Moderní auta jsou fakt všechna stejná. Tyto designové prvky si automobilky kradou navzájem

Automobilový design je stejně jako móda ovlivněn různými trendy. Platí to jak pro techniku, tak pro koncepci nebo design. Jakmile se něco ukáže jako úspěšné, další výrobci to následují. Dělo se to tak vždycky, koncepci vše vpředu postupně převzaly všechny mainstreamové značky, protože byla pro typického zákazníka prostě nejvhodnější. Rychle se rozšířila také nabídka SUV, protože vyšší posez a robustní design byl a je zkrátka žádaný. A tříválcové motory byly v jeden čas nejvhodnější z hlediska norem, a tak se objevily napříč modelovými řadami.

To samé se však děje také v oblasti designu. Když BMW oživilo Mini moderní formou, retro vstoupilo do módy a v rychlém sledu následovaly další oživené vozy historie, ať už úspěšný Fiat 500 nebo třeba Ford Mustang, který se svým vzhledem vrátil ke kořenům. Když BMW X6 ukázalo, že SUV-kupé může být žádané, nabídly postupně takové auto i Mercedes-Benz a Audi, stejně jako řada mainstreamových značek včetně Renaultu nebo SsangYongu (dnes KGM).

Jasné trendy v automobilovém designu vidíme i dnes, byť možná ne tolik zřetelně. Jakmile si ale těchto detailů všimnete, dojdete k tomu, že je styl moderních aut bližší než kdy dříve. Nevěříte? Tak mrkněte na stylistické detaily, které se u moderních aut opakují - od těch dostupných po ta luxusní.

Osvětlenou masku poprvé nabídlo BMW X6 třetí generace při svém uvedení v roce 2019. Tehdy automobilka vysvětlovala, že tento příplatkový prvek má podtrhovat exkluzivitu auta. Hlavně ale zdůrazňoval dominantní vzhled agresivně působícího SUV-kupé, možná i proto šlo ledvinky osvětlit automaticky, při odemykání a zamykání vozu, ale klidně i manuálně, třeba během jízdy.

Z praktického hlediska naprosto zbytečný detail se však rychle chytil. Brzy tak BMW X6 nebylo jediné auto s tímto detailem, a to ani v rámci nabídky mnichovské značky. Jen samo BMW nabídlo různorodé možnosti osvětlení ledvinek, hlavně ale následovaly i další značky. A to včetně třeba Škody, která tento prvek uvedla na svém prvním elektrickém SUV, Enyaqu. V roce 2021 představený takzvaný Crystal Face využívá hned 131 diod osvětlujících vertikální lamely masky i horizontální linku.

Když Peugeot nedávno představil modernizovanou řadu 308, jako jednu z novinek prezentoval osvícený znak. Ten faceliftovaná 308 používá jako vůbec první peugeot v nabídce. Rozhodně však nejde o první auto s takovým detailem, naopak Peugeot spíše dohání konkurenci.

Tento detail kdysi býval vyhrazen luxusním výrobcům. Konkrétně Rolls-Royce v roce 2013 představil osvícenou sošku Spirit of Ecstasy v rámci dalšího rozšíření už tak bohaté individualizace vzhledu svých modelů. Legendární soška na kapotě mohla být tenkrát buď osvícena bílým světlem v jejím podstavci, nebo mohla být vyrobena z průhledného polykarbonátu se zabudovaným světlem.

Nápad se líbil, a tak krátce po Rolls-Roycu osvětlené logo nabídl také Mercedes-Benz. Osvětlená trojcípá hvězda debutovala na SUV třídy M (dnešní GLE) a GL (dnešní GLS), v rychlém sledu následovaly také další modelové třídy. A prvek se dostal i mezi levnější auta, dnes jej nabízí i třeba Volkswagen nebo Renault.

Zajímavostí v tomto směru je přitom fakt, že jeden čas byla nasvícená soška Spirit of Ecstasy u vozů Rolls-Royce v Evropské unii zakázána. Unijní úředníci ji dle přísnějších norem viděli jakožto zdroj světelného znečištění, a tak v roce 2020 Rolls-Royce majitelům nabízel výměnu sošky za klasickou ve stříbrném provedení. Z toho důvodu osvětlená loga řada výrobců nabízela jen mimo EU, od roku 2024 však detail může být používán i v unii.

Světelný podpis hraje v dnešní době stále důležitější roli, kdy výrobci chtějí mít svá díla jasně rozpoznatelná i ve tmě. A za tmy jsou logicky nejvíce vidět světla, s jejichž grafikou si designéři dnes často hrají, což umožnil i rozmach LED osvětlení. Diody totiž dovolují zvolit různé grafiky světel, což třeba s xenonovými světlomety nebo halogenovými rozhodně nešlo.

Prim proto stále častěji hrají i rozdělené světlomety, které jednak pomáhají netradičnímu světelnému podpisu a také oživují vzhled předních partií. Kdysi tímto prvkem proslula Škoda, která jej v roce 2009 nabídla u Yetiho. V rámci modernizace z roku 2014 se originálního detailu sice mile působící SUV zbavilo, u svých pozdějších SUV se však Škoda k tomuto prvku vrátila. Rozdělené světlomety se tak staly jedním z poznávacích znaků mladoboleslavských SUV, má je dnes jak městský Kamiq, tak kompaktní Karoq, stejně jako největší Kodiaq. S faceliftem je dostala i Octavia třetí generace.

