Hlavní obsah

Veteráni: Toyota Corolla GT (TE71) – Neznámá legenda

Foto: Ondřej Kroutil

Corolla je nejprodávanějším automobilem světa, tuhle zlatou krásku však na každém rohu nepotkáte

Japonec a nemá náramek? Hláška z filmu „Jáchyme, hoď ho do stroje!“ mě nenapadla jen tak. Japonský malíř Uko Ješita přijel na výstavu miniatur v dnes raritní Hondě Z600 Coupe. Automobily starých československých komedií jsou vůbec skvělé téma. K němu se třeba dostanu příště. Teď tu stojí přede mnou stará Japonka s pohonem zadních kol a legendárním dvouvačkovým čtyřválcem 2T-G. Je jediná svého druhu u nás v republice, zrovna jako musela tehdy být Ješitova malá oranžová Honda.

Článek

Slyšeli jste o závodnické legendě Hannu Mikkolovi? Znáte Rallye tisíce jezer? Vězte, že on tuhle soutěž v roce 1975 s Corollou vyhrál a vybavenu ji měl prakticky stejným motorem, na jaký se díváme dnes!

Foto: Toyota

Toyota Corolla na Rallye 1000 jezer

Kostrbaté úvody už zkrátka patří k mému koloritu. Dnes toho mám tolik na srdci, co bych chtěl vyprávět. Jednoho teplého zářijového víkendu jsem se dostal za volant legendy. A není bez zajímavosti, že když si Corollu GT před mnoha lety současný majitel pořizoval, ani v nejmenším netušil, jak moc je vzácná. Byla to prostě jen orezlá zajímavá zadokolka z Japonska. Pojďme se tedy přesunout čtyřicet tři let zpět v čase a postavme se do vlhkého borůvčí finské tajgy. Vyčkejme na průjezd Toyoty, která vyletí v přetáčivém smyku z rychlé pravotočivé zatáčky. Odletující štěrk bubnuje do zástěrek podběhů, přichází skok přes horizont v lesním průseku o kousek dále a divákům zanechaný odér spáleného olovnatého benzinu. V ruce svírám tenký volant od zlaté Toyoty a tohle vše mi probleskuje hlavou. Motor mám už ohřátý, a tak nemusím řešit sytič. Chytne napoprvé a slyším i cítím, jak licenčně vyrobené horizontální karburátory Solex od japonského Mikuni sají podzimní vzduch a čtyřválec se rozběhne ve zvýšeném a nervózním volnoběhu. Vzpomínka na slavné úspěchy Toyoty v rallye člověku nepřijde na mysl zcela automaticky. Rallye v 70. letech byla hodně o Escortech RS s motory BDA a o Porsche 911. Ale Toyota jim uměla pěkně zavařit. Pojďme si ten příběh povědět od začátku.

Legenda zrozena na nejtěžších automobilových soutěžích

Toyota Corolla, nejprodávanější automobil světa s přídomkem – nejspolehlivější, oslavila nedávno padesátiny. Od konce šedesátých let se pod vedením Ove Anderssona zúčastňovala automobilových soutěží i v Evropě. Ove vedl závodní tým „Toyota Team Europe“, a právě první nasazené vozy byly modely Celica s motory 2T-G s dvouvačkovou hlavou vyvinutou od Yamahy. Konstrukčně se mohl srovnávat snad pouze s evropskými Lotusy Twin Cam a čtyřválcem pro soutěžní BMW 2002. Evropská konkurence přiostřila až na začátku 70. let s motorem Ford BDA, jenž proslavil soutěžní Escorty, které každý obdivuje dodnes. Přitom na velkolepé vítězství Corolly Levin (group 4) s Hannu Mikkolou za volantem v Rallye 1000 jezer (1975) se tak trochu pozapomnělo. To už mělo 2T-G modernizovanou závodní šestnáctiventilovou hlavu a mohlo bez problémů držet krok s těmi nejlepšími soutěžními motory světa. Od těch dob se téměř každá Corolla s pohonem zadních kol na rychlostní zkoušky soutěží podívala. Dobrá, později se přešlo na pohon všech kol. Vavříny pro Toyotu sbírala Celica. A když už to vypadalo, že Toyota a rallye jsou jen minulost a vzpomínky, pan Akio Toyoda, pravnuk zakladatele značky, prosadil do výroby koncept FT86. A díky tomu soutěžní duch jednoduchého lehkého kupé s pohonem zadních kol v Toyotě nevymřel. Se svou upravenou Toyotou GT86 se můžete i dnes zúčastnit soutěží ve třídě R3 a rozčísnout tu efektivní, nicméně divácky nudnou přesilu malých předokolek.

