Nejen skvělý design: 5 věcí, které se nám líbí na dlouhodobě testované Toyotě Prius

Dost možná už jste tohle auto potkali a otočili se za ním. Nedivím se. Toyota Prius v nové generaci pořádně prokoukla a z vysmívaného otloukánka se stala fešnou ozdobou silnic. S posíleným výkonem na 223 koní (dříve jen 122 k) navíc nehrozí, že by byla brzdou provozu. A to ani při jízdě jen na elektřinu, kterou zvládá i v dálničním tempu. Naopak ve městě nakličkuje bez kapky benzinu klidně 100 kilometrů.

To všechno víte, pokud vám neunikl náš úvodní videotest. Po čase se s Priusem opět hlásíme o slovo a přinášíme 5 věcí, které nás na tomhle autě jednoduše baví!

Jak nečekané, že? Ani po několika měsících, kdy nám tento kousek parkuje na příjezdové cestě, se prostě neokoukal. Ne nadarmo si v internetových diskuzích vysloužil přezdívku „lidové lambo“. Může za to hlavně jeho nizoučká silueta nebo extravagantní příď inspirovaná žralokem kladivounem. Záď působí robustně, opticky se ji povedlo rozšířit světelným podpisem s vodorovnou linkou. Za tímto autem – obzvlášť v křiklavém žlutém laku – se otočí nejeden zvědavec.

Pokud byste podobný odvaz čekali uvnitř, dost možná budete překvapeni. Designéři se totiž v interiéru drželi vcelku při zemi. Z řidičského pohledu to ale nevadí. Hlavní funkce se ovládají klasickými fyzickými tlačítky, teplotu zase nastavíte na samostatném panelu. Všechno podstatné tak máte na dosah ruky.

Při dlouhodobém používání tu máme snad jen dvě výtky. Digitální přístrojový štít vysunutý nad volant nevyhovuje všem typům postav. Když si kolega vyššího vzrůstu nastaví ideální řidičskou pozici, část informací na štítu si zakryje volantem. Přimlouvali bychom se také za snadnější deaktivaci asistenčních systémů. Ty se totiž nevypínají na velkém displeji uprostřed, ale právě přes digištít a titěrné čudlíky na volantu.

Naopak velkou pochvalu si zaslouží sladění plug-in hybridního pohonu. Však má také Toyota s hybridy skoro tři dekády zkušeností. A právě první generace Priusu se v roce 1997 stala pionýrem této technologie. Když hybrid stavíte tak, že ke klasickému spalováku jen „přilepíte“ baterku a elektromotor, rychle to poznáte. Pohon není sladěný, škube, motor se nesmyslně vytáčí a spotřeba po vybití raketově roste.

Jenže Prius je od počátku stavěn jako elektrifikované auto. Dvoulitrový atmosférický čtyřválec je tedy s elektromotorem příkladně sladěný, přepínání mezi benzinovou a elektrickou jízdou je sametové. Spalovák se vytočí (a výrazněji ozve) jen při drcení plynu až u podlahy, jinak o něm prakticky nevíte. Inženýrům se k harmonicky fungujícímu celku povedlo naladit i brzdy. Konzistentní a snadno dávkovatelné.

Tím vlastně volně pokračujeme v předchozím bodu. Výsledkem dobře fungujícího pohonu a aerodynamické karoserie je totiž nízký apetit. A to i ve chvíli, kdy jezdíte se zcela vybitou 13,6kWh baterkou. V takovém případě jezdí Prius za 4,5 až 5,5 litru po městě a okreskách. Na dálnici jeho odběr vzroste jen lehce nad šest litrů.

S dlouhodobým průměrem 5,5 l / 100 km (jezdíme hlavně dálnice a nabíjíme sporadicky) tak není problémem ani relativně malá 42litrová nádrž. Ta totiž bez zastavení u čerpačky vystačí na necelých 800 kilometrů.

Toyota jako jedna z mála automobilek nabízí u svých plug-in hybridů i střechu se solárním panelem. Ten za slunného dne dokáže přidat až 8 kilometrů čistě elektrického dojezdu. Stav baterie i nabíjení můžete samozřejmě kontrolovat prostřednictvím chytré mobilní aplikace. Výhledově by měl váš telefon posloužit i coby digitální klíč Priusu (a dalších moderních toyot). Zatím se ale naráží na legislativní otázky.

Standardní ceník Priusu startuje na 1 150 000 Kč, vyšší výbava leze přes 1,3 milionu. Toyota však momentálně nabízí akci, kdy se při sečtení všech výhod vyšplháte na zvýhodnění skoro čtvrt milionu. Prius tak ve slevě (a včetně bonusu za výkup) startuje na 904 tisících. A to už je za takový kousek techniky a technologií o poznání sympatičtější částka!