Hlavní obsah

Otestovali jsme možná nejlepší ojeté auto na světě. Zvlášť, když chcete čtyřkolku

Foto: Dalibor Žák

Nezaujme designem ani tvrdými plasty v interiéru. Jenže jezdí docela dobře a pokud jde o spolehlivost, řadí se k těm nejlepším vůbec. A když nutně potřebujete čtyřkolku, vlastně už nemusíte další auto hledat.

Článek

Pokud máme ukázat na značku, která dělá prakticky bezproblémová a spolehlivá auta, vždycky nás napadne Suzuki. Je zvláštní, že sice žádný z vozů neoslní designem, kvalitou zpracování nebo třeba charakterem, ale prakticky pokaždé dostanete skvělý balíček spolehlivosti a funkčnosti.

Třeba Swift je jedním z nejlepších malých hatchbacků segmentu B a vždy ho doporučujeme, hlavně když hledáte nějaké takové auto s rozpočtem kolem 150 tisíc korun. Vitara je pak zase jedno z nejlepších kompaktních SUV. A zapomínat nesmíme ani na další modely japonské značky.

Teď si s přicházející zimou připomeneme jednoho univerzála, který aspiruje na titul „nejpraktičtější obyčejné auto do každých podmínek“. Navazuje na populární SX4, má rovněž velmi spolehlivou techniku a jestli nutně potřebujete čtyřkolku, asi už nemusíte na trhu hledat dál.

Cena jim moc neklesá

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Suzuki S-Cross s motorem 1.4 Turbo o výkonu 103 kW s šestistupňovým manuálem a pohonem všech kol. Vůz českého původu z roku 2018 měl v době testu najeto 130 000 km a prodejce za něj chtěl 310 000 Kč.

V inzerci začíná S-Cross lehce nad 100 000 Kč, mezi nejlevnější kusy patří diesely. Do 200 tisíc se dá sehnat i benzinový motor, ale bude mít hodně najeto, běžně přes 200 000 km. Mladší auta po faceliftu a s nájezdy do 150 000 km jsou až tak od 250 000 Kč.

Na diesely nepřipadá ani desetina nabídky. Automatickou převodovku má skoro čtvrtina ojetin na sauto.cz a pohon všech kol dokonce skoro dvě třetiny. Vozy, jako je ten testovaný, se dají sehnat až od 300 000 Kč.

A jak si S-Cross stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA. „Suzuki S-Cross s motorizací 1.4 BoosterJet a pohonem všech kol AllGrip patří na trhu ojetin ke stabilně vyhledávaným, ale méně početným vozům. Čeští zákazníci jej vnímají jako poctivého pracanta a volbu rozumu. Typicky po něm sahají prakticky smýšlející řidiči z podhůří, chalupáři nebo aktivní rodiny, které oceňují především vysokou spolehlivost japonské mechaniky, výbornou trakci a jednoduché ovládání bez zbytečných digitálních složitostí.

V dané cenové relaci představují nejčastější alternativu Škoda Karoq, Dacia Duster nebo Hyundai Tucson. S-Cross však boduje přímočařejším charakterem a vyhlášenou trvanlivostí techniky. Servisní zázemí a dostupnost náhradních dílů jsou v tuzemsku bezproblémové, běžná údržba i mechanické opravy se drží ve velmi příznivé cenové hladině pod průměrem trhu.“

Skvělé normální auto

Suzuki S-Cross je druhá generace populární SX4 a tady vlastně máme ještě naprosto obyčejné auto, které řidiče nijak nefrustruje a nerozčiluje. Je to vůz z té nejlepší doby - technika je „vymakaná“, ale auto je ještě normální. Nemá potřebu se s vámi přetahovat a dokonce i na ten dotykový infotainment si tu člověk zvykne. Jediné, co mi vadí, je příliš intenzivní kontrolka vypnutého systému stop/start, která v noci září z palubní desky jak fotonové dělo.

Ale čert to vem, protože se s tímhle suzuki jezdí moc příjemně. Podvozek zvládá i ty horší české okresky (těch tu máme kolem Kladna více, než je zdrávo), silný motor se může opřít o dobře poskládanou převodovku a když je to potřeba, nemusí se člověk bát ani zablácené polní cesty a mokré trávy někde na louce. Pro někoho, kdo potřebuje čtyřkolku každý den (to já nejsem), je tohle fakt skvělé auto.