Foto: Ondřej Kroutil

Toyota Corolla GT (TE71) a zakroucená okreska jsou úžasný pokrm pro nadšené řidiče

Lesní „touge“ českého středohoří

Sedím za volantem zrenovované „Zlaté“, jak jí s oblibou majitel a můj kamarád Franta pojmenoval, a tříbím si myšlenky. Povrchním pohledem byste totiž žádné asociace s motorsportem nezískali. Interiér mi hodně připomíná Forda Cortinu MK4 – pohodlná béžová sedadla s hnědými pruhy ve stylu starých manšestrových kalhot vybízí k poklidné jízdě zpátky v čase. Velký tenký věnec volantu a relativně dlouhé dráhy pětistupňové převodovky také k žádnému sportování nesvádějí. Jenže slyším ten nervózní volnoběh motoru polykajícího metry krychlové vzduchu a rafičku otáčkoměru kmitající okolo číslovky patnáct set.

Zařadím jedničku a vyrážíme se projet. Franta si mezitím pro změnu osedlal můj sporťák a energicky odjíždí od benzinové pumpy. Převody v Toyotě jsou hodně nakrátko a řadí se docela přesně. I to řazení, přiznám se, mi starou Fordku Cortinu připomíná. Jen motor o sobě dává vědět, že Corolla GT není jen obyčejný starý liftback po dědovi. Je totiž Lotusem Cortina v rouše beránčím – vlastně přímo ve zlatém rounu. Od nejnižších otáček moc nejede, spíš lehce poprskává a nadechuje se, aby se najednou kolem čtyř tisíc zklidnil a lineárně táhl dál, směrem k červenému poli otáčkoměru blízko sedmičky. Správný sportovní motor má mít svůj charakter. A vy jako řidič byste se ho měli umět naučit poznat a sžít se s ním. Franta při naší první zastávce v kopcích nad Lovečkovicemi říká, že se mu přece jen nezdá zapalování a měl by správně jet ještě o kapku lépe. Totiž ladění starých karburátorových motorů není žádná legrace, ale spíš dlouhodobý proces v rámci poznávání celého auta.

Foto: Ondřej Kroutil

Toyota Corolla GT (TE71) a legendární motor 2T-G s dvojitými karburátory Mikuni-Solex

Mě se jelo se „Zlatou“ poprvé fakt moc hezky. Už po prvních kilometrech, po odbočce z Ploskovic směrem do kopců, jsem si pro sebe říkal, že tohle je přesně stav, který jsem chtěl tehdy zažít se svou Cortinou 1300, která měla po celé renovaci dobrý podvozek, ale zdechlý motor. Corolla GT totiž nejen, že drží krok s daleko modernějším sporťákem přede mnou, ale dokonce i jednoduchý podvozek s tuhou zadní nápravou v zatáčkách funguje. Taky je Frantova Toyota celá zrenovovaná. Vše důležité se rozebralo a v případě nutnosti se i opravilo. Zadní náprava dostala nové pružiny a tlumiče od Bilsteinu, přední Mac-Phersony rovněž. Řízení zůstalo původní šnekové, ale funguje velice přesně. Pravda je, že musíte být na stará auta bez posilovače řízení zvyklí. Až na manévrování v minimálních rychlostech je příjemně lehké a je dobře cítit povrch pod předními koly. Bilsteiny zase auto hezky podrží a nedovolí větší náklony karoserie, než je zdrávo. Achillovou patou auta je tu de-facto karoserie samotná. Aby šlo využít potenciálu Toyoty a jejího, na tu dobu prakticky závodně laděného motoru, musela by se výrazně vyztužit. Majitel do auta ovšem šroubovat závodní rám, či vařit dodatečné rozpěry a výztuže nechtěl. Nakonec „Zlatá“ jezdí zejména veteránské setinové rallye, kde o tu čirou rychlost právě vůbec nejde.

Foto: Ondřej Kroutil

Jízda v téhle Toyotě je sice cestou zpátky do minulosti, ale nedivte se, že vám i tahle „babička“ bude dýchat na záda...

Přilnavost na širších límcových kolech značky SSR a lepivými pneumatikami Toyo Proxes je vynikající, vlastně až příliš dobrá. Nečekejte od prababičky dnešní Toyoty GT86 rozevláté drifty, zběsilé tahání za hydraulickou ručku a protáčející se zadní kola. Nemá ani samosvorný diferenciál a ani výkon velký na to, aby zapálil zadní pneumatiky. Nakonec žádná sportovní Toyota taková není. Charakter pouličního rabiáta získala díky japonské ladičské kultuře a závodům do vrchu po horských zakroucených okreskách. Model TE71 stál někde úplně na začátku, několik let před slavnou osmdesát šestkou, v japonštině „hachiroku“.

