Článek
yZnačku Mercedes-Benz uznáváme snad všichni, patří mezi úplné průkopníky automobilismu jako takového. Pokaždé, když do některého produktu slavné automobilky usednu, cítím se noblesně, a to nejen kvůli specifickému pocitu z řízení, komfortnímu podvozku či výkonným motorům – Mercedes zaujme už jenom svým charakterem.
Kromě velkých sedanů, které tradičně tvoří páteř nabídky, jsem měl vždycky rád i otevřené modely, mezi nimiž je základem řada SL. Úplné počátky dvoudveřových kupé a roadsterů lze dohledat až v polovině 50. let, kdy se představil první zástupce - model 300 SL, který byl ve formě kupé s legendárními výklopnými dveřmi představen už v roce 1954. Zvenku elegance, pod ladnými plechy technika s kořeny v závodním W194, pod kapotou mocný řadový šestiválec.
Ať už vás víc přitahuje kupé nebo roadster (který doplnil nabídku v roce 1957), vždycky to bude klasika. Ale značně nedostupná klasika, samozřejmě… Další vývoj řady SL postupně přinášel různé vymoženosti, ale charakter stylového, rychlého auťáku zůstával. Bavila mě i menší a dostupnější 190tka, spoustu příjemných zážitků mám jak s „pagodou“ (W113), tak i „stosedmičkou“ (R107/C107) a „žehličkou“ (R129), takže přichází čas doplnit sbírku trofejí s modelem páté generace, který dneska zastupuje auto na fotkách. Než do něj usednu, tradičně si připomeneme historické souvislosti.
Devadesátkové dítě
Vývoj páté generace SL, značené jako R230, začal už v roce 1996, takže se jedná o dítě 90. let. Týmy designérů z Německa, Kalifornie a Japonska vytvořily stovky návrhů, z nichž se postupně formovaly finální tvary. Zajímavostí je použití dvou metod vývoje - základem byly hliněné modely ve velikosti 1:4, doplněné o špičkovou počítačovou technologii známou jako CAVE (Computer Aided Virtual Environment), použitou už pro W203 v roce 1995. Tato technologie umožnila vytvářet obrazy vybraných designů ve skutečné velikosti a pomáhala designérskému týmu prozkoumat každý centimetr renderovaných povrchů. Mezitím se finalizoval design, který byl schválen v roce 1997 s tím, že kredit za něj dostali Steve Mattin a Bruno Sacco. Pak už začala příprava výroby v továrně v Brémách, která začala v září 2000.
Mercedes-Benz SL nabídl pestrou paletu motorů – od vidlicových šestiválců přes osmiválce až po vrcholný dvanáctiválec se dvěma turby, takže si mohl vybrat každý. Základ byl značený jako SL 350 a nabídl 272 koní, nejvýkonnější verze s motorem V12, značená jako SL 65 AMG, pak dokonce 612 koní.
Zlatý střed
Z první „várky“ aut před faceliftem pochází i představené SL 55 AMG, které se stalo zlatým středem generace R230, protože nabízí dokonalý mix každodenní použitelnosti, brutálního výkonu V8 s kompresorem a historické hodnoty. Možná si říkáte, že když už, tak proč nechtít verzi s dvakrát přeplňovaným motorem V12, ale i tady platí, že méně je prostě někdy více. V případě srovnání SL 55 a SL 65 je hlavním rozdílem rychlá odezva motoru V8 s mechanickým kompresorem Lisholm, který, na rozdíl od oturbeného motoru, reaguje bez prodlevy.
Celkový výkon 500 koní při 6 100 otáčkách určitě nezahanbí, ale podstatný je točivý moment, který se pyšní hodnotou 700 Nm v pásmu od 2 750 do 4 500 otáček. Je asi předem jasné, že SL není žádná lehká Miata, při délce 4 535 mm váží 1 880 kg. Už z toho je patrné, že tohle není o miliometrovém řezání zatáček jako v Lotusu, ale i o celkové dominanci v jakékoliv jízdní situaci.
Už první dojem je silný, zejména ve světle současných aut plných displejů a zbytečností. Přes 20 let staré auto opět ukazuje, že vrchol automobilismu se už odehrál, protože jsem nenašel nic, co by mi chybělo nebo přebývalo, ať už v oblasti komfortu či uživatelské přívětivosti. Všechno se ovládá kvalitními mechanickými ovladači a dokonce nechybí ani držáky na pití, elegantně zakomponované v palubní desce.
SL je samozřejmě nadupané tehdejšími technologiemi, jednou z nich je i skládací střecha Vario-roof. Plechová střecha se do kufru uklidí za skvělých šestnáct sekund, a navíc otočí zadní okno tak, aby v zavazadlovém prostoru zbylo co nejvíc místa pro zavazadla. Netřeba dodávat, že k proměně siluety pomáhá celá armáda hydraulických válců a spínačů.
