Dvoumístný roadster pro poslední letní dny? Zkuste Ford StreetKa. Stojí pár korun a svezení je super!

V roce 2003 ve Fordu usoudili, že by měli mít v nabídce dvoudveřový dvoumístný roadster, protože tehdy žádné auto nahoře bez v nabídce nebylo. Místo vývoje nějakého konkurenta Mazdy MX-5 (nebo jejího přebrandování, protože Ford tehdy s Mazdou spolupracoval) vzal malý městský Ford Ka (tehdy již osm let starý) na platformě Fiesty a uřízl mu střechu. Celek osadil hezčími nárazníky z ostré verze SportKa a světu představil otevřený StreetKa. Vypadá vážně dobře, povedený design New Edge od Claude Lobo v tomto případě ještě doladili u studia Pininfarina, které kabriolet později vyrábělo s velkým podílem ruční práce. Při uvedení se na kampani podílela australská zpěvačka Kylie Minogue.

Já si vyzkouším auto právě z prvního roku výroby s nájezdem přes 200 tisíc kilometrů. StreetKa (a jeho dvojče SportKa) odlišují výraznější nárazníky přecházející do širších lemů blatníků a vybavené mlhovkami. Jediné shodné díly karoserie jsou kapota a přední světla, která jsou ovšem částečně ukrytá v blatnících, takže se na první pohled zdá, že mají jiný tvar. Trochu jiná je maska s větším otvorem. Zezadu zase některým lidem tento Ford připomíná Nissan 350Z, patrně hlavně díky tvaru svítilen a víka kufru.

Střecha se ovládá ručně, její stažení zabere pár sekund. Navíc musíte vystoupit a dělat to zvenčí. Dle Fordu se prostě musíte v každém případě vejít do půl minuty, ale reálně je to spíš polovina tohoto času. Navíc má střecha vlastní prostor, takže ve složeném stavu neubírá nic z objemu určeného pro zavazadla. Průvan v autě je jen malý, mnohem menší, než jsem čekal. Ford nabízel i pevný hardtop, ovšem za příplatek 75 tisíc korun, takže ne každé auto v inzerci jej má. Ve výbavě nemůže být ani tempomat, ani ESP, naopak vyhřívání sedadel k dispozici bylo.

Kožená sedadla by mohla být za mě i níž, ale mám pocit, že to píšu snad u každého Fordu. Sedák bych udělal o trochu delší a hlavové opěrky méně tvrdé, ale to už si možná moc vymýšlím. Nastavení dvouramenného volantu s příjemně tlustým věncem není možné, takže najít si vhodnou pozici chvilku zabere. Palubka je z tvrdého plastu stejně jako ta v normálním Ka. Na ní najdete přehledné a dobře čitelné budíky. Za hlavou jsou stylové stříbrné oblouky, díky nimž vypadá StreetKa hned o něco lépe. A je z něj i skvěle vidět.

StreetKa měla na výběr dva výbavové stupně. Základní modely měly látková sedadla, zatímco lepší, která je i v našem testu, má kožená sedadla, klimatizaci, alarm, ABS, dva airbagy, centrální zamykání na dálkové ovládání, posilovač řízení, vyhřívaná sedadla a zrcátka, elektrická okna a zrcátka.

Hlavice řadičky je hliníková, což obecně nemám moc rád, a to hlavně když mrzne, nebo když jsou tropická vedra a svítilo by na ni sluníčko. Mám ale štěstí, je takový normální podzimní den, takže hlavice má příjemnou teplotu. Hliníkový dekor je použit na více místech v interiéru, aby Ford zdůraznil sportovní ambice.

Motor vpředu pohání přední kola. Jde o povedenou čtyřválcovou osmiventilovou šestnáctistovku Zetec Rocam (u nás se ale používalo jméno Duratec) s pětistupňovým manuálem z Fordu Puma. Výkon je 95 koní (70 kW) v 5 500 otáčkách, točivý moment zase 135 Nm ve 4 250 otáčkách. Převodovka má nádherně přesnou kulisu a příjemně krátké dráhy, senzačně poskládané jsou i pedály. Maximální rychlost je 173 km/h a na stovku zrychluje otevřené Ka celých 12 sekund. Spotřeba se pohybuje kolem 8 litrů.

Skvělý podvozek a strmé řízení jsou naladěné s ohledem na skvělé chování v zatáčkách a dobrý grip. Vpředu je klasický McPherson, ovšem s jinými rameny. Auto tak má širší rozchod kol a lépe zatáčí, utrhnout se jen tak nedá. Někomu by StreetKa mohla připadat zbytečně tvrdá, ale pro mě je tak akorát.

Přitom má šestnáctipalcová kola, jízda na nich ale není nijak nepříjemná. Je osvěžující vidět dobře jezdící malé kabrio odvozené od levného hatchbacku. Škoda, že se u StreetKa neinspiroval Peugeot při vývoji 206 CC, mohlo to být také dobré auto… Nebo alespoň o něco lepší.

Kabriolet váží slušných 962 kilogramů, zhruba o 200 kilogramů víc než normální Ka, takže dostal silnější brzdy. Vpředu jsou větší kotouče z první generace modelu Focus, vzadu zase větší bubny z ostřejší Fiesty Sport. Ale nějaké opravdu ostré sportovní svezení vážně nečekejte. Přesto je fajn, že se StreetKa moc nekroutí.

StreetKa je fajn letní roadster, s nímž si můžete užít svezení bez střechy nad hlavou. I když už se při naší jízdě hlásí o slovo podzim, pořád je fajn svézt se (ale mimo dálnice) s větrem ve vlasech. Pokud ho neberete jako sporťák, ale jako svižné auto, které umí být i velmi pohodlné, tak budete asi spokojení.

Ford Ka se ve třech generacích držel na výrobních linkách poměrně dlouho, poslední generace Ka+ zmizela z linek až v roce 2021. Ta už byla ale větším pětidveřovým hatchbackem, zatímco ještě druhá generace z roku 2008 byla opravdovým třídveřovým prckem.

Jak vidíte, první model vydržel tedy ve výrobě opravdu dlouhých 12 let, protože se prodával skvěle. V roce 2004 se jeden růžový exemplář objevil ve filmu Thunderbirds. StreetKa se však vyráběla jen mezi roky 2003 až 2006 a celkem vzniklo 37 076 aut.

Ford StreetKa je stejně spolehlivá, ale navíc se chlubí ještě lepší antikorozní ochranou, než jakou má klasické Ka. I tak už je ale ve věku, kdy jej rez může napadnout. Nejlevnější kusy koupíte už za dvacet tisíc korun, ale počítejte s investicí spíš šedesát až sto tisíc za slušnější kousky, pokud nechcete příliš investovat do oprav.

Ovšem nebojte se, StreetKa je docela spolehlivé auto, pokud má pravidelný servis a výměny oleje. Díly jsou dostupné a nevystraší vás ani vysokou cenovkou. Tu mělo naopak auto, když bylo nové. Tehdy stálo přes 700 tisíc. Počítejte ale s tím, že dražší a hůř sehnatelné jsou třeba unikátní karosářské díly, nárazníky nebo zadní panely karoserie.