Ojeté Subaru XV 1.6i je spolehlivé, nenáročné a praktické auto. Co ale ten slabší motor?

Aut s pohonem všech kol a poměrně jednoduchou a nenáročnou technikou je málo. Navíc jste dost omezeni výběrem karoserie, takže zpravidla musíte jít do většího kombíku nebo SUV. A ne každý takové auto chce, zejména to oteklé, přerostlé SUV.

Tradičním výrobcem schopných čtyřkolek bylo vždy Subaru. Vedle zcela nových elektromobilů pořád koupíte populární Forester, Outback a dokonce i hatchback Impreza. Na technice Imprezy je založený i crossover Crosstrek, což je právě pokračovatel modelu XV. A na ten se teď podíváme.

Tentokrát jsme si na test v Auto ESA půjčili Subaru XV s obyčejnou atmosférickou šestnáctistovkou o výkonu 84 kW s automatickou převodovkou a pohonem všech kol. Vůz z roku 2018 měl v době testu najeto necelých 160 000 km a prodejce za něj chtěl 288 000 Kč.

Asi je každému jasné, že atmosférická šestnáctistovka nebude trhat asfalt. Dynamika v přímce je opravdu dost slabá, ale je otázka, jestli tohle auto chcete na závody, nebo na spolehlivý celoroční provoz někde v horách, třeba na Šumavě nebo Vysočině po silnicích nižšího řádu, kde se nesolí. Tam tohle auto funguje naprosto skvěle. Při klidné jízdě (pokud rezignujete na možnost předjet snadno náklaďák) je pohon v XV 1.6i vlastně moc příjemný.

V inzerci už jich najdete docela dost a nejlevnější se dají koupit od zhruba 100 000 Kč. Obvykle mají diesel a docela dost najeto. Benzinové verze začínají až tak u 180 000 Kč. Většina XV má automat a benzinový motor, manuálů už je docela málo. Samozřejmě mají všechny verze vždy pohon všech kol.

Kdo by chtěl modernizovaný dvoulitr a nájezd do 100 000 km, musí si připravit tak 450 000 Kč. Šestnáctistovka se dá koupit od asi 380 000 Kč, pokud má méně najeto. V inzerci ale nejsou výjimkou atraktivní mladé vozy za půl milionu a víc. Subaru XV mívá většinou velmi bohatou výbavu.

A jak si Subaru XV stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Subaru XV patří na českém trhu ojetin mezi zajímavé, ale specifické modely. V autobazarech nejde o vyloženě masovou záležitost, jako u běžných evropských crossoverů, ale o auto s věrnou a jasně vymezenou skupinou příznivců.

Vstupní verze s atmosférickou šestnáctistovkou a poctivým pohonem všech kol navíc představuje skvělou finanční dostupnost do světa pravých 4×4. Cílovou skupinou jsou pragmatičtí řidiči, kteří nehledají trhání rychlostních rekordů na dálnici, ale oceňují mechanickou odolnost, špičkovou trakci a vysokou míru bezpečí. Zákazníci na XV vyzdvihují především skvělé vlastnosti v zimě a v náročnějším terénu, vynikající podvozek, pohodlí a přehledný výhled z vozu. Je to ideální volba pro aktivní rodiny i lidi žijící v horských či podhorských oblastech, například na Šumavě nebo Vysočině, kde se permanentní symetrický pohon všech kol stává neocenitelným pomocníkem.

Pokud zákazník hledá alternativy se stálým nebo velmi schopným pohonem 4×4 a vyšší světlou výškou v podobné cenové relaci, často se dívá po Suzuki Vitara nebo Suzuki SX4 S-Cross, které rovněž nabízejí skvělý poměr ceny a schopností v terénu. Z běžnějších crossoverů a SUV bývají volbou Dacia Duster 4×4, případně o něco starší generace Nissanu Qashqai 4WD či Hyundai Tucson/Kia Sportage s pohonem všech kol.

Z pohledu servisu a náhradních dílů je atmosférický benzínový motor 1,6 l konstrukčně jednoduchý a prostý složitostí, jako turbo či přímé vstřikování, což z něj dělá mechanicky velmi spolehlivý agregát. Běžný servis (oleje, brzdy, podvozkové díly) se pohybuje v přiměřených cenových relacích. Nákladnější může být údržba či případné opravy bezstupňové převodovky Lineartronic nebo specifických dílů pohonu 4×4, proto je klíčové dbát na pravidelné výměny olejových náplní v diferenciálech a převodovce.

V Auto ESA si uvědomujeme, že u vozu určeného do náročnějších podmínek je prověřená historie zásadní. Proto takové auto prochází důkladnou technickou i právní kontrolou prověřující stav podvozku, pohonu 4×4 i garanci stavu tachometru. Pro zájemce navíc připravíme financování na míru, díky němuž je pořízení spolehlivé čtyřkolky dostupné a zcela bezpečné.“

Vozy Subaru vždycky velmi dobře jezdily a na XV se nic z toho nemění. Podvozek přímo volá po vyšším výkonu. Je až s podivem, jak se japonské značce podařilo nastavit zvednuté zavěšení, že působí tak stabilně, přesně a kombinuje oporu karoserie s komfortem na špatných cestách a mimo asfalt.

Právě na rozbitých okreskách (kterých tady máme díky liknavosti okresní a krajské správy na Kladensku dost) je XV jako ryba ve vodě. A když už vás ten rozmlácený asfalt přestane bavit, můžete to vzít po polních cestách. Vysoká světlost podvozku, snad nekonečná zásoba trakce a hlavně plynulá převodovka (s vyšším rozsahem převodů a nepřerušovanou dodávkou točivého momentu) dovolují dostat se tam, kde většina silničních SUV zůstane ležet na břiše.

Škoda jen, že musíte na silnici neustále bojovat s asistenčními systémy, které na vás pípají i poté, co je tlačítkem vypnete (nebo se o to aspoň pokusíte). Těžko říci, jestli to byl šotek konkrétního auta, ale když se na úzké okresce vyhýbáte s protijedoucím BMW X7 (kupte si na vesnice všichni rovnou Ford F-650 s dvoumontáží vzadu, když už je vám i X5 evidentně malá…), tak poplašené udržování v pruhu je to poslední, co při vymetání krajnice potřebujete.

Atmosférická šestnáctistovka sice nenabídne drtivou dynamiku, ale je to nezmar. S nepřímým vstřikováním je vlastně to nejjednodušší, co dnes můžete v autě dostat. Subaru má samozřejmě tradiční plochý motor s protiběžnými písty, což třeba výměnu svíček (NGK DILZKAR7B11) trochu komplikuje (mění se až po 105 000 km), ale to je asi malá daň za jinak spolehlivý pohon. Motor hlavně není moc náročný na kvalitu paliva a oleje.

V motoru je 4,4 l oleje, měl by se měnit nejpozději po 15 000 km nebo jednom roce a stačí, když bude vyhovovat normě API SN a vyšší. Subaru dovoluje použít různé specifikace SAE, od 0W-20 po 5W-40. Díky nepřímému vstřikování si ani moc nemusíte lámat hlavu s benzínem, obyčejná pětadevadesátka stačí. Můžete tomuto subaru dopřát aditivovaný stooktan, ale velký přínos to pro vás mít nebude. Tohle není přefoukaná Impreza WRX STI.

Dle náročnosti provozu zvažte výměnu filtru sání klidně po roce (pokud jezdíte po prašných cestách), palivový filtr se mění po 120 000 km nebo osmi letech a chladící kapalina se poprvé mění po 220 000 km nebo 12 letech, pak každých šest let. Myslet musíte také na ventilové vůle, kontrolují se nejprve poslechem. Na straně sání musí být v rozmezí 0,09-0,15 mm, u výfuku 0,18-0,24 mm.

Samočinná převodovka Lineartronic je specifické řešení u moderních subaru, ale už jsme si v dřívějších testech napsali, že to vyloženě špatná a riziková převodovka není. Je ovšem potřeba myslet na to, že je v ní 11 litrů oleje Subaru CVTF-II, který potřebuje občas vyměnit. To samé platí pro přední a zadní diferenciál, které používají převodovkové oleje SAE 75W-90 (ideálně typu Subaru Gear Oil Extra S). V předním je 1,2 l oleje, v zadním asi 0,8 l.

Standardní servisní interval pro výměnu oleje v diferenciálech je stanoven na 60 000 km nebo čtyři roky. Pro převodovku Subaru předepsaný servisní interval ale nemá. Doporučuje se nejpozději 90 000 km nebo šest let, v náročnějších provozních podmínkách pak interval 45 000 km.

V servisních autodatech nejsou vidět žádné systémové problémy, které by měly model XV s atmosférickou šestnáctistovkou s nepřímým vstřikováním trápit. Na auto bylo vyhlášeno pár svolávacích akcí, ale to by u vozů s kompletní servisní historií mělo být dávno vyřešené (parkovací brzda, brzdové světlo, upevnění zadního stabilizátoru, vadné zapalovací cívky…).

Dost se na diskusních fórech majitelů řeší odolnost auta proti korozi, ale samotná karoserie je kvalitní. Problém je, že lidé neřeší drobná vnější poškození a pak se diví, že jim auto začne po třech zimách reznout. Bohužel podvozkové díly jsou tady choulostivé dost, ale to se dnes netýká jenom Subaru. Trpí na to snad všechny značky. Podívejte se na spodek pětiletého moderního bavoráka s nájezdem 75 000 km a budete mít pocit, že je to snad dvacetileté auto s 300 000 km…

V čem je problém? Zrovna u Subaru (a spousty jiných mechanicky spolehlivých čtyřkolek) to bývá tím, že tato auta jsou oblíbená v horských oblastech, kde se místo solení štěrkuje. Odletující kamínky naruší ochrannou vrstvu plechu, ostřílí podvozek, a když pak auto vjede do nižších oblastí, kde se solí, malér je na světě. Dílo zkázy pak dokoná parkování auta v teplé garáži, kde sůl může hlodat. To by člověk musel po každé jízdě ležet pod autem s wapkou, hadříkem a ochranným voskem. Já bych tohle solení zakázal úplně. Ničí to auta (a motorky).

Ačkoli se tradičně na novější subaru nedá skoro nic sehnat v druhovýrobě a mimo oficiální dodavatele, tak tady naštěstí moc dílů potřebovat nebudete – jen běžný spotřební materiál. Automobilka se navíc nezbláznila s cenami kapalin, dílů a práce, takže z hlediska provozních nákladů a běžné údržby XV nevybočuje z pořádků obyčejných značek.

Tohle subaru si nekupujete na závodění, ale na bezstarostné každodenní dojíždění. Pohon všech kol pak zajišťuje jistotu v náročnějších podmínkách po celý rok i v místech, kde to s údržbou sjízdnosti silnic není žádná sláva. Technika pod kapotou není moc náročná a slibuje vysokou provozní spolehlivost s minimálními riziky, ale na základní údržbu se vykašlat nesmíte. Potěší rovněž prostorný interiér a - pokud to budete potřebovat, tak i slušná průchodnost terénem.