Hlavní obsah

Retro design imitující legendu není zárukou úspěchu. Krásný propadák od Fordu slaví 20. narozeniny

Foto: Ford
28. 4. 2022

Thunderbird byl ztělesněním amerického snu. V padesátých letech začínal jako elegantní dvoudveřový sportovně-luxusní kabriolet a Ford s ním slavil velké úspěchy. Na ty se po letech postupného úpadku pokusil na počátku nového tisíciletí navázat zcela nový model s retro designem v duchu původních modelů, ale místo prodejního hitu se z něj stal ukázkový propadák.

Článek

Ford Thunderbird se vyráběl třiačtyřicet let v deseti generacích, vzniklo celkem 4 370 588 vozů, pak ale byla slavná tradice přerušena. Po pětileté přestávce byl představen zcela nový Thunderbird 2002 navržený v tehdy tolik populárním retro stylu, ale časy se změnily.

Za čtyři roky skončil, prodalo se jen 68 098 vozů jedenácté generace, z toho téměř polovina v prvním modelovém roce 2002, kdy si Thunderbird zřejmě koupili všichni ti, kteří po něm nepřestali toužit. Pak odbyt dramaticky klesl až na pouhých 9 295 vozů v roce 2005, a tak Ford výrobu ukončil. Po dvaceti letech jde ovšem o vyhledávanou klasiku a několik posledních Thunderbirdů jezdí také u nás…

Inspirace z Paříže

Thunderbird má v historii Ford zvláštní místo, často se prezentuje téměř jako samostatná značka, zvlášť když na voze chybí odznak s modrým oválem, ale nikdy se mimo oficiální síť Ford Motor Company neprodával. První vznikl v polovině padesátých let. Duchovní otcové Thunderbirdu se jmenovali Lewis D. Crusoe a George W. Walker. První, finančník povolaný z důchodu zpátky do Ford Division, a druhý, automobilový designer se srdcem umělce, vstoupili v říjnu 1951 do pařížského Grand Palais, kde se právě konal mezinárodní autosalon. Rozhlédli se, Crusoe ukázal směrem k luxusním vozům sportovního charakteru a povídá Walkerovi: „Proč nemáme něco takového?“ Walker neztratil duchapřítomnost a odpověděl: „Už na tom přece děláme!“

Foto: Hagerty

První Thunderbird byl ztělesněním amerického snu

George Walker improvizoval, ale jakmile se dostal k telefonu (žádné mobily tehdy nebyly), tak zavolal kolegům do Dearbornu. Když se Crusoe vrátil do Ameriky, už byly práce v plném proudu. Z mnoha diskuzí se zrodil pravý sportovní Ford pro modelový rok 1955. Konečné zadání bylo jasné. Dvě sedadla, plátěná střecha, klasická koncepce s osmiválcem, zrychlení lepší než u konkurence, největší rychlost přes 100 mph (160 km/h) a hmotnost do 2 525 liber (1 145 kg).

Hledá se jméno!

Crusoe viděl nalakovaný sádrový model Thunderbirda poprvé 18. května 1953. Tvary odpovídaly realitě první generace, chybělo však jméno. S mnoha návrhy nebyl Crusoe spokojen, a tak vypsal odměnu 250 dolarů. Mladý designer Alden Giberson navrhl několik jmen, ale protože po nějaký čas žil na jihozápadě USA, vybral i Thunderbird podle legendy z pouští Arizony a Nového Mexika, která popisuje bájnou postavu s neviditelnými křídly vytvářejícími bouře, jež přinášejí potřebnou vláhu. Jeho šéfa Franka Herseyho to jméno nadchlo a Alden si za odměnu koupil luxusní oděvy v obchodě Saks Fifth Avenue.

První Thunderbird slavil premiéru 20. února 1954 na autosalonu v Detroitu, výroba začala 9. září téhož roku v Dearbornu jako vůz modelového roku 1955. Crusoe změnil zařazení vozu ještě v zimě 1953/1954, už nechtěl pouze sportovní automobil, ale luxusní osobní automobil. Motor 4,8 litru V8 měl výkon až 198 koní (146 kW), vzniklo ale také 208 speciálů s motorem 4,9 litru V8 o výkonu 300 koní (221 kW) díky přeplňování kompresorem. V modelovém roce 1955 až 1957 se vyrobilo 53 166 vozů první generace. Dalších čtyřicet let byl Thunderbird čtyřmístným automobilem, sice většinou dvoudveřovým, ale zcela podle konceptu Personal Luxury Car (Osobní luxusní vůz, osobní v tomto případě znamená bez šoféra, řídil sám majitel vozu), který definoval Crusoe, když změnil projekt od ryze sportovního automobilu na luxusní s velkým výkonem. Následovalo devět dalších generací.

Za vším hledej ženu

Desátá generace Thunderbirdu, vyráběná do roku 1997, zaznamenala rekordních 961 624 vozů, ale i tak zůstala bez náhrady. Mnoha zaměstnancům Fordu to přišlo líto. Byla mezi nimi také Nancy Gioia, která sice vystudovala elektrotechniku (to se jí později hodilo) a strojírenské výrobní systémy, ale u Fordu nejprve řešila audiotechniku, pak vedla vývoj nákladních vozů, než jí byl svěřen velký úkol! Stala se šéfinženýrkou (přesně Chief Program Engineer) znovuzrozeného Thunderbirda pro rok 2002.