Jenom si z něj nedělejte speciál pro rally jako z nějakého subaru, protože tady je čtyřkolka spíše jen asistent rozjezdu než sportovní náčiní (i když třeba na sněhu auto samozřejmě do driftu utrhnete). Jedná se o mezinápravovou viskózní spojku, což je v principu jednoduché, spolehlivé a bezúdržbové řešení. Ovšem už i tady si můžete vybrat, jak bude spojka fungovat, a v nízkých rychlostech lze zadní kola „napevno“ připojit, takže nečekají na prokluz těch předních. Dělá se to otočným ovladačem u řadicí páky. Nějaký ten kabel tak dozadu povede a nebude to zcela „blbuvzdorné“ řešení. Servisy s tím ale problémy nehlásí a jedná se o jednu z nejméně rizikových čtyřkolek na trhu.

Motory bez problémů

Je vlastně jedno, jaký motor si vyberete. Pod kapotou totiž žádný průšvih není a u modelu S-Cross neuděláte chybu s jakýmkoli z motorů. Záleží na vašich prioritách. Atmosférická šestnáctistovka bude určitě vyhledávaná klasika na krátké trasy, do města a krátké přískoky někam na hory. I ona může mít čtyřkolku.

Litrový tříválec asi nebude primárně vyhledávaným motorem, ale špatný také není a je spolehlivý. A to samé platí o dieselu 1,6 l, který nepotěší maximálně tak hlučností. Ideálním pohonem s univerzálním použitím je právě přeplňovaná čtrnáctistovka, s níž můžete v pohodě zvládat i delší dálniční etapy s naloženým autem.

Foto: Dalibor Žák

Přeplňovaná čtrnáctistovka netrpí na systémové problémy a i ve čtyřkolce umí jezdit do 7 l/100 km. Přesto je to motor, který se na výhradně krátké trasy moc nehodí.

Motor K14C má rozvodový řetěz, hydraulické vymezování ventilové vůle a prakticky nic tu nezlobí. Překvapivě ani moc netrpí na karbonování, i když dost záleží na stylu jízdy a pravidelnosti údržby. Ředění oleje benzinem se tu děje jen u aut, která jezdí velmi krátké trasy za studena (do pár kilometrů, motor se ohřívá docela rychle).

Bude to tak jen o pečlivosti údržby. Tohle je spolehlivý motor a dokonce ani u více vytěžovaných kusů netrpí běžně na netěsnosti a vrtochy utahaných aut. Pokud v něm bude dobrý olej, bude jezdit. Když motor ztratí výkon a v paměti se uloží chyba P0607, je to vadný měřič hmotnosti vzduchu. Prodleva motoru kolem 2 000 otáček zase bývá vadný software řídící jednotky motoru. A to je ze známých problémů, často vyřešených už v rámci záruky či servisní akce, všechno.

Do servisu raději dříve

Standardní servisní plán je roční s limitem 20 000 km pro výměnu motorového oleje, ale některá auta mají nastavený maximální interval 15 000 km. V motoru je jen 3,3 l oleje SAE 5W-30 API SL, takže zkrácením intervalu třeba na 10 000 km určitě nic nezkazíte, pokud auto dost vytěžujete a jezdíte například často po městě nebo po krátkých trasách.

Každé dva roky se mění brzdová kapalina a zajímavé je, že Suzuki doporučuje po dvou letech také preventivní výměnu oleje v mechanické převodovce (SAE 75W Suzuki Gear Oil nebo API GL-4). V klasickém automatu je 6,2 l oleje AW-1 a výměnu, při které vytečou jen asi čtyři litry oleje, stačí udělat každé čtyři roky nebo 60 000 km (pozor, není pevně předepsaná!).

Zapalovací svíčky a vzduchový filtr se mění po třech letech nebo maximálně 60 000 km. Klínový řemen a chladící kapalina se mění každé čtyři roky nebo 80 000 km. Olej v rozvodovce a zadním diferenciálu se má měnit po 160 000 km nebo deseti letech, ovšem to bychom asi raději udělali v polovičním intervalu, klidně ještě dříve. Systém pohonu tu nezlobí, ale dost možná je to i opatrností majitelů.

Suzuki si obvykle kupovali lidé pro sebe a za vlastní peníze, takže tomu zpravidla odpovídala i údržba. Servisní historie bývá transparentní, obvykle opatrná s mnoha nadstandardními úkony provedenými s předstihem. Rozhodně ale ověřujte. Jakkoli jsou suzuki spolehlivá auta, je fajn vidět všechna razítka a klidně se na auto dotázat i v servisu. Za zevrubnou prohlídku vozu specialistou dáte kolem dvou tisíc korun a budete mít jistotu, na čem jste.

