Nissan Patrol je správný drsňák. Zvlášť v této, úžasně upravené verzi. A je na prodej!

Legenda, jak už to tak bývá, má za sebou dlouhou historii. Poprvé se terénní auto objevilo v roce 1951 jako Datsun Patrol, ale od roku 1984 už přešel pod značku Nissan. V případě této automobilky jde o nejdéle vyráběný model, byť posledních několik generací se už na evropském trhu neobjevuje. Zatímco ty první nezakrývaly inspiraci originálním americkým Jeepem, časem se Patrol vyvinul v pohodlnější, velký off-road. Ten si postupně zamilovala spousta fanoušků po celém světě, vznikal pod mnohými značkami a jmény (v Austrálii třeba jako Ford Maverick) a vyráběl se v různých koutech planety, například v Barceloně.

Čtvrtá generace Y60 se ale ještě u nás prodávala, a to velmi dobře. Nissan ji uvedl v roce 1989, design vypadal velmi podobně jako u předchůdců, technicky se ale auto měnilo hodně. Další modernizace se také netýkaly vzhledu, ale například v roce 1993 se pumpa přesunula na vršek motoru za alternátor a mohli jste si připlatit za airbag. O dva roky později proběhla další modernizace, ale měnila se jen lehce maska. Toto auto má ještě jiná přední LED světla a kromě nich ještě další přídavná. Ta originální k autu jsou, ale jejich účinnost je už nedostatečná. Jinak působí díky hranatému designu vlastně retro, ale pokud jezdíte často v terénu, tak sami víte, že hranatá karoserie se v terénu nejlépe hlídá mezi překážkami.

Auto bylo - podobně jako předchůdci, v nabídce v krátké třídveřové verzi nebo jako tento pětidveřový model s delším rozvorem a celkovou délkou téměř pět metrů. Uvnitř je rádio, dělená zadní sedadla, elektrická okna a zrcátka a klimatizace. To byla na Patrol s jinak spartánským interiérem velice slušná výbava. Řidič sedí docela vlevo, hodně u dveří. Možná si tedy nemá kam opřít loket, ale zase se v terénu snadno vykloní z okna, aby viděl na přední kolo. Interiér je jednoduchý, ale ani to není na škodu. A vzadu je opravdu velký zavazadlový prostor. Před ním je ještě druhá řada, ale je méně pohodlná, hlavně kvůli sedáku nízko nad podlahou.

Velký off-road sedí na rámu a jeho podélně uložený motor pohání všechna kola. Těch motorů byla v nabídce celá řada, ale dnes vám představím auto se základním turbodieselem – řadovým šestiválcem RD28T SOHC s nepřímým vstřikováním o objemu 2,8 litru. Ten je spojený s pětistupňovým manuálem FS5R50A, automaty byly v nabídce jen pro benzínové varianty. Sice to není potřeba, ale pokud umíte meziplyny, bude jízda hladší. Většina aut měla dokonce i samosvorný diferenciál, tady je i s uzávěrkou. Výkon motoru je 116 koní (85 kW) ve 4 400 otáčkách. Pro majitele off-roadů byl ale důležitější točivý moment 255 Nm v 2 000 otáčkách. Na kouli utáhne až 3,5 tuny. Také šlo u nás o nejpopulárnější motorizaci, a to navzdory ceně kolem milionu korun.

Čtvrtá generace byla první s vinutými pružinami, což výrazně zlepšilo chování na silnici a zpříjemnilo řízení. Všechna kola mají v sérii nezávislé zavěšení, u pracovní verze se ale nabízelo vzadu odpružení listovými pery. Nissan také dával na obě tuhé nápravy stabilizátory a do dlouhé verze standardně nádrž na 95 litrů. Jelikož v terénu není problém jezdit se spotřebou 20 litrů, tak se takový objem hodí. Ostatně ani na silnici není Patrol úsporný a nízké provozní náklady čekat nelze. Robustní a přitom docela jednoduchá technika se ovšem jen tak nějaké překážky nezalekne, nemusíte se o auto přehnaně bát a s Patrolem projedete prakticky všude. Nissan v tomhle nemohl zaostat za svými konkurenty – Mitsubishi Pajero a Toyotou Land Cruiser. Podhustíte kola, zařadíte redukci a prodíráte se vším možným i nemožným, aniž byste se stresovali náklony, nájezdovými úhly nebo křížením náprav, protože to vše Patrol zvládne hravě. A doufám, že nečekáte žádné asistenty nebo ABS, tyhle věci přišly do módy až později.

