním ventilů, šestnáctistovka a dva diesely ve třech výkonových provedeních. Vypůjčil jsem si tu nejvlažněji naladěnou naftovou verzi. A ona kupodivu k charakteru auta stačí. Dobrá, auto je línější a svým charakterem čtyřválec připomíná úplně ty původní verze koncernového motoru 1.9 TDI 66kw. Což byl nesmírně populární motor, ale nutno dodat, že před dvaceti lety…

Foto: Hyundai

Hyundai 1.4 CRDi je servisně nenáročný a nadprůměrně spolehlivý motor. Vhodný je jen na poklidnou jízdu

V dnešním provozu se tento motor hodí zejména do městského a příměstského provozu a pro poklidnou jízdu po dálnici, zejména v pravém pruhu. Jeho výkon přichází lineárně, ideálně to chce ho nepodtáčet pod nějakých 1 600 otáček a výkon od něj chtít až po překročení dvou a půl tisícové hranice. Má celkem slušný točivý moment, ale předjíždění je potřeba pečlivě plánovat. Jízda na půl plynu může navodit pocit, že auto po sešlápnutí pedálu až nadoraz ještě solidně vyrazí kupředu. To se však bohužel nestane. Motor je ale docela pohodový, kultivovaný a provozně naprosto nenáročný. Pro klidnější a hodně defenzivní jízdní styl je v pořádku a záleží jen na tom, zda vám jako řidiči bude pro vaše účely stačit.

Foto: Petr Krab Jeřábek

Interiér je z obyčejných, ale trvanlivých materiálů. Po 170 tisících kilometrech by si zasloužil snad jen přešít volant a řadicí páka novou hlavici. I stříbrné plasty evokující hliník vydržely používání s grácií

Podvozek je naprosto jednoduchý, vpředu má vzpěry McPherson a vzadu jednoduchou vlečenou nápravu s šikmo uloženými tlumiči, která byla zpočátku tiskem kritizována, ale výlet po docela rozbité silnici ukázal, že tlumí nerovnosti s poměrně dobrým komfortem. To auto se celkově řídí spíše jako malá dodávka, vyhovuje mu plynulý styl jízdy a krátce odstupňovaná převodovka se šesti převody napomáhá nízké spotřebě. Dokonce dráhy řazení fungují i po těch kilometrech velmi přesně a celkově ani v interiéru nic nepovrzávalo, neskřípalo a podobně. Možná až na trochu menší rejd předních kol při parkování u supermarketu, si myslím, že svoji drahou polovičku s ix20 potěšíte. Jestli bude někdo z rodiny zklamaný, bude to vážně jen váš hypotetický osmiletý kluk, který by si tak moc přál, aby táta přijel ke škole klidně ve starém šestiválcovém bavoráku, ale zásadně ne ve vysokém mini MPV.

Spousta prostoru uvnitř

A to je zejména důvod, proč se tohle auto tak dobře prodávalo. Vlastně důvody tu byly dva. Jedním byla velmi dobrá cenovka a pětiletá záruka na automobil bez omezení kilometrů. Škoda Roomster tyhle trumfy v rukou neměla, k pouhé dvouleté záruce se přidaly zvěsti o poruchových motorech 1.2 TSI a do toho měla pro konzervativního našince až příliš extravagantní design. Mně se například vyloženě líbí. I co se týče praktičnosti a chytrých řešení pro posádku, preferuji osobně Škodu Roomster. Ale jsem v menšině. IX20 taky dokázala na čtyřmetrovém půdorysu postavit auto, které je velmi široké v interiéru, má posuvné zadní sedačky, a dokonce dvojitou podlahu zavazadelníku. Dá se tedy poměrně variabilně využít. Pro důchodce, kteří v něm povezou třeba velký nákup ze zahradnictví, poslouží jako minidodávka, pro maminky s dětmi jako ideální „pendlbus“ mezi školkou, supermarketem a nedalekou prací. Jistě by se dal doporučit benzinový motor, ale těm, kteří v tom běžném rutinním týdenním cyklu natočí malinko delší porce kilometrů mezi oněmi zastávkami, bydlí třeba trochu dál za městem, bych diesel nerozmlouval. Je úsporný. Já jsem jezdil za necelých pět litrů nafty. Podle většiny dlouhodobých testů má být i spolehlivý.

Náš vůz sloužil předchozímu majiteli jen s nutnostmi každoročních prohlídek s výměnami oleje a filtrů. Podvozek byl prakticky původní, možná až na tyčky stabilizátorů, které u tohoto modelu měňte nebo kontrolujte raději co dvě servisní prohlídky, výměny brzdových kotoučů  i destiček a jednoho spojkového obložení. Zkrátka tahle auta jezdí a vyžadují díly běžné spotřeby jen občas. Prohlédl jsem i karoserii zespodu a je vidět, že je po šesti letech bez koroze. Ta se vyskytuje pouze na spojovacím materiálu a výfukovém potrubí s tlumiči. Nejedná se o nic neobvyklého v dané třídě, jen těch orezlých šroubků, třeba i v motorovém prostoru, jsem si nemohl nevšimnout.

Zkrátka a dobře, Hyundai postavilo praktické auto spotřebního charakteru, které dokázalo nabídnout za adekvátní peníze. Na serveru sauto.cz je aktuálně k mání 223 vozů v různě ojetém stavu od necelých sta tisíc korun, dieselů je pouhá třetina nabídky. Dají se sehnat stále ještě nové či téměř nejeté kousky s plnou zárukou, ale týden s šestiletým exemplářem, který seženete za méně než polovinu ceny nového, mě přesvědčil, že na účely nenáročné služby plně postačí. A jaká je konkurence? Pochopitelně, můžete si koupit Ford Focus C-Max, který má daleko lepší jízdní vlastnosti. Můžete přemýšlet o VW Golf Plus, který působí dražším dojmem. Anebo můžete mít Škodu Roomster či Opel Meriva. Co se týká poměru (stáří/cena), Hyundai bude trochu výhodnější nabídkou, ale finální rozhodnutí nechám na vás. Toho malého kluka, který má rád autíčka, stejně nepotěšíte ani s jednou z možných variant rodinných mini MPV.

Hyundai ix20 1.4 CRDi (2013)
motorvznětový řadový čtyřválec DOHC, 4 ventily na válec, vstřikování typu Common rail 
objem válců1 396 cm3
maximální výkon80k (57kw) / 4 000 ot/min
maximální točivý moment220 N.m / 1 750-2 750 ot/min
rozměry karoserie4 100 mm x 1 765 mm x 1 600 mm
rozvor náprav2 615 mm
objem zavazadelníkuaž 570 litrů ( při zadních sedadlech nejvíc vpředu)
zrychlení 0-100 km/h14.5 sekund
maximální rychlost167 km/h
spotřeba paliva4.8 l / 100 km (kombinovaná v celém testu, převládal městský provoz)
autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama