Hlavní obsah
záhlaví
Hlavní obsah

Co vše dokázal Ferdinand Porsche?

Foto: Tomáš Hyan

Ferdinand Porsche se ještě dožil zahájení výroby a prvních úspěchů sportovního vozu Porsche 356 (1950)

30. 1. 2021

Před 70 lety zemřel muž, který byl považovaný za největšího automobilového konstruktéra, jaký se kdy narodil v zemích českých. Samozřejmě, že jde o Ferdinanda Porscheho, který měl v rodném listě zapsánu sudetskou obec Maffersdorf, kde spatřil světlo světa dne 3. září 1875. Pocházel z německé rodiny, narodil se v Rakousku-Uhersku, ale po roce 1918 získal československé občanství (v roce 1934 je vyměnil za německé), stejně jako se naopak Maffersdorf později proměnil na Vratislavice nad Nisou, součást městského obvodu statutárního města Liberec.

Článek

Ferdinand Porsche prožil velkou část svého života v Rakousku, ale zemřel jako Němec ve Stuttgartu dne 30. ledna 1951. Byl pochován v rakouském Zell am See. Jeho rodný dům je po rozsáhlé rekonstrukci znovu otevřen od listopadu 2016 jako expozice Ferdinanda Porscheho, kde lze kromě dokumentů vidět i některé z automobilů, na jejichž konstrukci se Porsche buď podílel, anebo jim dal svoje jméno...

Průkopník elektrifikace

Syn vesnického klempíře Antona Porscheho staršího (1845–1908) chodil jen do základní školy, žádné jiné vzdělání nezískal a nikdy žádnou zkoušku neskládal. Ve čtrnácti skončil se školou, otec ho chtěl zaměstnat ve své dílně a vychovat z něho svého nástupce, když nejstarší syn Anton (1873–1888) předčasně zemřel po pracovním úrazu.

Ferdinand si ale prosadil svou, a tak navštěvoval kurzy elektrotechniky na průmyslové škole v Liberci, sám si vyráběl baterie, dynama a spínače, až jednoho dne otce opravdu překvapil. Jejich dům ozářilo elektrické světlo, kompletní instalace byla vlastním dílem osmnáctiletého mladíka. Otec kapituloval, za následníka v rodinném podniku zvolil mladšího syna Oskara (1881–1941) a nechal Ferdinanda odejít za prací do Vídně.

Foto: Tomáš Hyan

Osmnáctiletý Ferdinand Porsche se svou domácí elektrárnou, která přinesla do rodného domu elektrické světlo

Ve Vídni se Ferdinand vyučil v elektrotechnické továrně Vereinigte Elektrizitäts-AG (původně Bélla Egger & Co., později známá Brown Boveri), z učedníka to dotáhl na vedoucího zkušebny už ve dvaadvaceti letech, ve volném čase navštěvoval univerzitní elektrotechnické přednášky, přestože tam studovat nesměl, protože neměl ani dokončené středoškolské vzdělání. O to bedlivěji naslouchal. V zaměstnání se seznámil s Aloisií Johannou Kaes, která se stala jeho životní partnerkou a matkou jejich dětí, dcery Louise, provdané Piëchové (1904–1999), a následníka Ferryho (1909–1998), který uvedl do výroby nejslavnější automobily Porsche 356 a 911.

První hybridní automobily

Ferdinandův vřelý vztah k elektrotechnice ho přivedl ke konstrukci prvních elektromobilů a prvních hybridních automobilů, v nichž spalovací motor roztáčel dynamo, jež vyrábělo elektrickou energii pro trakční elektromotory, uložené přímo v nábojích kol. V roce 1899 ho totiž povolal Jacob Lohner, výrobce kočárů pro císařský dvůr, jenž se rozhodl pro montáž elektromotoru do kočáru bez koní. Vídeňská společnost Jacob Lohner & Co. s nimi měla okamžitě velký úspěch, vznikaly různé typy od cestovních po závodní automobily, a to jak čistě elektrické, tak hybridní.

Na Světové výstavě 1900 v Paříži vzbudil velkou pozornost akumulátorový Lohner-Porsche s plochými elektromotory velkého průměru přímo v nábojích předních kol, postavený ve dvousedadlové i čtyřsedadlové verzi, ale také jako závodní speciál s dvojicí sedadel za sebou (pro snížení aerodynamického odporu). Největší byl čtyřmístný Lohner-Porsche s pohonem všech čtyř kol (Radnaben-Motor, tedy motor v nábojích kol, kdy v každém byl jeden) a dvoutunovou hmotností akumulátorů, postavený pro britského klienta E. W. Harta. Ferdinand Porsche se osobně zúčastňoval závodů, na hybridním typu s předním pohonem zajel nejlepší čas do vrchu Exelberg v roce 1902. Ve stejném roce přijel do rodného Maffersdorfu a v hybridním voze svezl bratra Oskara i otce Antona...

Nástup rychlých automobilů

Porsche se rozešel s Lohnerem v roce 1904, kdy náklady na vývoj začaly růst a pro Lohnera byly příliš vysoké. Poté Porsche nahradil Paula Daimlera na pozici šéfkonstruktéra v automobilce Austro-Daimler. Navrhl tam řadu velmi rychlých vozů, lehký sportovní čtyřválec Sascha 1,1 litru i velké šestiválce ADM, první letecké motory a nákladní vozy včetně válečného autovlaku s hybridním pohonem. V roce 1923 firmu opustil, když vedení omezilo výdaje na motoristický sport (Porsche spolu s Heinrichem Schönfeldtem vyhrál Jízdu prince Jindřicha 1910 na Austro-Daimleru, který sám zkonstruoval). To už byl držitelem čestného doktorátu z Vídeňské vysoké školy technické za velký přínos automobilové konstrukci.

Foto: Tomáš Hyan

Ferdinand Porsche konstruoval také velké sportovní vozy Mercedes-Benz SSK (na snímku Rudi Caracciola v závodě do vrchu Klausen roku 1930)

Jeho další cesta vedla do německého Stuttgartu, kde se v dubnu 1923 stal vedoucím konstrukce a členem představenstva Daimler-Motoren-Gesselschaft (DMG). Šlo o známého výrobce automobilů Mercedes a po spojení s Benzem slavného Mercedes-Benz. Nakonec se ve Stuttgartu usadil v nové vile, v jejíž garážích postavili první tři prototypy známého Brouka Volkswagen (tehdy KdF-Wagen) na žádost německých státních orgánů. Po intermezzu s rakouským Steyrem (1929–1930) se osamostatnil a 1. prosince 1930 založil vlastní firmu, která od 25. dubna 1931 získala oficiální jméno Dr. Ing. h.c. F. Porsche GmbH, Konstruktionsbüro für Motoren-Fahrzeug-, Luftfahrzeug- und Wasserfahrzeugbau; tedy česky Konstrukční kancelář pro motory vozidel, letadel a plavidel. Nová éra začala.

Konstrukce na zakázku

Z konce třicátých let pocházejí nejslavnější konstrukce Ferdinanda Porscheho, a to závodní automobily Auto Union s dvanáctiválcovými a šestnáctiválcovými motory uloženými vzadu, lidový automobil Volkswagen Brouk (Typ 1), po válce vyrobený v počtu převyšujícím 22 milionů vozů, a také první sportovní vozy na základě Volkswagenu, z nichž po válce vznikly první automobily Porsche 356. Kromě toho pracoval Porsche i na jiných úkolech pro tehdejší německou vládu, politika ho sice příliš nezajímala, ale přesto vstoupil do Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP), podobně jako u nás lidé vstupovali do KSČ.

Ve skutečnosti byl zcela zaujat technikou a novými výzvami, takže se pustil do vývoje samohybných děl, tanků, dělostřeleckých tahačů, obojživelných vozů a dalších zbraní, což se mu po válce stalo osudným, byť její konec strávil v rakouském Gmündu, kam evakuoval svoji rodinu i konstrukční kancelář.

Po skončení války si Porscheho pozval francouzský komunista a ministr průmyslu Marcel Paul jako poradce pro vývoj lidového vozu Renault 4 CV, ale ředitel znárodněné automobilky Pierre Lafaucheux, člen francouzského odboje, se ostře postavil proti, a to nejen proto, že vůz byl téměř hotov. Ferdinand Porsche, přestože se na válečných zločinech nepodílel, byl záhy zatčen a uvězněn v Dijonu. Syna Ferryho pustili na kauci, jeho otec a švagr Anton Piëch zůstali ve francouzském vězení dvacet měsíců.

První automobily Porsche

Ještě v rakouském Gmündu vytvořil Porsche první sportovní vozy, určené pro sériovou výrobu, která se rozběhla po válce ve Stuttgartu (typ 356). K dalším projektům patřil závodní monopost Cisitalia-Porsche s pohonem všech kol, jenž se však nasazení v závodech Grand Prix nedočkal. Ferdinand Porsche se ještě dožil prvních sportovních úspěchů Porsche 356, ale s podlomeným zdravím z dlouhého věznění zemřel krátce po 75. narozeninách. Jeho syn Ferry vedl rodinnou firmu až do března 1990, kdy odešel na odpočinek.

Reklama

Sdílejte článek