Článek
Občas se v antikvariátech najdou prostě poklady. Já třeba naposledy objevil hned dva. Spolu s oficiální knihou k populárnímu virtuálnímu závodění herní série Gran Turismo jsem našel i československou knihu „Auto Kosmetika: Chemické autopřípravky a povrchová úprava motorových vozidel“. Publikace PhMr. Lubora Burdy vydaná v roce 1968 kdysi stála 9 Kčs a já si hned řekl, že za dnešních 80 Kč ji bez váhání koupím. Už jen proto, abych vám ji ukázal.
Už v úvodních slovech autor PhMr. Lubor Burda píše, že na československých silnicích jezdí stále více aut, která vyžadují pečlivou údržbu
Realita „detailingu“ v dobách, kdy životnost nových aut byla jen pár let
Konečně zvoní pošťák s tolik očekávaným balíkem. Je v něm i kniha o automobilovém „detailingu“ z dob, kdy technologie výroby zajišťovaly očekávanou dobu životnosti karoserií nových aut jen na několik let. V dnešních dnech nejmodernějších antikorozních úprav, plastových kompozitů a dalších nekorodujících materiálů si pouze pamětníci a nostalgici vzpomenou, jak důležitá bývala pravidelná údržba aut. A to včetně těch tehdy nových. Umíte si ještě představit, že byste si zítra koupili nejnovější Octavii a co nejdříve ošetřovali její podvozek gumoasfaltem, aby vám vydržela aspoň chvíli?
V nejmodernějších autech si na nikdy nekončící boj se rzí už naštěstí ani nevzpomenete. Dnešní automobilová kosmetika cílí hlavně na dokonalou čistotu, efektivní mytí i oslňující lesk s keramickou ochranou laku. „Detaling“ je stále častější zábavou benzinových nadšenců, ochotných obětovat péči o své auto i celé víkendy. Věřím sice, že i díky pomalé modernizaci československého automobilismu to většina z vás starších čtenářů ještě zažila, ale jak vypadala údržba vašeho auta v roce 1968, když se k vám dostala zelená příručka?
Přibližně 55 let stará kniha o autokosmetice se věnuje nejen čištění a mytí aut, ale také základní údržbě techniky. Zrovna se koukáte na stránku o brzdových kapalinách
V úvodních slovech připomíná, že celosvětová produkce motorových vozidel se každoročně zvyšuje. Jízda autem je stále populárnější a kilometrové nájezdy jsou vyšší, ale přestože se výrobci snaží omezovat uživatelskou náročnost nejnovějších aut, efektivní a kvalitní servis je stále velmi důležitou součástí vlastnictví vozu. V úvodu odhaluje, že tehdejší světová statistika společnosti Shell uváděla, že 75 procent majitelů se o povrchovou údržbu aut snažilo svépomocí. V Československu se pak o svá auta vlastnoručně staralo údajně až 98 procent motoristů.
Zlepšení funkčnosti vozu, malá a velká autokosmetika i mechanizace
Za uvedenou statistiku ruku do ohně určitě nedám, ale právě pro pečlivé motoristy napsal magistr farmacie Lubor Burda svou knihu o autokosmetice a péči o automobily. Na následujících zhruba 100 stranách se věnuje skutečnostem, co vlastně je povrchová údržba vozidel a jak je rozdělena. Zdůrazňuje důležitost údržby karoserie, kabiny, zavazadelníku, motorového prostoru i spodku vozidla. Následně představuje i detailní rozdělení chemických autopřípravků.
Tabulka popisující vlastnosti chladicích kapalin, jaké už mnohdy nezná ani nejmladší generace automechaniků. Proč? V dnešních autorizovaných servisech to už nepotřebují
Spolu s kosmetickou údržbou se ve své knize věnuje i servisním doporučením a přípravkům zlepšujícím funkci vozu. Motoristům radí s ošetřením, diagnostikou a údržbou brzdových systémů. Věnuje se také zkouškám chladicích kapalin, tzv. „fridexů“ a doplňuje je grafy vypovídajícími o chování tlaku páry, hustoty, měrného tepla, viskozity nebo tepelné roztažnosti. To jsou technické vlastnosti, na které jsme my dnešní řidiči v elektronikou řízených autech už úplně zapomněli.
Až poslední čtvrtina knihy se následně věnuje samotnému mytí a čistění vozidla, přičemž tuto údržbu rozděluje na „malou“ a „velkou“ autokosmetiku. Co to znamená? Malá autokosmetika stojí na předpokladu, že vozidlo bylo před poslední cestou řádně ošetřeno a skládá se z vyčistění hrubých nečistot z exteriéru i interiéru. Nejlepší efektivity malé údržby však motoristé podle slov Burdy dosáhli pouze, když se pečlivě věnovali i velkým údržbám.