Foto: Ondřej Kroutil

Toyota Corolla GT (TE71) , v tempu to „Zlaté“ sekne

Františkova Toyota nabízí skvělý poměr mezi svezením opravdovým veteránem a moderním, rychlým sportovním vozem s pohonem zadních kol. A že je takových v současnosti na trhu jako šafránu! Motor 2T-G slyším ještě teď, jeho sání a nakřáplý, plechový zvuk výfuku. Plyn se díky lanovodům ke škrticím klapkám karburátorů Mikuni-Solex dávkuje s nesmírnou přesností a rychlá jízda je o přenosu hmotností mezi přední a zadní nápravou. Musím se soustředit na správné podřazení před zatáčkou, abych míjel apex předními koly na čtyři a více tisíc otáček. Při výjezdech z těch nejužších vlásenek nechám Toyotu jen tak lehce sklouznout a zatočit zadní nápravu plynem. Žádný smyk, jen takový jeho náznak – to je i hlavní charakteristika nové Toyoty GT86, která ty geny po „babičce“ Corolle GT zdědila. Když se soustředím, jízda je intenzivní zážitek, přitom všechno probíhá prakticky v legálních rychlostech. Vážně jsem si jízdu maximálně užíval. Radost z jízdy a svoboda za volantem, to jsou i důvody, proč na renovaci konkrétního kousku strávil František a jeho přátelé nespočetné desítky hodin.

Jak se žije se vzácnou Toyotou?

Není to vůbec jednoduché. Sám přiznává, že se na starší Toyoty vážně hodně špatně shání náhradní díly. Je to smůla, protože Toyota zjevně na podporu historických modelů zapomněla a udržovat tak vzácné kupé čtvrté generace Corolly znamená především nic nezničit. Také se při renovaci postupovalo hodně opatrně se všemi skly, světly, plastovými a dalšími díly interiéru. Kdyby Františkova Toyota byla hypoteticky Porsche 911 ze stejného roku výroby, mohl by na něj prakticky všechny díly koupit nové. I na mnoho britských klasických aut koupíte úplně všechno. Na japonská auta už ne a život s nimi je proto obtížnější.

Foto: Ondřej Kroutil

Vzácné ráfky od SSR „Zlaté" vážně sluší!

O to větší citovou hodnotu „Zlatá“ představuje a vím, že majitel by ji nikdy neprodal. Koupil si ji jako jedno ze svých prvních aut, snad prý potom, co definitivně přestalo foukat turbo u jeho staré Lancie Delty HF s pohonem předních kol. Corolla pocházela ze Švýcarska a je tedy evropským modelem. Proto byla také vybavena ještě v roce 1982, kdy byla vyrobena, motorem 2T-G s karburátorem. V Japonsku v té době již montovali vstřikování paliva. Dochovaných kousků jezdí po celém světě už jen minimum. Když si představíme, že všech jedenáct generací Toyoty Corolla představuje 45 miliónů vozů a vy se díváte na jeden z možná vážně jen několika desítek přeživších exemplářů, je to zvláštní pocit. Moc rád jsem se s ní seznámil. „Zlatá“ mi vykouzlila velký úsměv na tváři a spolu s majitelem už vyhlížíme jaro a novou sezónu plnou zážitků s autíčky.

Toyota Corolla GT (TE71) : 1982
motorKapalinou chlazený zážehový, atmosféricky plněný čtyřválec uložený vpředu podélně; DOHC 2V; dva dvojité horizontální karburátory Solex Mikuni 45; typ 2T-G,
objem válců1 588 cm3 (ø 85 x 70 mm)
maximální výkon85 kW (115 k)/6 200 ot/min
maximální točivý moment1 33 N.m/5 200 ot/min
převodovka a pohon kolPětistupňová přímo řazená převodovka (3,587 – 2,022 – 1,384 – 1,000 – 0,861 – Z 3,484), stálý převod 4,30, pohon zadních kol.
podvozekSamonosná ocelová konstrukce; přední kola nezávisle zavěšena, vpředu zavěšení typu MacPherson, vzadu tuhá náprava s podélnými rameny a panhardskou tyčí; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; vpředu kotoučové brzdy, vzadu bubnové; šnekové řízení bez posilovače
rozměryRozvor náprav 2 400 mm, rozchod kol 1 340/1 345 mm; d/š/v 4 255/1 625/1 330 mm
pohotovostní hmotnost990 kg
maximální rychlost185 km/h
zrychlení 0-100 km/h10.5 sekund
spotřeba paliva10 l / 100 km
pneumatiky a kolastandardně 13. palcová litá kola Bridgestone Zona, nyní 14. palcová litá kola; původně pneumatiky 165/70 R13, nyní 185/55 R14 Toyo Proxes
situace na trhuCorolla GT , generačně označovaná TE71 je velmi zřídka v nabídce. Počítejte s cenou minimálně 20 000 Euro za zrenovovaný vůz. Dostupnost náhradních dílů, zejména karosářských, světla, nárazníky, blikače, skla apod. je dosti problematická v zásadě i v Japonsku. 
autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama