Hlavní obsah

Toyota Supra MK IV - Sériový jednorožec

Foto: Archiv Garáž.cz

Mysleli jsme si, že již neexistuje. Sériových Toyot Supra čtvrté generace se dvěma turby a manuálem je jako šafránu – dostupné kousky jsou buďto vytuněné, anebo s volantem napravo, automatem či atmosférou. Nám se však poštěstilo!

Článek

V devadesátých letech Japonsko vyrábělo celou řadu fantastických sportovních modelů a udávalo trend celému světu. I přes výkonové omezení na 280 koní vznikaly právě tam ty nejúžasnější ostré modely té doby. Po delší odmlce se nyní slavná japonská jména sporťáků vracejí. Honda představila NSX a chce znovu vyrábět S2000, Mazda má v plánu oživit rotační RX a Toyota, ta vytváří v kooperaci s BMW pátou generaci Supry. My jsme zatoužili se do té doby přenést a začali jsme hledat právě Toyotu Supra, konkrétně nejslavnější čtvrtou generaci, kterou bychom se mohli projet. Jenže většina těchto aut má buďto volant napravo, anebo automat či motor bez turba. Když už najdete manuálové twinturbo, obvykle je značně upravené, čemuž se ale popravdě nelze divit. Supra je slavná mimo jiné i díky tomu, že celé auto je extrémně naddimenzované, což už se dnes nevidí. Slavný motor 2JZ vydrží výrazné posílení výkonu třeba na 500 koní, aniž by protestovala převodovka, turba, diferenciál nebo cokoliv jiného. Když pak zainvestujete trochu více, získáte ideální základ pro stavbu tisícikoňového monstra, které bude upalovat zadní pneumatiky ještě na pětku. Jenže nás zajímá plně sériové auto, abychom zjistili, jak se tohle legendární kupé, sen mnoha tunerů, drifterů i závodníků po celém světě, vlastně chová.

Foto: Archiv Garáž.cz

Nakonec se nám podařilo jednu takovou Supru najít, a to dokonce v české inzerci. Světe div se, v dobrém stavu se cena takovéhoto stroje vyšplhala do nevídaných výšin, tento konkrétní kus je nabízen za 1,2 milionu korun! Jenže přijďte k sytě červenému kupé blíže a okamžitě její cenu pochopíte. V prvé řadě je již z dálky vidět velmi dobrý stav auta, které přímo září a láká k usednutí. Je to sice americká verze, ale jinak je vše v naprostém pořádku – netknuté, „nezbastlené“ a tunerem nezasažené auto, které má šestistupňový manuál, volant nalevo a motor se dvěma nestejně velkými turby. Nechybí typická pětipaprsková kola ani nezbytné velké zadní křídlo. Ladné tvary Supry i široký postoj auta budí emoce dodnes - já se při pohledu na auto, od kterého jsem pár sekund před tím dostal klíčky, rozesmál jako malé dítě o Vánocích!

Foto: Archiv Garáž.cz

Zatímco v Japonsku byl výkon motoru minimálně papírově omezen na již zmiňovaných 280 koní, na jiných trzích se mohli inženýři odvázat trochu více, takže v USA a Evropě měla tato auta okolo 320-330 koní. Točivý moment třílitrového šestiválce 2JZ-GTE se vyšplhal na 427 N.m, díky čemuž tohle auto zrychlovalo z nuly na stovku za něco okolo pěti sekund a rozjelo se až na 285 km/h, byť produkční varianty měly omezovač na 250 km/h. Oproti dobové konkurenci typu Mazdy RX-7 či Hondy NSX však měla Supra jednu nevýhodu – vážila 1560 kg, což není málo, i když rozložení této hmoty s 53% na přední nápravě není špatné.

Po usednutí za volant je však okamžitě jasné, proč je hmotnost taková, jaká je. Palubní deska se táhne široce do stran, jako byste seděli spíše ve velkém luxusním voze než v kompaktním sporťáku. Vše navíc působí neskutečně masivně a je okamžitě jasné, že tohle neměl být jen ostrý sportovní vůz, ale spíše rychlé GT se zaměřením na americký trh. Tyto věci je potřeba si ujasnit, protože mnoho lidí se domnívá, že když kupé disponuje stovkami koní, tak bude rovněž obratným, tvrdým a nekompromisním okreskovým či okruhovým náčiním.

Foto: Archiv Garáž.cz

Po nastartování se však šestiválec ustálí na hutném, ale tichém volnoběhu a prvních několik kilometrů klidné jízdy ukazují Supru ve světle skvělého auta na každodenní jezdění. Tento konkrétní kus má bohatou výbavu včetně tempomatu, kožených sedadel a automatické klimatizace, takže umí řidiče na poměry doby rozmazlovat. Až na rázy na příčných nerovnostech je pak jízda tichá a díky měkce působícímu podvozku i poměrně pohodlná. Okamžitě je jasné, že tohle auto nebylo stavěno na zdolávání okresek, ale spíše na každodenní kompromis mezi stabilitou a pohodlím. Vlastně to působí tak, že se Suprou by mohla jezdit v devadesátkách i vaše babička místo Felicie a nebylo by to nikterak nebezpečné ani diskomfortní.

Foto: Archiv Garáž.cz

Jak se auto začíná zahřívat, dovoluji si více a více. Řazení vyžaduje svůj čas a sílu, působí to trochu jako když otevíráte stavidla. Motor má díky menšímu a většímu turbu sílu v širokém spektru otáček, ale pro opravdovou rychlost jej musíte ždímat a točit. Do zatáček se však Supře tak trochu nechce a vůbec mám z celého auta pocit, že již naprosto chápu, proč se každý druhý majitel pustil do mechanického tuningu. Ten potenciál a naddimenzovanost auta jde doslova cítit, takže dejte mu 500 koní, jiný podvozek i brzdy a bude to fantazie – to auto k tomu přímo vybízí. Jenže pak už bychom nikdy netušili, jak plně sériové kusy vlastně jezdí...

Před sebou mám kus zakroucené silnice, teď se do toho tedy konečně pustím naplno. Dvojka se postupně vytáčí, když někde okolo 5000 otáček auto opravdu vystřelí vpřed, kolem šesti a půl tisíce řadím trojku. Wow, tohle je rychlé i na dnešní poměry! Detailně slyšíte mechanické části auta, ale ne tak moc, aby to obtěžovalo. Blíží se zatáčka – brzda, meziplyn, z trojky na dvojku a začínám zatáčet. V tu chvíli je auto trochu neochotné, potřebuje svůj čas, než se usadí v oblouku. Komunikace stroje je však velmi bohatá, v zatáčce člověk cítí naprosto přesně, kdy už se pneumatiky začínají na limitu žvýkat. U apexu zatáčky dávám plný plyn, twinturbo se nadechuje a záď začíná na výjezdu zlehka ujíždět bokem. Celé se to však děje tak postupně, jemně a kontrolovaně, až dostanete pocit, že s tímhle autem musí zvládnout jízdu bokem či na hranici driftu úplně každý. S dlouhým rozvorem je to procházka růžovým sadem, takhle hodné auto na limitu jsem dlouho neřídil!

Foto: Archiv Garáž.cz

Z úcty k legendě jsem však v dalších vylomeninách nepokračoval a užíval jsem si obrovskou auru Supry. Zatímco předchůdci byli relativně běžnými sportovními kupé, tato čtvrtá Supra je vnímána téměř jako svátost, a to hlavně díky filmové produkci a internetu plného extrémních přestaveb. Já jsem ovšem rád, že i zcela sériový kus dokáže vykouzlit obrovský úsměv na tváří a že se mi tak splnil jeden z dětských snů, pořádně tohle auto prohnat.

Rychle a zběsile

Důvodem, proč je v dnešní době sériová Toyota Supra raritou, je právě tenhle oranžový kousek z populární série Rychle a zběsile. Nejen, že dokázal zvednout cenu těchto aut, ale ještě inspiroval celou řadu majitelů k tuningu.

Reklama

Načítám