Článek
Ani se nemusíte v autech nějak zvlášť vyznat a Ferrari F40 vám bude určitě minimálně povědomé. A všichni patrně tušíme, že když je jedno na prodej, nejde o levnou záležitost.
Právě F40 má na svědomí zrod tisíců, ne-li milionů „pacientů“, kterým v žilách koluje vysokooktanový benzin. F40 je zkrátka pojem a pro velkou část odborné i laické veřejnosti jde o nejlepší silniční vůz Ferrari všech dob. A teď si představte, že se vám splní sen a zaměstnavatel vám jej přidělí jako „firemní“ vůz – protože přesně to se stalo Alainu Prostovi, když v roce 1990 nastoupil u stáje Ferrari.
Připomeňme, že Prost přešel do Scuderie po vyhrocené sezoně Formule 1 1989, kdy se svým stájovým kolegou Ayrtonem Sennou zarputile a bez skrupulí bojoval o titul mistra světa. Prost tehdy lítý boj nakonec vyhrál, byť za kontroverzních podmínek. V sezoně 1990 začal jezdit u Ferrari, kde nahradil Gerharda Bergera, který pro změnu přešel do McLarenu.
Ferrari F40 sice stálo nové celých 400 tisíc dolarů, komfort však nečekejte. Tento očesaný speciál byl v podstatě závodní auto se stěračem, nebylo tu tedy rádio, klimatizace a některé verze měly dokonce manuální (!) stahování oken.
U Ferrari se však tou dobou trojnásobnému šampionovi nedařilo (nakonec získal ještě čtvrtý titul s Williamsem v roce 1993) a sezonu nakonec ani nedokončil – zda bylo na vině auto, jak tehdy tvrdil Prost, nebo byla na vině zarputilost jeho brazilského arcirivala, se už asi nedozvíme. Víme však, že Prost rozhodně nestrádal – protože jeden z nejlepších sportovních vozů všech dob si po odchodu z týmu nechal.
Paradoxní je, že s vozem nejezdil (!). „Pan Prost si vůz sice opravdu převzal jako nový, jak ostatně dokládá přiložená dokumentace, pravdou však je, že jej nikdy reálně neřídil,“ potvrzuje aukční síň. Zda byl důvodem fakt, že dnes 68letý Francouz už tehdy tušil investiční potenciál vozu, nebo zda se mu v porovnání s monopostem F1 zdála F40 nezajímavá, zůstává záhadou.
Sázíme však na to první, neboť F40 poháněl 2,9l vidlicový osmiválec twin-turbo, který dával výkon plných 478 koní (a možná i více). V kombinaci s hmotností jen zhruba 1100 kg tak jde o rychlé auto i na dnešní poměry, přestože výroba skončila v roce 1992.
Nesmírně zachovalý exemplář, jehož prvním majitelem byl slavný francouzský závodník, je momentálně na prodej a aukční síň stanovila odhad ceny na 2,5 až 3 miliony eur, což je aktuálně zhruba 60 až 72 milionů Kč. Jelikož jde však o vůz po významné osobnosti motorsportu a žádanou verzi bez katalyzátoru (což znamená vyšší výkon) a nastavitelného podvozku (což zase značí purističtější jízdní zážitek), je vysoce pravděpodobné, že cena bude i vyšší.
Od Prosta vůz koupil jistý Graham de Zille, sběratel a poloprofesionální závodník, na jehož žádost zanechal původní majitel autogram na střeše vozu – ten je dodnes poměrně dobře vidět. Dle aukční síně pak vůz strávil dlouhá léta ve vlastnictví britských sběratelů, než jej osud zával opět do Francie, odkud pochází dosavadní majitel.
Exemplář z roku 1990 je v neuvěřitelném stavu: šasi, motor, podvozek i převodovka – to vše je původní. V případě pojízdného artiklu, jako je tento, nesmí chybět červená knížka s certifikátem od Ferrari Classiche a nechybí ani originální nářadí a kufříky Schedoni. Co myslíte, přeskočí finální cena odhad odborníků?