Hlavní obsah

Ferrari 512 BBi po Jean-Paul Belmondovi jde do aukce

Foto: Kevin van Campenhout pro Aguttes Autumn Sale 2021

Ferrari 512 BBi z roku 1982 se před Eiffelovou věží vyjímá jako další úchvatné technické dílo nedávné minulosti

Jistě není divu, že si bouřlivák Jean-Paul Belmondo blízkými přezdívaný „Bébel“ v průběhu své kariéry koupil mnoho rychlých aut. A divoký sporťák s vtipně shodnými iniciály „BB“, které nosila i slavná a krásná herečka Brigitte Bardot, k Belmondovi sedí obzvlášť. Ferrari je vždy krásné a navíc zrovna tak živočišné, jako býval herec ve všech svých rolích. Stříbrné Ferrari mu dělalo společnost dlouhých sedmnáct let.

Článek

V září proběhla světovým tiskem velmi smutná zpráva, která hluboce zasáhla snad každého automobilového fanouška a milovníka kinematografie současně. Zemřel Jean-Paul Belmondo, který byl důležitou součástí nejen jedné, ale minimálně dvou generací. S jeho filmy jsme vyrůstali, do jeho rolí jsme se jako malí kluci rádi stylizovali. Obdivovali jsme odvážné kousky, které vedle pravých kaskadérů školy mistra Rémyho Julliena zvládal často úplně sám. A milovali jsme automobilové honičky. A že jich ve filmy s „Bébelem“ bylo!

Velký vzpomínkový medailonek k smutnému datu úmrtí Belmonda psal už Honza Červenka, a abych vzpomínky jen neopakoval, doporučuji podívat se na článek zde. Ale jedno si stejně neodpustím. Je to nejklasičtější scéna, kterak Belmondo projede Lotusem Super Seven coby komisař Borowitz francouzským oknem až do obýváku manželky zavražděného policisty, jehož případ se snaží inkognito řešit coby rozšafný Antonio Cerutti. Ta scéna se neohraje snad nikdy.

Foto: Kevin van Campenhout pro Aguttes Autumn Sale 2021

Ferrari 512 BBi (1982) podepsal sám dlouholetý majitel, populární francouzský herec Jean-Paul Belmondo

V reálném životě řídil Ferrari

Jean-Paul Belmondo mluvil v rozhovorech často o autech, a jakmile si mohl dovolit hezká auta, neváhal a kupoval si je. V šedesátých letech vlastnil jak Ferrari 250 GT California Spyder, tak dnes nesmírně ceněnou 250 GT Tour De France. To je automobil, který se před několika lety vydražil za v přepočtu tři sta milionů korun!

Foto: Kevin van Campenhout pro Aguttes Autumn Sale 2021

Ferrari 512 BBi (1982) je jedno z nejhezčích Ferrari; navíc v šedé metalíze působí noblesněji a vzácněji než obligátní červená Rosso Scuderia

Ale Belmondo nebyl jen sběratelem sportovních automobilů, on si je užíval. A tak ta auta prodával a měnil za jiná. Tak se dostal přes Ferrari 308 GTS až k vyobrazené „velké“ 512 BBi z roku 1982, kterou koupil jako tříletou ojetinu a ponechal ve svém vlastnictví dlouhých sedmnáct let. V devadesátých letech pak ještě vedle plochého dvanáctiválce Berlinetta Boxer jezdíval s F355 GTS a určitě i dalšími vozy slavné značky Ferrari.

Foto: Kevin van Campenhout pro Aguttes Autumn Sale 2021

Ferrari 512 BBi (1982) má motor umístěný vzadu podélně; jedná se o plochý dvanáctiválec o objemu necelých pěti litrů o výkonu 340 koní

Berlinetta Boxer je umělecké dílo Leonarda Fioravantiho

Zpráva, že se tuto neděli, tedy již zítra, draží ve francouzském Neuilly-sur-Seine na aukci společnosti Aguttes právě Ferrari 512 BBi, mě zaujala, i kdyby nebyla okořeněna slavným majitelem. Obdivuji tvary tohoto automobilu. A když je navíc Ferrari lakované ve stříbrné metalíze, s černým koženým interiérem a ještě po slavném herci, byla by škoda tuto aukci nechat bez povšimnutí. Jsem napnutý, jak dopadne, protože finální cena může docela dobře vzít mnohým dech.

Foto: Kevin van Campenhout pro Aguttes Autumn Sale 2021

Klasický interiér Ferrari pozdních sedmdesátých a počátku osmdesátých let; vůz má samozřejmě manuální pětistupňovou převodovku a řídí se jako pravé mechanické auto; musíte mít zkušenosti, abyste takové bravurně ovládli

Ferrari 512 Berlinetta Boxer je technicky vzato pokračováním úžasného automobilu Ferrari 365 GT4, které se ukázalo poprvé jako koncept v roce 1971. Dalo by se s nadsázkou říci, že se objevilo částečně jako odpověď na neuvěřitelný úkaz v podobě první verze Lamborghini Countach LP500. Mezi Ferrari a Lamborghini panovala vřava vždy nejen o techniku, ale i o souboj designu Marcella Gandiniho (pracujícího pro Bertoneho) a týmu designerů u Pininfariny, zejména však Leonarda Fioravantiho osobně, který má na svědomí tvary mnohých vozů Ferrari sedmdesátých a osmdesátých let.

