Sedm mohykánů: Tato auta byla odsouzena k zániku, ve skutečnosti je jich ale velká škoda

Svět se zkrátka mění, to je holý fakt. Neustále se vyvíjí jako nějaký ohromný organismus a dost podobné je to s automobilovým průmyslem – i ten se nezadržitelně mění, ačkoliv prozatím nevíme, zda k lepšímu, či k horšímu. Jedno je jisté – po těchto sedmi autech se nám bude stýskat (nebo už stýská).

Teď nás, prosím, neberte za slovo, ale A2 je tak trochu Bugatti Veyron mezi obyčejnými auty. Podobně jako v roce 2005 legendární Veyron, tak i A2 svého času předběhla dobu. Kompaktní, lehká a hlavně aerodynamická karoserie. Downsizované úsporné motory spřažené s převodovkou s dlouhými kvalty.

Tyhle finty, kterými se dnes chlubí prakticky všechna auta nižší a střední třídy, představila A2 už v roce 1999! Samozřejmě měla své mouchy. Díky lehké (čti drahé) hliníkové karoserii nevyšly karosářské opravy nijak lacino. Aerodynamická karoserie pak nebyla bůhvíjak praktická a vlastně ani příliš hezká. Posledním hřebíčkem do rakve modelu A2 byla vysoká cena, kterou tehdy ještě tolik nepodporovala prémiová kvalita a vlastně ani aura – Audi se teprve šplhalo na žebříčku výš mezi německou špičku.

Camaro vzniklo v 60. letech coby kladivo na Ford Mustang, ale etalon sportovních vozů si po většinu své existence první příčku pohlídal. Ne že by byl Mustang o tolik lepší, to spíš naopak, ale prostě byl populárnější. Camaro tak bylo jakousi alternativou pro ty, kteří se chtěli odlišit. Dnes má největší cenu pochopitelně originál z 60. let, za zmínku však stojí i model Z28 ze 70. let (první, který v prodejích překonal Mustang), v 80. a 90. letech vůz spíše těžil ze své pověsti.

Vzkříšení se Chevroletu podařilo v roce 2009 pátou generací Camara, která byla na chlup stejná jako strhující retro koncept z roku 2007. I moderní verze však vždy byla ve stínu Mustangu (a také neobyčejně úspěšného Challengeru). Současná šestá generace už vesměs dožívá a sběratelé si rozebírají poslední výběhové edice. Ale jedno se Camaru upřít nedá – jeho charakter. V tomto ohledu snad Mustang i mírně překonávalo, a proto nám bude chybět.

Zní to zvláštně, ale Fiesta nám bude z našeho výběru chybět dost možná nejvíce – bylo to opravdu příjemné auto, a to snad ve všech generacích. První dvě generace (pokud ještě jezdí) ve své době byly dostupným rodinným kompaktem, dnes jsou z nich ceněné youngtimery.

Z Fiesty se pak časem stala kapesní raketa, a dokonce i kapesní monstrum, se kterým si zařádil zesnulý miláček automobilových fandů. Fiesta však hlavně nabízela skvělý podvozek, šikovné motory a něco z větších dospělejších Fordů – ale v rozumném balení. Bylo nám ctí, Fiesto.

Původní CR-X byla hlavně autem pro nadšence. Perfektní ergonomie, nízký posez, skvělý výhled, podvozek jako z motokáry a motory, které milovaly otáčky. Dodnes jde o jednu z nejlepších předokolek, jenže najít vůbec nějaký kus, to je jako hledat jehlu v kupce sena – natož pojízdný a v původním stavu.

Duchovní, nikoliv přímý nástupce jménem CR-Z byl trochu jiné kafe. Pořád to však byla Honda, takže ovládací prvky byly skvěle sladěné a vůz nabízel příjemné svezení, byť šlo o hybrid. Výkon 114 koní není na žádné závodění, ale o ten tady nešlo. Asi podobně jako A2 přišla zkrátka CR-Z v nevhodnou dobu – dnes, kdy hybrid není sprosté slovo, by se jí možná dařilo lépe.

Ještě před 10 lety bychom ani ve snu neřekli, že Kia postaví sportovní auto. A teď máme na mysli opravdu, ale opravdu dobré sportovní auto. Stinger se totiž prodával (potažmo v době psaní článku ještě prodává) buďto se dvěma čtyřválci – benzinový o výkonu 244 koní, nafta má rovných dvě stě – anebo s 3,3l V6 twin-turbo.

Právě s tímto motorem jsme si Stinger oblíbili nejvíc. Kromě mocného šestiválce má také vynikající podvozek a dobře naladěný pohon všech kol, přitom je bez problémů použitelný na každodenní jezdění. Tohle auto má ale navíc duši! Nebo „Faktor X“, chcete-li. Něco, co je už v dnešní době velmi vzácné.

I Mazda RX-8 patří v našem výběru k vozům, které už se nějaký ten pátek nevyrábějí. Znamená to snad, že by nám o to méně chyběla? Vůbec ne, naopak! Vysokootáčková nirvána, jakou díky jedinečnému Wankelovu motoru nabízela právě RX-8, byla něco nevídaného a dodnes jde o obdivovaný vůz.

Ano, motor ze své podstaty „baští“ olej. Ano, nelíbí se jí krátké trasy. A ano, jednou za čas je potřeba pravidelně udělat generálku. Ale výkon cca 240 koní je při zdvihovém objemu 1,3l fantazie, a hlavně způsob, jakým ho vůz podává, je naprosto uhrančivý! Takové auto už nikdo nevyrobí…

Roomster možná nebyl ideálem krásy. Nedokázal svého řidiče rozvášnit jako zavedené sporťáky s pohonem zadních kol a ani nedržel na žádném okruhu rekord. Přesto šlo o nesmírně užitečné auto, neboť pro rodinu byl skvělým společníkem – kombinoval osvědčenou techniku (převážně) pocházející z Fabie s ohromnou praktičností, navíc za rozumné peníze.

Právě slovo rozumný Roomster asi nejvíce vystihovalo – protože v reálném světě nejde ani tak o koně, vteřiny ve zrychlení nebo kilometry v maximální rychlosti, ale praktičnost, objem zavazadelníku a variabilitu interiéru. A v tom byl Roomster vynikající. Škoda, že se jeho nástupce nakonec stal jednou z obětí aféry Dieselgate. A svého času si jej oblíbil i jistý Jeremy Clarkson!

Co říkáte na náš výběr, bude se vám také stýskat? A pokud, tak po kterém z nich? Nebo jste ba naopak rádi, že těmto vozům už odzvonilo? Který z nich byste rádi viděli opět ve výrobě? Zapomněli jsme snad na nějaký? Dejte nám vědět v komentářích!