Nejvtipnější auto světa? Plážová bugina je možná příšerně pomalá, ale na písku to nikomu nevadí

Měl jsem štěstí a už dříve jsem řídil nádhernou červenou buggy Puma, která jako by přijela z filmu Jestli se rozzlobíme, budeme zlí. Svezení se mi tak líbilo, že jsem neodolal nabídce na vyzkoušení německé buggy AHS Imp. Ta sice na pohled není tak hezká, ale říkal jsem si, že se mi jízda v ní bude líbit stejně. Jenže to jsem se kupodivu mýlil.

Původně buggy v Německu vyráběla společnost Karmann, ale později se přidali další. Výrobce AHS má poměrně snadno dešifrovatelnou zkratku – Autohaus Hannover Süd. Buggy Imp ale není čistě jejich výtvorem. Tyto tvary totiž původně navrhla společnost EMPI (Engineered Motor Products Inc.) z Kalifornie na začátku šedesátých let a německý výrobce jen převzal licenci. Imp samozřejmě - jako správná buggy, stojí na podvozku Volkswagenu Brouk a pohání jej i jeho motor.

Výroba takové buggy je jednodušší, než by se mohlo zdát. Najdete Brouka, klidně zrezlého nebo nabouraného, ale musí mít v pořádku podlahovou plošinu. Na ni namontujete laminátovou karoserii. A pak už si jen upravujete podle svého, jaká chcete světla, sedadla, budíky a tak dál. Žádné dvě buggy na světě nejspíš nebudou stejné.

Interiér je spartánský a moc toho tu není. Ovšem každý majitel si svou buggy často stavěl podle sebe a i si sám dolaďoval interiér. Tady bych původnímu majiteli vytkl jeho představu o ideální pozici za malým volantem. Sedadlo je dost daleko od volantu a hrozně položené, což by za ideální pozici označil snad leda nějaký tuner. Nemohu se tedy za jízdy opřít a sedím jako na bonbonu. Před nepřízní počasí kryje posádku látková střecha, my máme štěstí na sluníčko.

Motor samozřejmě záleží na tom, jakého najdete dárce a nemusí to být vždy Volkswagen. V této buggy je čtyřválcový boxer. Třináctistovka s karburátorem, výkonem 44 koní (32 kW) ve 4 000 otáčkách a točivým momentem 92 Nm na stejné hodnotě. Dunovka tak není zrovna trhač asfaltu. Maximálku sice nemáte šanci zjistit, ale komfortní rychlost se pohybuje kolem 90 km/h. Cokoliv navíc už mi prostě přijde nepříjemné, jak pro posádku, tak pro auto. Motor je umístěný vzadu a pohání zadní kola přes čtyřstupňový manuál.

Auto není stavěné na těžký terén, ale vůbec mu nevadí písek, prach nebo šotolina. Přední zavěšení tvoří podélné závěsy a zkrutné tyče, vzadu je kyvadlová náprava. Brzdy jsou bubnové z Brouka. Buggy je vlastně docela pohodlná a nebýt té divně umístěné sedačky, asi by se mi za volantem vážně líbilo. Teď mi ale pořád vadí, že se vlastně nemůžu opřít, a tak se při každém zrychlení spíš držím volantu, abych nesjížděl dozadu.

Konkrétní buggy z roku 1977 si už našla nového majitele a inzerovaná cena u Veteránů na Truc byla kolem 300 tisíc korun. Je velmi zachovalá, plně funkční a do Čech se dostala ze Švýcarska. A já si tak říkám, jestli jsem se neměl tehdy nechat zlákat já. Víc optimistické auto asi neexistuje.