Charakteristický zvuk
Stříbrný Mercedes vypadá bez střechy lépe než s ní, na tom se shodujeme. S otevřeným nebem nad hlavou také vyniká důležitý prvek charakteru – hrubý bublavý chraplák skoro pěti a půl litrového motoru V8, doplněný o hvízdání kompresoru. Stačí na parádních budících sledovat stoupající rafičku otáček (o rychlosti ani nemluvě) a člověk je součástí toho opojného dramatu v každém okamžiku. Další výhodou proti modelu s motorem V12 je i lehkost předku. Verze SL 55 AMG je ochotnější v zatáčkách, má menší tendence k nedotáčivosti a díky aktivnímu podvozku ABC je na klikatých okreskách hbitější a vyváženější. Doplním, že podvozek Active Body Control využívá aktivní hydraulické odpružení, které v rámci milisekund upravuje tuhost tlumičů a eliminuje náklony vozidla v zatáčkách či při brždění.

Osmiválec v SL 55 AMG má úžasný zvuk.
Paráda! Už teď je asi jasné, že dynamicky tenhle auťák rozhodně nezaostává – maximální rychlost bez klasického omezovače dosahuje magické hranice 300 km/h a inženýři se nechali slyšet, že by aerodynamické SL s dlouhým čumákem zvládlo i mnohem víc. Tovární zrychlení 100 km/h za 4,7 sekundy je také v pořádku, navíc když americký Car and Drive na reálné trati zjistil, že auto zvládne sprint z 0 na 97 km/h za brutálních 3,6 sekundy, což je už hodnota z říše supersportů.
Jenom s automatem
Ve své době neměl Mercedes manuální převodovku, která by dlouhodobě zvládla brutální točivý moment kompresorového osmiválce M113K, takže jeho přenos na poháněnou zadní nápravu zajišťuje klasický automat 5G-Tronic s možností ovládání tlačítky, skrytými za volantem, či přímo voličem. Vzhledem k tomu, že SL 55 AMG je rychlý cruiser pro dlouhé cesty, poněkud laxnější automatika mi fakt nevadí – a to i díky širokému spektru využitelných otáček.
Tohle SL je zkrátka a dobře parádní kára se skvělým, navíc velmi odolným a spolehlivým motorem, co má charakteru na rozdávání. Navíc je mechanicky jednodušší na údržbu, dá se snadno „poladit“ a nabízí 90 % rychlosti modelu V12 za mnohem přívětivější faktury za servis.

Všechno, co potřebujete, v interiéru SL generace R230 najdete. A ničím vás neštve!
Představené auto, které Veteráni na Truc aktuálně nabízejí za férových 890 000 Kč, má všechno, co si můžete přát - od pečlivě vyplněné servisní knížky z Německa, kde strávilo většinu života, přes legendární stříbrnou metalízu Brillantsilber v kombinaci s klasickou černou kůží, zmíněným přístrojovým štítem AMG či špičkovým palubním systémem Command, až po originální kola, dokreslující čistý exteriér. Nájezd přes 124 tisíc kilometrů pěkně odpovídá stáří 23 let. Tohle auto zraje úplně parádně a je jasným dokladem toho, proč nás v poslední době tak berou auta z přelomu tisíciletí.
I parádní verze kolem půl milionu!
Víme, že existují i různé další verze páté generace SL. V průběhu času jich bylo docela dost, hlavně po faceliftu z roku 2008, kdy přibyl i základní třílitr, ale objevilo se i ultimativní SL 65 AMG Black Series, které ze šestilitrového motoru V12 dolovalo dokonce 670 koní a 1 000 Nm. Ale ruku na srdce, tohle bylo pro vyvolené už v době představení, natož dneska. Naproti tomu je skvělou zprávou, že se skvělé SL 55 AMG dá v hezkém stavu pořád koupit pod milion a evidentně se umí objevit i v malé vesničce na jihu Česka.
Přestože jde o dvacet let starý kabriolet, je právě SL 55 AMG tím bodem, kde se potkává špičkové inženýrství s nadčasovou mechanickou poctivostí. Navíc s nekompromisním bezpečnostním konceptem, který i při dnešní jízdě nabízí úplný pocit jistoty – a to bez otravného pípání a dotykových displejů. Stačí to zmínit stručně - klíčovým prvkem je extrémně tuhá A-sloupková konstrukce, ale také vystřelovací ochranný oblouk. K bezpečnému prožitku přispívá i zmíněný podvozek ABC nebo systém elektrohydraulických brzdičů SBC, technologický zázrak své doby. O celé sadě airbagů ani nemluvě…
Tohle všechno jsme už před dvěma dekádami uměli v autě mít a bylo to ideální. Analogové budíky a fyzická tlačítka se rovnají nulovému rozptylování, poctivá ocel a mechanická přilnavost zase přinášejí reálnou zpětnou vazbu, nikoliv umělou simulaci bez odezvy. Osvobozující je i fakt, že auto reaguje přesně tak, jak ho řídíš, a žádné asistenty nedělají nečekané zásahy kvůli falešnému poplachu. Všechno podstatné už tu je, kromě výše zmíněného také ABS, kontrola trakce, ESP i brzdový asistent.
Hlavní je, že tohle všechno je tak jemně naladěno a dobře integrováno do auta, že to řidiče neotravuje – a ten si pak může uvědomit, že ke štěstí a bezpečí na silnici nepotřebuje obří obrazovky, radary a kamery, ale naopak je jízda bez nich čistší, soustředěnější a daleko příjemnější. Stačí si vychutnávat úžasný, ničím neředěný zvuk motoru a nechat se unášet na vlně preciznosti, kterou umí snad jen Mercedes.