Foto: Ford

Koncept jedenácté generace Thunderbirdu pózuje spolu se stíhačkami F16 akrobatické skupiny Thunderbirds amerického letectva. Náhoda? Nemyslíme si

Jedenáctá generace Thunderbirdu byl dvoudveřový luxusní kabriolet postavený na podlahové plošině DEW98, kterou sdílel se sedany Lincoln LS a Jaguar S-Type. Podle Nancy bylo nejnáročnějším úkolem zesílení platformy pro zvýšenou torzní tuhost otevřeného vozu, který na rozdíl od sedanů přišel o pevnou střechu. Přibyly tedy křížové výztuhy pod podlahou a za zadními sedadly.

„Není to ryzí sportovní automobil, naším cílem byla relaxace,“ vysvětlovala Nancy Gioia. Poslední Thunderbird tak pokračoval v původní filozofii Personal Luxury Car bližší sedanům než sportovním vozům. Nezávislé zavěšení všech kol na krátkých a dlouhých příčných ramenech SLA (Short-and Long-Arm) je naladěno komfortně, relaxační jízda s otevřenou střechou je hlavní předností, i když výkon motoru je více než dostatečný pro svižnou akceleraci.

Design v retrostylu

Designér J Mays se podílel na retrodesignu už u společnosti Volkswagen of America, kde spolu s Freemanem Thomasem představili VW Concept 1 (nový Brouk) v lednu 1994. Když pak J Mays v roce 1997 nahradil Jacka Telnacka jako šéfdesigner Ford Motor Company, pověřil nepříliš známého Douga Gaffku vedením designu nového Thunderbirdu. Doug Gaffka, Američan z Dearbornu, jmenovaný ředitelem divizí designu Ford Living Legends a Ford Lifestyle Vehicles, už měl za sebou návrhy faceliftů Taurusu a Mustangu, ale jeho Thunderbird se spolu s novými Mustangy stal ikonou amerického automobilového designu.

Foto: Ford

Znovuzrozený Thunderbird se chtěl svézt na retro vlně

Působivý vzhled posledního Thunderbirda vycházel z legendárních předchůdců, kapota a dlouhá příď byly odrazem první generace (1955), záď nesla prvky modelu 1961, alternativní pevná střecha pak připomínala tzv. operním okénkem (kruhovým) první hardtop z roku 1956. Plátěná střecha se otevírala elektricky, hardtop (příplatek 2 500 k úvodní ceně 35 495 dolarů) je samozřejmě lehčí než by byla pevná skládací střecha, nasadí jej bez problémů dva lidé (hmotnost 37 kg).

Jediným motorem pro Thunderbird poslední generace byl osmiválec ze závodu Ford v Limě (Ohio), který sice vycházel ze čtyřlitrového Jaguaru XK, ale má lehce odlišný objem (zkrácený zdvih), jiné písty, ojnice, klikový hřídel a blok válců, přestože sdílí některé díly s britskou jednotkou. Pro modelový rok 2003 přišla upravená verze s variabilním časováním ventilů, elektronickým plynovým pedálem a zvýšeným výkonem na 284 koní (209 kW), doplněná možností přímého sekvenčního řazení.

Foto: Ford

Na volantu nebylo logo Fordu, ale materiály, tlačítka a zpracování jeho původ prozradily

Smutný konec

Na autosalonu v Detroitu 1999 představil Jacques Nasser, tehdejší šéf Fordu, žlutý Thunderbird Concept Car, sériová výroba se rozběhla v červnu 2001 ve Wixomu v Michiganu pro modelový rok 2002. Ale místo kasovního trháku přišel propadák. Nový Thunderbird totiž nejezdil nijak oslnivě a jeho dynamika byla spíše průměrná, i přes velké vnější rozměry nebylo uvnitř mnoho místa, a hlavně interiér svým zpracováním a materiály neodpovídal luxusnímu zaměření auta a jeho odvážné cenovce. A upřímně, ne každému také padl do oka jeho retro design.

1. července 2005 tak vyjel z linky poslední, účetní spočítali ztráty a zaplakali. Ford místo dalšího experimentování zaměřil svou pozornost na vozy SUV a především velké pick-upy, s nimiž vládne americkému trhu. Z klasických typů zbyl jen Mustang.

Foto: Ford

Návrat legendy v podobě Thunderbirdu nevyšla, situaci jistí aspoň stálice v podobě sportovního Mustangu

Mimochodem, paní Nancy Gioia později uplatnila své elektrotechnické vzdělání. Dotáhla to totiž až na ředitelku Ford Global Electrification v době, kdy šlo ještě o hybridy (Escape, Fusion), pracovala u Fordu přes třicet let a v červenci 2021 se stala členkou představenstva startupu Lucid Motors, který s novým elektromobilem Air útočí na Teslu Model S. Klasické osmiválce v retrostylu milují už jen nadšenci a sběratelé. Také u nás.

Reklama

Sdílejte článek