Základem péče o auto v roce 1968 byla „malá“ a „velká“ údržba. Zjistěte, co společně obnášely
Ty jsou doporučeny s pravidelností vždy po dvou až třech měsících a jsou kompletní péčí o vůz. Jako první jsou doporučeny práce, při nichž se víří prach. Nejprve je tedy nutno vykartáčovat sedadla a zamést kabinu i zavazadlový prostor. V další fázi průvodce doporučuje vyčistit a následně ošetřit motorový prostor, podvozek a spodek vozidla. Až v posledních krocích se myje, čistí a konzervuje povrch karoserie, chromové díly, pneumatiky a gumová těsnění.
A prohlédnutím poslední z těchto stránek a otočením na další list se dostáváme do závěrečné kapitoly knihy. Ukazuje nám tehdejší autokosmetiku v obrazech, díky čemuž jednoduše uvidíte, nebo si dokonce připomenete, jak se Čechoslováci museli starat o svá auta v roce 1968. Už tehdy se v autoopravárenství začala objevovat mechanizace, která celou údržbu výrazně zpříjemňovala.
Závěrečná kapitola knihy je nepochybně nejpoutavější, protože ukazuje údržbu v praxi
Od vydání knihy Auto Kosmetika už uplynulo skoro 55 let. I my při listování zeleno-zažloutlou knížkou pociťujeme nostalgii a kouzlo dob minulých, ale současně si uvědomujeme, jak výrazně se zjednodušila celková údržba nejmodernějších aut. Gumoasfalt a Tlumex jsou minulostí, mazací body už znají pouze nadšenci do veteránů nebo školní učebnice a nejnutnější příprava auta před dlouhou cestou se skládá hlavně z načerpání pohonných hmot.
U dnešních aut je až neuvěřitelné, že byste jejich motory měli pravidelně omývat agresivní Arvou. Nejenže úniky provozních kapalin jsou hlavně závadou než běžnou vlastností, ale současně byste si z ekologických aktivistů udělali životní nepřátele. Podobně je až nepředstavitelné, že byste každé tři měsíce demontovali sedadla z vašeho vozu, abyste je pořádně vyčistili, stejně tak prostor pod nimi. K tomu už dnes máme sofistikovanější technologie a postupy.
Lubor Burda se ve své knize o autokosmetice věnuje i nákladním a zemědělským vozidlům. Otevřeně přiznává, že se jejich estetika tehdy tolik neřešila, protože jen málokterý podnik měl odpovídající vybavení a představa jejich mytí s kýblem a hadrem v ruce byla úsměvná
Lubor Burda ve své knize nezapomíná ani na problémy se špinavými náklaďáky. Dnes je jednoduše opláchneme na vysokotlakých bezkontaktních myčkách, ale o tom si tehdy profesionální řidiči mohli nechat jen zdát.„Nejnutnější údržbu vozů socialistického sektoru předepisují vyhlášky ministerstva dopravy. Povrchová údržba vozidel, zvláště nákladních, je ve většině podniků problémem. Mnozí vidí v péči o vzhled vozidla jen estetiku, a proto jsou názory, že pravidelná údržba povrchu je věcí majitelů jen soukromých vozidel, jinde spočívá v nedostatku času i vybavení,“ píše.
To je jeden z důvodů, proč spousta tehdejších aut a náklaďáků nevydržela ani očekávanou životnost karoserie. Dokonce uvádí, že podle tehdejších odhadů by karoserie silničních vozidel měly vydržet až 360 tisíc kilometrů. Realita je přitom jiná, protože většina dochovaných tehdejších vozů za celá desetiletí najela sotva ke 100 tisícům kilometrů. Tehdy se prostě tolik nejezdilo. Ukazuje to navíc, jak je pečlivá údržba stěžejní pro dlouhou životnost karoserie.
V našich českých končinách se v posledních letech často říká, že starší auta byla mnohem lepší. Vzpomeňte si na to, až příště budete předávat vaše moderní auto relativně čistým automechanikům na pravidelný každoroční servis jednou za rok. Přičemž hned další den jej pojedete rychle opláchnout na bezkontaktní myčku. Bude to trvat jen pár minut a pomůže vám s tím hladký povrch laku, nebo dokonce jeho keramická ochrana. A poté přijedete domu a místo lezení pod auto a seřizování brzd půjdete třeba relaxovat. Tak moc se údržba o auta změnila za těch pět desetiletí.