Ačkoliv si v kabině připadám spíš jako v pracovním autě, jízdní komfort je tu znát. Může za to i motor, který je až překvapivě kultivovaný, a tak se jen tu a tam ozve drobné zadrnčení plastu, ale tomu se u rámové konstrukce asi nelze vyhnout. Člověk by čekal klapání náklaďáku, ale Nissan je fajn a je to dobře, protože zvuková izolace kabiny nepatřila k nejlepším. Dynamiku ale motor nabízí spíš ve vyšších otáčkách (a že se mu do nich moc rychle nechce), v nízkých se nic neděje. Turbo pod dvěma tisíci vůbec nezabírá. A pokud si auto upravíte jako na fotkách, bude vám motor připadat ještě méně výkonný. Auto je vyšší a má větší kola, takže se zhoršila akcelerace a snížila maximální rychlost. Ale k čemu vám v balkánské divočině bude maximálka, že? Rychle vlastně jezdil snad jen speciál, který jednou vyhrál slavnou rallye Paříž-Dakar v kategorii dieselových aut a dnes stojí v muzeu. Pokud chcete jezdit svižně, budete si muset pořídit jiné auto.

Ale určitě vidíte, že tento Patrol je upravený na expediční speciál. Má tedy pevné nárazníky odolné snad i vůči stromkům, ten přední s navijákem, ochranný rám a boční prahy, střešní nosič (dokonce se spacím stanem a boční pergolou), dvojitý bateriový systém s relé řídícím nabíjení, vysoké sání přes šnorchl pro brodění, zadní výklopný rám s úložnou skříňkou, kompresor ARB a vestavbu s šuplíky v zavazadlovém prostoru. Na předním rámu je dlouhá anténa, která mě svým umístěním trochu irituje, ale vím, že spousta řidičů off-roadů si ji tam montuje. Je to ale za mě jediná drobná kaňka na jinak správně drsňáckém vzhledu. Vůbec nechápu, proč manželka majitele auto překřtila na obludu, vypadá fantasticky.

Vysoký podvozek je od Old Man Emu (jeden z nejlepších na trhu) a auto má i patnáctipalcová kola a terénní pneumatiky Cooper Discover. Oboje auto dokáže slušně udržet i v zatáčce na silnici, ale není to primární účel. Krásně vidíte, kolik doplňků a příslušenství na off-road lze sehnat a namontovat, a přesto nevypadá přeplácaně. Naopak je krásně účelně zařízený a dokonce má vše zapsané v dokladech. Navíc má auto za sebou náročnou renovaci s vyvoskováním a nástřikem všech dutin a podvozku, aby už ho nikdy netrápila koroze (jinak velká bolest této generace) a také výměnu všech náplní. Mezi další typické problémy patří vůle v ložiscích převodovky, praskající hlavy válců nebo zanesený chladič, ale u tohoto zrenovovaného exempláře samozřejmě nic z toho nenajdete.

Výroba byla ukončována postupně mezi roky 1998 až 2001, nástupcem byla kulatější generace Y61. Fanoušci byli nešťastní, protože tento Patrol byl nesmírně spolehlivý. Vadilo jen poddimenzované chlazení, ale pokud jste tento neduh opravili, tak držel. Tady je to vyřešené novým chladičem a vrtulí. Auto se osvědčilo u lesníků, ale populární bylo i mezi podnikateli nebo zločinci. Jedním Patrolem jezdil i Ivan Jonák.

Dnes na našem trhu Patrol už není, ale na jiných trzích můžete potkat už jeho sedmou generaci Y63. Ojeté Y60 se ale dají najít, jen budou zase stát kolem milionu za opravdu hezké kusy. A ty ošklivé za sebou budou mít opravdu tvrdý a náročný život, o to víc se musíte věnovat prohlídce před koupí. Díly se ale ještě sehnat dají a nemají přemrštěné ceny. Tento konkrétní kus po renovaci prodávají u Dajbych 4×4 za 790 tisíc korun (s možností odpočtu DPH, pokud máte to štěstí). A když víte, že pro svůj účel je Patrol skvělý, skoro nezničitelný a že jde o exemplář ve výborném stavu, tak se to vůbec nezdá jako přehnaná cena. Navíc vedle změkčilých moderních SUV vypadá Patrol jako chlapák.