Když se staráte, nerezne

Přeci jen se sem tam nějaké opotřebení projevit může (typicky na podvozku), stejně tak třeba koroze. Ta naštěstí nenapadá nepoškozenou karoserii, ale spodek těmhle autům umí hnít před očima. Dokonce i značkové servisy nabízejí dodatečnou antikorozní ochranu spodku.

Foto: Dalibor Žák

Čtyřkolka je spolehlivá a nevyžaduje složitou údržbu. Spodek některých aut už ale vypadá dost bídně. Je to kus od kusu a nelze generalizovat. Pokud si chcete S-Cross dlouho nechat, zvažte investici do ošetření auta, aby dál nerezlo.

Ta má ale největší efekt u nového auta, na korozí napadených ojetinách si už moc nepomůžete. Leda byste si nechali vyměnit třeba celý podmotorový rám (21 185 Kč), zadní nápravu (32 732 Kč), všechno nechali důkladně ošetřit a pak nastříkat. To je investice i s dalším materiálem a prací klidně za 80 až 100 tisíc. Vyplatí se to někomu? No, to záleží, jak dlouho si auto chcete nechat.

I když je S-Cross velmi spolehlivé auto, občas tu pár systémových problémů bylo. Naštěstí se dařilo vše řešit v zárukách v rámci svolávacích nebo servisních akcí. Vozy se servisní historií by tak měly být v naprostém pořádku.

Pozor na stav čtyřkolky, která sama o sobě je velmi spolehlivá a prakticky bezúdržbová. Pokud svítí její kontrolka a varovná hláška „Service 4WD System“ (uloží se chyby C1252 a C1253), je to vadný software jednotky pohonu všech kol. Hluk nebo skřípání od zadních brzd při rozjezdu bývají vadné zadní brzdové destičky. Zrychlené a nesymetrické opotřebení zadních kol bývá často projevem vadné zadní osy (originální díl 11 715 Kč), pak je ještě třeba seřídit geometrii.

Pozor na detaily. Karoserie sama o sobě nerezne, ale stačí poškodit ochrannou vrstvu a po jedné zimě vám začne na autě pučet oranžový mor. Nejvíc na to trpí auta, která jezdí v horách, kde se nesolí, ale jen štěrkuje. Kamínky auto osekají jak střelba ze vzduchovky, a když pak sjedete do nížin, kde se solí, začne to hlodat.

Ačkoli je toto suzuki celkově spolehlivé a běžné spotřební věci nejsou přehnaně drahé, některé specifické díly stojí dost. Třeba přední světlo za 45 265 Kč není nic levného, stejně tak jednotka předního radaru za 37 126 Kč v dolní části nárazníku (v testovaném autě naštěstí není, jen záslepka z plastu za asi pět stovek). Prodraží se i výměna skla, originál pro auta s dešťovým a světelným senzorem stojí 17 091 Kč.

Celkové hodnocení: Ojeté Suzuki S-Cross 1.4 Boosterjet 4×4

Jestli potřebujete čtyřkolku, provozní spolehlivost a nemusíte mít nutně SUV, právě jste našli svého favorita. S technicky podobnou Vitarou také samozřejmě chybu neuděláte. S-Cross je klasický nafouknutý hatchback segmentu C, i když ani tohle auto nemá s polní cestou, bahnem a sněhem problémy. Někde na Vysočině nebo v horách to bude opravdu skvělý dělník. Motor 1.4 BoosterJet je ale vhodný spíš pro někoho, kdo se chystá jezdit i delší trasy po dálnici a rád se sveze dynamicky. Kdo se jen courá, často jezdí po městě a potřebuje auto na krátké přískoky, ať hledá verzi před faceliftem s atmosférickou šestnáctistovkou.

Co máme rádi

  • Téměř absolutní spolehlivost
  • Prakticky bezrizikové motory pod kapotou
  • Je to funkční, obyčejné a hlavně normální auto
  • Velmi dobře si drží hodnotu

Co nás vytáčí

  • Malá nabídka ojetin
  • Vysoké ceny i starších kusů s vyšším nájezdem
  • Laciný a vrzající interiér
  • Horší odolnost spodku proti korozi (vyžaduje dodatečnou ochranu)
Načítám