Nejde ale jen o výdobytek Škody. Rozdělené světlomety v předchozím stylistickém směru hojně využíval Citroën. Dnes je mají mnohá auta čínských značek (Jaecoo, Omoda), ale také třeba Audi nebo Nissan.

Nejde ale jen o osvětlení předních partií, podobný trend se týká také zadních částí dnešních aut. Primárně kombíky dnes sázejí na opticky propojená koncová světla. Ať už jen náznakem linky, tak osvětlenou lištou. To je prvek, který se čas od času objevoval už v minulosti (pamatujete třeba druhou generaci Fordu Scorpio?), dnes je ale patrný napříč modely i značkami.

Hodně ho prosazuje koncern VW Group. Tento detail najdeme u Audi (A5, A6), Porsche (911, Taycan), Cupry (Formentor, Leon, Terramar), ale také u Škody (Kodiaq) nebo Volkswagenu (Passat, Tiguan).

Také tuto novinku umožnil rozmach diodových světel – u halogenů zvlášť tenké linky nebyly technicky možné. Řešení navíc opticky rozšiřuje záď auta. A hlavně pomáhá i bezpečnosti, díky svítící liště jsou auta lépe vidět.

Unifikace designu se každopádně netýká jen světelných podpisů. Jasným trendem je i náhrada klasických log automobilek za nápisy jejich názvů, a to konkrétně na zádi vozidel. Stále více zadních partií aut dnes už nezdobí loga výrobců, ale právě napsané názvy.

Automobilky to vysvětlují tím, že jejich loga nemusí být dostatečně známá a že díky nápisu neznalý jasně pozná, o jakou značku se jedná. Jenže ve výsledku jsou tak automobily jen zaměnitelnější a loga méně rozpoznatelná, protože budou ještě méně známá. Za trendem stojí i digitální doba, kdy značky obecně dnes používají loga v různých formátech a velikostech, pořád však musejí být jasně čitelná a poznatelná. A to je mnohem jednodušší u nápisu než u trojrozměrného loga – i proto jsou dnešní loga výrobců obecně jednodušší a méně stylizovaná než kdysi.

Velké nápisy Škoda dnes využívají mladoboleslavské modely napříč nabídkou, a to v rámci aktuální identity se stylizovaným nápisem Škoda s šikovně začleněným háčkem nad písmenem S. Název výrobce na zádi ale používají i Alpine, DS, Volvo nebo Porsche, stejně jako Dacia. Naopak němečtí prémioví výrobci známosti svých emblémů nadále důvěřují.

Stále diskutovanou vlastností elektromobilů zůstává jejich dojezd, a tak konstruktéři hledali různé cesty, jak ho zvýšit. Vedle efektivnějších a větších baterií byla a je klíčem perfektní aerodynamika. A ta se týká celé karoserie, třeba i boků. Proto řada výrobců přešla na aerodynamické kliky dveří.

Každý výrobce to řeší po svém, ať už jde o „vyskakovací“, výsuvné kliky jako u Tesly nebo Land Roveru, případně výklopné kliky známé z dnešních BMW. Trend se každopádně dostal i ke klasickým automobilům se spalovacím motorem. Také v jejich případě se perfektní aerodynamika hodí, ať už z hlediska dojezdu (respektive nízké spotřeby) nebo tiché jízdy.

Dotykové obrazovky jsou součástí automobilů už od začátku tohoto tisíciletí, kdy se postupně rozšířily z větších, luxusnějších aut k těm menším. Původně šlo primárně o navigace, časem ale systémy dostaly i další funkce, až se z nich staly multimediální systémy.

Spolu s tím se měnilo i jejich umístění. Nejprve bývaly začleněny do středového panelu, do míst dříve vyhrazených rádiím. Pak ale vyšlo najevo, že takové obrazovky nejsou moc na očích, a tak se posunuly směrem výše. Najednou tak šlo o „trčící tablety“ z palubní desky, třeba Audi ale nabídlo i výsuvnou obrazovku. S rostoucími displeji to ale přestalo být elegantní řešení, s expanzí head-up displejů i do levnějších aut navíc už nebylo tolik potřeba je mít na očích jako spíše po ruce. Pro snazší ovládání.

To všechno nakonec vykrystalizovalo v dnešní trend dvou opticky propojených obrazovek - digitálního přístrojového štítu a právě displeje infotainmentu. Rozšíření tohoto řešení umožnil právě rozmach obrazovek místo klasických analogových budíků před řidičem, kdy najednou dávalo stylistický smysl oba displeje opticky propojit.

Průkopníkem řešení se stal Mercedes-Benz, konkrétně aktuální třída A uvedená v roce 2018. Dnes jej ale používá cela řada dalších modelů různých výrobců. Za všechny zmiňme vozy Opel, které se opticky propojených obrazovek dočkaly u nejnovějších generací. Podobnou cestou šel i Renault. Trend navíc pokračuje, kdy stále více značek doplňuje palubní desku o třetí displej, a to před spolujezdcem.