Jeep, jak ho neznáte: Kompaktní Avenger si do terénu netroufá, českého zákazníka by ale potěšit mohl. I díky ceně

Značku Jeep asi netřeba představovat, nicméně rozhodně nejde o mainstreamovou záležitost, kterou by chtěl jezdit každý. Je pochopitelné, že se původně severoamerická automobilka zaměřovala na dobrodruhy toužící po nějaké té čtyřkolce nebo robustním cestovním SUV, nicméně to se nedávno změnilo.

A to s příchodem modelu Avenger s tehdy výhradně poháněnou přední nápravou, který nejprve začínal jako elektrický, a nikdo ho u nás nekupoval (globálně však zprvu celkem frčel), a to vítězství v evropské anketě Auto roku 2023 navzdory.

Stellantis ovšem moc dobře věděl, že zejména východní a středoevropské trhy elektrovozy zatím nijak masově nechtějí. Navíc měl spočítané, že mu i celkem dobře vychází flotilové emise, načež bez ohlášení pustil i na náš trh rovněž benzinové provedení Avengeru. A to se nejprve tvrdilo, že v Evropě bude jen elektrika…

Nasazení spalovacího pohonu cenu modelu srazilo a i samotný fakt, že pod kapotou vozu nepracuje elektromotor, ale tříválcová benzinová dvanáctistovka spárovaná s manuálem, popřípadě v mild-hybridní verzi i s automatem, udělala z auta daleko atraktivnější zboží pro vícero potenciálních zákazníků.

K tomu přispěl také povedený design auta odrážející typickou DNA Jeepu. Byť jde o SUV kompaktní, působí robustně, má typickou přední masku se sedmi lamelami, zadní lampy s grafikou X a siluetu karoserie v tradičním hranatě zaobleném provedení. Jestliže má být moderní automobil pro typického Středoevropana líbivý, tak Jeep s Avengerem trefil střed terče.

Model je navíc plný tzv. easter eggů a odkazů, kdy třeba na čelním skle najdete hvězdáře a hvězdy, vzadu u stěrače pohoří, vpředu v nárazníku plaketu původního Willysu, na vnitřní straně kufru výlisek Jeep nebo třeba berušku na střeše.

Krevní skupina původně vojenských aut se odráží rovněž uvnitř, kde má své místo klasická rovná palubní deska s odkládacím prostorem linoucím se od středové obrazovky dále doprava. Už jenom samotné nastupování vám dá pocit, že tohle je typické SUV – tedy prostorné, s vyšším posezem a řadou úložných schránek.

Grafika budíků s vrstevnicemi je líbivá, stejně jako jednoduché pojetí infosystému pracující s konfigurovatelnými widgety. Ostatně totožný systém ikonek a zástupců na ploše aktuálně válí v mobilech. Díky tomu jsou multimédia Avengeru celkem přehledná a na hlavní stránce se v nich dobře orientuje.

Navíc výrobce nezapomněl ani na fyzická tlačítka, takže si lze klimatizaci nastavit pomocí stlačování voličů, a nikoli jen přes dotykový displej jako u některých přímých sesterských Stellantis modelů Avengeru (např. DS 3, Citroën C3 Aircross…).

Dále oceňujeme do rukou dobře padnoucí volant nebo dlouhou řadičku s kulatou hlavicí, s níž se příjemně manipuluje, ovšem nezlobili bychom se za posuvnou loketní opěrku. Ta fixní nebude určitě vyhovovat všem a přitom jde o docela praktický/potřebný prvek.

Nesmíme opomenout ani hudební stránku věci, čímž nemyslíme volitelné audio od JBL. Jakási audio hříčka začne hrát pokaždé, když klepnete do blinkru. Jejich zvuk je totiž jiný a zní jako kombinace srdečního úderu a tikotu hodin. Však si to poslechněte sami.

Pod kapotou najdeme benzinový tříválec 1,2 litru bez elektromotoru, zato s manuálním šestikvaltem. Výkon jednotky je sice pouze 100 koní, nicméně díky točivému momentu 205 Nm posílanému na výhradně přední nápravu a hmotnosti necelých 1,3 tuny jde o poměrně svižné auto za takřka všech okolností.

Možná vás překvapí, jak slušně může jezdit obyčejný řadový tříválec zastavěný do překvapivě pěkného automobilu. Navíc spotřeba se pohybuje okolo 6 litrů na sto, respektive 6,5 litru na sto, pokud více využíváte dálnice.

Podvozek vozu platí za komfortní, nicméně nikoli dobře odhlučněný. V kabině zcela jasně pocítíte práci odpružení, přičemž zejména na horších cestách to prostě bude koncert pracujícího tlumení.

Podvozek je totiž odvozen jednak od základny auta a také od jeho ceny, protože se zadní nápravou typu torzní příčka sice ušetříte na výrobních nákladech, ale také od ní nemůžete čekat nadstandardní jízdní vlastnosti. Zkrátka konstrukce odpovídá vozu, jeho ceně i zaměření.

Každopádně Jeepu se povedlo to, co překvapilo asi každého. Na průměrné platformě s průměrnou technikou udělali hezké a stylové auto, které se líbí, je praktické, prostorné, dobře jezdí, má rozumnou spotřebu, a ani podvozek nevybočuje z očekávaného standardu.

Cenově teď navíc základní výbava s tříválcem a manuálem startuje od 499 900 Kč, zatímco mild-hybrid s automatickou převodovkou stojí od 569 900 Kč. Čistě elektrická varianta s dojezdem až 400 km (optimální podmínky) pak vyjde na 899 900 Kč. A pokud byste toužili po čtyřkolce? Dočkáte se, nabídku brzy rozšíří hybridní varianta 4 × e s pohonem všech kol.