Zkoušeli jsme, jak moc dokáže být Škoda Elroq úsporná: Stavěli jsme se na řasu, výsledek ale stál za to!

Tohle mi nikdy nešlo. Na podobných akcích jsem byl už několikrát, vždycky však maximálně s průměrnými výsledky. Letos si ale naše posádka Machalů řekla, že pro dobrý výsledek udělá všechno! Respektive, skoro všechno…

Nejsem vyloženě nesoutěživý, ale vzhledem k tomu, že jsem se podobných akcí účastnil většinou na konci léta, tak jsem vždy upřednostnil tepelný komfort. A alespoň jsem se na konci takového podniku mohl vymlouvat, že „kdybych tu klimu vypnul“. Na to se však výsledková tabulka neptá.

Pro 41. ročník Škoda Economy Run jsme se tak rozhodli, že to bez té ventilace tentokrát zvládneme! Při pohledu na teploměr, který ukazoval vyloženě letní čísla, jsem si vzpomněl na loňskou vítěznou posádku s Honzou Říhou za volantem. Přes zadýchaná okénka jsem řidiče se spolujezdcem prakticky neviděl, plody však tato taktika evidentně přináší… Takže, na startu před servisním centrem v Kosmonosech klima off, zapnout ekonomický jízdní režim a vyrážíme!

Stačilo pár kilometrů, abych trpce litoval. Dveře otevíráme při každém zastavení, i tak je ale ještě před polednem v našem Elroqu k padnutí.

Vidíte, ještě něco málo k závodnímu stroji. Nastoupili jsme se Škodou Elroq 85 Selection, což znamená zadní poháněnou nápravu, elektromotor o výkonu 210 kW, baterku s kapacitou 82 kWh, normovanou spotřebou 15,2 až 16,4 kWh a dojezd až 573 km. Předběhnu a prozradím, že jsme se dostali hluboko, přehluboko pod Škodovkou udávanou spotřebu v kombinaci.

Takový Elroq pak stojí minimálně 1 032 000 Kč, což mi přijde jako adekvátní částka. Znovu jsem se totiž za volantem této elektrické škodovky přesvědčil, jak příjemné auto to je. Vůbec se nedivím, že se Škodovce nejen letos tak daří. Elroq (a samozřejmě také Enyaq) jsou za mě jedny z uživatelsky nejpřívětivějších elektromobilů, Škodovka zkrátka postavila v prvé řadě pořád hlavně auto a pak teprve elektromobil. Abyste mě nepochopili špatně, než že by se v Mladé Boleslavi vydali nějakou elektromobilní kompromisní zkratkou, to vůbec ne. Elroq a (taky Enyaq) jsou moderní elektromobily se vším všudy, jenom si v nich připadám jako v kvalitním a celkově dotaženém autě. Což třeba o některých modelech ID od Volkswagenu říct nemůžu…

Zpátky na trať. Celkově nás čekalo něco přes tři sta ostrých kilometrů, první etapa končila ve škodováckém závodě ve Vrchlabí. Za obědovou pauzu jsme byli opravdu rádi, musím říct, že takto vyčerpávajících zhruba 150 kilometrů za volantem nepamatuju. Je mi přes čtyřicet, takže jsem ještě úplně nezapomněl, jaké to je potit krev v létě na zadní sedačce Škody 120, ale od té doby jsem přece jenom značně zpohodlněl.

A nejde jen o to, že nám bylo příšerné vedro. Ona i snaha o co nejúspornější jízdu je dost náročná samo o sobě. My jsme tedy s rychlostním průměrem stanovým na 54,04 km/h nehazardovali, mimo obec jsme šedesátkou opravdu nejezdili (jak jsem napsal v úvodu, pro výsledek jsme udělali skoro všechno…), i tak mi ale ta neustálá ostražitost stran pravé nohy přišla velmi únavná. I tak jsme ale několik soutěžních posádek předjeli – opravdu jsem neměl nervy na to zdržovat provoz bojem o každou desetinu kilowatthodiny.

Vypnutá ventilace, větrání jen občas pootevřeným okýnkem, jinak nejčastěji při čekání na semaforech otevřenými dveřmi… Ale že jsme si těch semaforů užili! Nevím, jestli jsme měli takové štěstí, ale za těch 300 kilometrů nás kyvadlové semafory zdržely snad desetkrát. Z pohledu průměrné rychlosti to problém nebyl, díky sledovacímu zařízení o nás měli organizátoři dokonalý přehled a čekání na červené zohlednili. A my byli vlastně za takovou krátkou (a mnohdy i delší) pauzu na vyvětrání nakonec šťastní.

A náš výsledek? Navzdory vyvinuté snaze šesté místo v elektrické kategorii, v níž startovalo čtrnáct posádek. To je zatím sice nejvyšší příčka našeho rodinného týmu, k bedně ale pořád daleko. Průšvih to ale rozhodně nebyl, za vítěznou posádkou Ryšavých jsme zaostali ani ne o kilowatthodinu. Zatímco my jsme tak na šestém místě zapisovali konečnou spotřebu 11,25 kWh na 100 km, vítězové se dostali až na 10,62 kWh. I náš průměr však byl hluboko pod tovární kombinací (připomenu – 15,2 až 16,4 kWh), jak jsem prozradil hned na začátku.

Na druhou stranu si přiznejme, že nikdo normální takto s Elroqem jezdit nebude. Minimálně ventilaci asi nikoho nenapadne dobrovolně vypínat. O tempu už takové iluze nemám. Znovu mě zarazilo, kolik pomalejších řidičů jsme i při naší snaze o maximální úsporu potkali. Jak jsem napsal, šedesátkou jsme se neploužili, ale pod povolenými limity jsme se pohybovali vždy a na každém kilometru trasy. A stejně nás pravidelně někdo zdržoval ještě pomalejší jízdou. A účastníci Škoda Economy Runu to nebyli… Asi nadšení ekoamatéři!

To bych se ale zase zbytečně rozčiloval, raději vám ještě napíšu, za kolik se dá s Elroqem 85 Selection jezdit normálně. Tedy bez snahy o Economy Run, v klasickém tempu kolem povolených limitů. Se svým tradičním mixem s převahou dálnice a města jsem se pohyboval mezi 17 až 18 kWh, pokud bych na dálnici zůstal déle a pokoušel štěstí rychlostmi nad limitem, pochopitelně bych se dostal přes 20 kWh. Těch plus minus 18 kWh je však pro Elroq ještě i v tomto období v pohodě dosažitelných v dost širokém okně užívání. A to bych považoval za velmi slušný výsledek.

Tak uvidíme, co příští rok. Klimatizaci jsme už vypnuli, čímž jsem pro tuto chvíli vyčerpali všechny možnosti ke zlepšení naší posádky. Ploužit se skutečně nehodlám, ale třeba najdu rezervy někde jinde! Však zkuste sami do komentářů napsat vaše tipy na dosažení co nejnižší spotřeby. A klidně i vaše rekordy!