Ferrari 365 GT4 BB mělo být zajímavým spojením pojetí luxusního GT a techniky Formule 1. Původní design se v Maranellu líbil natolik, že zvolili přídomek „BB“ podle toho nejkrásnější, co tehdy existovalo –skutečně patřil Brigitte Bardot, nikoliv označení typu karoserie (Berlinetta) a typu motoru (Boxer), jak se lidé domnívají. Ve skutečnosti ani motor s interním kódem F102 typický boxer není. Aby se to nepletlo, tento motor se později jmenoval F110, který se nachází právě v „Bébelově“ 512 BBi, a pak konečně F113, který se objevil se čtyřventilovými hlavami válců v Testarosse. Technicky vzato jde o vidlicový dvanáctiválec s rozevřením v úhlu 180°.

Přesně takový pilotoval ve Formuli 1 i Niki Lauda v sezonách 1974 a 1975. Motor v monopostu Ferrari 312B byl shodné konstrukce, ale úplně jiných parametrů. Sériová auta, ať už to byla 365 GT4 BB, která se objevila k prodeji poprvé v roce 1973, anebo modernizovaná pětilitrová verze 512 BB od sezony 1976 používala zcela jiné díly. Písty, ojnice, kliková hřídel a zpočátku výroby i mazání s klasickou olejovou vanou byly velmi podobné s tím, co se používalo ve vidlicovém dvanáctiválci Colombo v Daytoně.

Oba motory mají totiž naprosto shodný objem válců (4 390,35 cm3) a tudíž mohly používat stejné písty. V rámci modernizací a zvýšení objemu na 4 943 cm3 už to neplatí. Zajímavostí však je, že úplně první Berlinetta Boxer, ta z turínského autosalonu 1971, vážila pouhých 1 140 kg, daleko méně než 365 Daytona s motorem vpředu.

Časy, kdy se italské technice nevyrovnalo vůbec nic

Pozdní sedmdesátá a pak raná osmdesátá léta opravdu patří fascinaci dvěma stroji. Jedním z nich byl Countach z malé továrny Lamborghini v Sant‘ Agatě Bolognese a tím druhým byla Berlinetta Boxer. Oba vozy měly samozřejmě výklopné světlomety a oba atakovaly hranici 300 km/h. Který z nich byl v reálu rychlejší, by bylo asi dodnes téma pro vášnivé debaty v prostředí malebné italské venkovské kavárny. Výkon sériových Ferrari 512 BB byl 265 kW (360 koní), který paradoxně v osmdesátých letech o nějaký ten kůň poklesl díky instalaci vstřikování Bosch K-Jetronic. Spadly i maximální otáčky, kdy původní ploché dvanáctiválce točily přes sedm tisíc. Vozy se vstřikováním mají maximum už jen u hranice 6 600 otáček.

Škoda, že aukční dům neuvádí ve svých specifikacích počet kilometrů, které během dlouholetého vlastnictví Belmondo ve Ferrari najezdil, ale jistě jej nenechával jen tak postávat v garáži. To by nebyl jeho styl. Auto dokonce opatřil plaketkou se svým podpisem, a nový majitel se tak může opravdu těšit na výjimečný zážitek. Navíc auto prošlo rozsáhlou renovací v hodnotě šesti milionů korun, a je tak výborně připraveno k nevšedním zážitkům za volantem.

Doufejme, že se nastěhuje do té správné garáže automobilového nadšence a neskončí jen jako úžasný exponát moderního umění. V pohybu je všem automobilům úplně nejlépe a zážitky za volantem vždy překonají ty statické, estetické. Nám ostatním však nezbývá nic víc než se na krásné fotografie Ferrari 512 BBi alespoň dlouze zadívat a zasnít se, jaké by to asi bylo za jeho volantem na kopcovitých silničkách linoucích se vysoko do hor jen pár kilometrů od bran rodiště vozů Ferrari.

Ferrari 512 BBi (1982)
MotorPlochý dvanáctiválec, DOHC, kód F110A
Objem válců4 943 cm3
Výkon250 kW (340 koní) při 6 000 otáčkách
Točivý moment451 Nm při 4 200 otáčkách
Rozměry4 400 mm x 1 830 mm x 1 120 mm
Suchá hmotnost1 499 kg
Kola a pneumatiky240/55 VR 415
Zrychlení 0–100 km/h5,6 sekundy
Maximální rychlost280 km/h
Spotřeba paliva11,2/14,5/24,0 (90 km/h/120 km/h/město)
Aukční odhad ceny9–11 milionů korun

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: