Článek
Jestli nepatříte mezi ty, kteří se na nějaké lokální STK znají ani s Vencou nebo Milanem, takže nikdy nečekají ve frontě a vždycky prolezou i s tím vykuchaným částicovým filtrem a urezlou nápravou, musíte se na pravidelnou povinnou technickou prohlídku vozidla důkladně připravit. A právě to mnozí zanedbávají a pak se diví, že vystáli šestihodinovou frontu, promarnili den dovolené a odjeli s nepořízenou. Takže to celé budou muset absolvovat znovu.
Když tedy pomineme celý ten systém českých STK, jak je u nás nastaven, tak asi největší absurditou je neustálé bazírování na sundavání ozdobných krytů z plechových kol aut. Poklice musí zkrátka dolů, i když mechanicky ničemu při kontrole nebrání.
To pro naprostou část motoristů nebude žádný problém, navíc dnes mají lidé na autě často litá kola bez ozdobných krytů. Ale i tak mnoho aut jezdí na „plecháčích“ s poklicemi a ty prostě musejí před STK dolů. Proč?
Důvodem je prý kontrola správného rozměru kol, což je právě ona absurdita. Plechové disky totiž mívají vyražené údaje o rozměru ráfku, které se prý musí kontrolovat. Ale ne všechny disky to tam mají, zejména ne ty originální. Jako by nestačilo se podívat na pneumatiky, protože zkušené oko technika určitě pozná, jestli jsou na autě kola schváleného rozměru, nebo jsou ráfky jiné šíře a zálisu (ET) a kolo „leze“ z podběhů ven. Ale i to nemusí být problém, pokud jsou taková kola zapsaná v technickém průkazu.
Originální plechové disky na sobě mají vyražené údaje o rozměrech ráfku. Ale na spoustě starších kol už to po letech provozu stejně není vůbec čitelné
O to absurdnější je to tehdy, že plecháče bývají na autech často právě ve správném továrním rozměru, ale s litými koly, na kterých je rozměr vyražený zevnitř, se experimentuje spíše než právě s plechovými disky. A hliníková kola stejně technici kontrolují jen pohledem, a pokud nelezou z auta výrazně a pod nějakým nesmyslným úhlem odklonu, problémy mít nebudete.
Na originálních litých discích nikde na vnější straně údaj o rozměru ráfku není. A na vnitřní straně to na autě viditelné prakticky vůbec není. Je zajímavé, že liťáky tedy sundavat nemusíte, aby se technik STK podíval na velikost kola
Teď si asi říkáte, co má jako být, že prostě poklice sundáte… Ale pokud máte třeba Hyundai, Kiu, Fiat nebo i jiné auto s poklicemi chycenými šrouby či maticemi, technicky není možné českou STK absolvovat. Sice vám nic nebrání si před každou STK kola sundat a vrátit je na auto, ale čistě technicky jsou poklice nedílnou konstrukční součástí kol. Zejména u aut s aerodynamickými kryty kol, což jsou dnešní hybridy a elektromobily.
Některé hybridy a elektromobily, se kterými také musíte jednou na STK, mají speciálně tvarovaná aerodynamická kola a to buď litá, nebo plechová s přesně navrženými aerodynamickými kryty. Ty jsou pak nedílnou součástí kola. Ovšem na české STK musíte i tyto kryty sundat
Paradoxně tak, abyste prošli českou STK, musíte tam přijet s autem v teoreticky nevyhovujícím technickém stavu, protože ty poklice jsou jeho součástí a bez nich nefunguje tak, jak bylo navrženo, tedy pokud jde o jeho aerodynamiku.
U toho Fiatu je alespoň v poklici vždycky jeden větší otvor na jeden šroub, aby šla v případě potřeby sundat z kola bez nutnosti zvedat pokaždé auto na zvedák. Ale i tak je sundavání krytů před každou technickou prohlídkou zbytečně pracné. Jestli tedy chcete mít i s korejským autem nebo fiatem klid, tak buď jezděte bez poklic, nebo si kupte sadu litých kol.
Zpravidla korejské značky mají poklice chycené pod maticemi kol. Má to výhodu: nikdo vám poklice neukradne, leda by odmontoval všechny matice. Ale před STK si opravdu užijete. I tenhle kryt totiž musí dolů, ačkoli kontrole technického stavu auto vůbec nebrání
Zajímavé je, že české STK řeší takové věci, zatímco nechávají procházet auta s vážnými technickými vadami. Například je v pořádku, když vám auto nebrzdí, ale zásadní problém je, že na něm máte poklice. Ostatně, už jsme o tom psali ve starším článku o přípravě auta na STK:
„Linkový technik přesně nezjistí míru opotřebení brzdového obložení a kotoučů. Stav zásadního bezpečnostního prvku pouze odhadne a zaměří se spíše na souměrnost levé a pravé strany jednotlivých náprav, k čemuž mu pomohou takzvané brzdové válce. Abyste tímto testem úspěšně prošli, nesmí být rozdíl v brzdném účinku mezi koly na nápravě větší než 30 %,“ psali jsme dříve.
Takže zatímco vás z STK vyrazí s nesundatelnými originálními poklicemi na originálních kolech (respektive dostanete technickou jen na 30 dní, protože je to prý vážná závada), tak auto, které se při šlápnutí na brzdu na rovné silnici stočí s volantem rovně do protisměru, je v naprostém pořádku.
STK také často neodhalí další vážný problém, například nadměrnou vůli v hlavních tyčích řízení vozidla. A to, že procházejí auta s nebezpečně urezlými díly náprav, které za týden po STK klidně upadnou, to je opravdu jen pověstná třešnička na dortu absurdit českých stanic technických kontrol.
Jestli se vám nelíbí, jak STK fungují a domníváte se, že by je mohly dělat třeba i běžné servisy s potřebným vybavením (které mají), jako je tomu například v Německu, apelujte na své volené zástupce. Platíme si je, takže oni mají sloužit nám.