Vypadá jako sporťák, žere jako TDI a ušetří vám přes čtvrt milionu: Loučíme se s dlouhodobě testovanou Toyotou Prius

Tři roky. Tolik v listopadu uplyne od slavnostní premiéry páté generace Toyoty Prius. Přesto do teď vypadá spíše jako koncept pro příští desetiletí a v českých městech se za „naším“ žlutým kouskem otáčejí houfy lidí. Zatímco dosavadní generace by za fešné označil asi jen málokdo, design posledního Priusu se povedl náramně.

A v redakci nás neomrzel ani po šesti měsících, během kterých se nás lidé hned několikrát ptali, co za působivou strojovnu má tenhle sporťák pod kapotou. Pokud nás čtete pravidelně, tohle už dávno víte, dovolím si tedy na úvod jen připomenout naši první oťukávačku s Priusem včetně obsáhlého videotestu, vychytávky, jež přinesla drobná modernizace, a v neposlední řadě také 5 věcí, kterými si nás tohle auto získalo.

Ale teď zpátky k našemu finálnímu hodnocení. Už víme, že se Prius líbil, nejen díky dravému designu, ale i nizoučké siluetě. Ta navíc japonskému plug-in hybridu pomáhá v obzvlášť vynikající efektivitě. Když 13,6kWh baterii došťoucháte do plna, dostanete až sto kilometrů městského dojezdu. V kombinovaném cyklu to má být něco pod devadesát, v reálním světě pak kolem osmdesáti. Jen škoda, že baterii lze dobíjet výkonem nanejvýš 3,3 kW (třeba sourozenecké C-HR na novější architektuře umí dvojnásobek). Do plna to pak trvá zhruba čtyři hodiny.

Aby plug-in hybrid fungoval řádně, je potřeba jej pravidelně dobíjet. O to více Prius překvapuje v disciplíně, o které se už v tabulkách ani reklamních spotech tolik nemluví: reálná spotřeba s vybitou baterií. Auto totiž nemá problém korzovat městem a okreskami s apetitem mezi 4,5 a 5,5 l/100 km. Nad šest litrů leze odběr až při delších dálničních přesunech, pořád to ale není nic dramatického.

Přitom to všechno zvládá maximálně komfortně, dokonce i na obouvaných devatenáctipalcových kolech. Prius pohodlně překonává městské kostky i okreskové výmoly, a když se do plynového pedálu trošku víc opřete, zůstává jistý i v utažených zatáčkách. V souvislosti s tím jedna zajímavost: hodně majitelů hlásí, že po obutí sedmnáctek (pro Prius nejmenší dostupný rozměr) je auto nejen ještě komfortnější, ale navíc úspornější. Vážně to ještě jde?

Tím se pomalu dostáváme k pohonu. Systémových 223 koní, které vůz doluje z atmosférického dvoulitru s elektrickým dopingem, přináší svižný odšťuch z místa, okamžitou reakci na sešlápnutí plynu a dostatečnou rezervu pro bezpečné předjetí či připojení do levého dálničního pruhu. Jen škoda, že plug-in hybrid je na evropských trzích jedinou dostupnou variantou. I klasický toyoťácký hybrid by tomuto autu slušel, navíc byste jej pak koupili za lepší peníze. O tom, že jinde ve světě se nabízí i pohon všech kol, ani nemluvíme.

Má tedy vůbec Prius nějaké mouchy? Kromě jediné motorizace je to i jediná karosářská verze. Elegantní liftback s délkou skoro 4,6 metru a rozvorem 2 750 mm sice nabízí slušný prostor pro posádku v obou řadách, na zavazadelník ale „zbylo“ jen 284 litrů, což na potenciálně jediné auto v rodině není zrovna moc.

Když se přesuneme za volant, zjistíme, že pracoviště řidiče úplně nekopíruje exteriér a volí spíše konzervativnější styl. To nemusí být nutně špatně, Japonci tu nevymýšleli nic prvoplánového a velmi rychle se zabydlíte. Multimédia uprostřed fungují svižně (včetně zrcadlení chytrého telefonu), hlavní menu je přehledné, to podstatné přitom vidíte na vyvýšeném digitálním přístrojovém štítu.

Navíc se posadíte do slušných sedaček (v nejvyšší výbavě sekunduje vyhřívání také ventilace a paměť) a všechno důležité pořád obsluhujete tradičními fyzickými tlačítky. Zbytečně složitá je tu snad jediná věc, a to deaktivace jízdních asistentů. K jejich menu a následnému proklikávání se totiž dostáváte přes čudlíky na volantu a digitální štít. Žádná zkratka tu bohužel neexistuje.

Další výraznou slabinu byste na Priusu hledali jen těžko (a o to náročnější naše loučení vlastně je) – vypadá skvěle, má nekonfliktní kabinu, jezdí komfortně a hlavně za pár šupů. A kdo má rád trochu té pozornosti, tomu bude dělat radost i jeho extravagantní styl. S aktuálním cenovým zvýhodněním je navíc o poznání dostupnější.

Standardně ceník nového Priusu startuje na částce 1 150 000 Kč. Hned po podání ruky vás ale prodejce Toyoty seznámí s akčním zvýhodněním v hodnotě 166 tisíc korun, které můžete dále kombinovat s výkupem starého vozu (-50 000 Kč) a sadou zimních kol v hodnotě 49 900 Kč zdarma. Akční cena včetně výkupu pak znamená základní cenovku 934 tisíc korun a zvýhodnění až 265 900 Kč.

To nezní vůbec špatně, no ne?