Hlavní obsah

Test ojetiny: Nissan Micra (K13) působí lacině, ale vydrží

Foto: Dalibor Žák
17. 5. 2021

Micra není moc obvyklé auto. Prodejní trhák se z něj nestal. Ale jako bazarovka dává smysl, pokud chcete něco spolehlivého do města s nízkými provozními náklady a je vám jedno, jak to vypadá. A s kompresorem pod kapotou docela upaluje.

Článek

Na trhu, kde kraluje Škoda Fabia, to mají ostatní malá auta dost komplikované. Když přišla v roce 2010 čtvrtá generace Nissanu Micra s označením K13, překvapil nás její pocit lacinosti. Auto na první pohled už tehdy vypadalo jak nějaká ojetá Dacia.

Ten dojem nezmizel ani dnes, ale u bazarovky už to asi každému bude jedno. Čert vem tvrdé laciné plasty, hlavně když to bude spolehlivé a levné na provoz bez mimořádných výdajů za hloupé závady. Tady máme dobré zprávy, Micra K13 je spolehlivé auto, které vás na servisu a údržbě nesežere.

My jsme si do testů ojetin vzali navíc docela zajímavou motorizaci, se kterou Micru u nás moc často nepotkáte. Ačkoli to tak na první pohled nemusí vypadat, máme tu opravdu velice vzácné a vlastně velmi zajímavé ojeté auto.

Vzácnost s kompresorem

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Nissan Micra s kompresorem přeplňovanou dvanáctistovkou DIG-S a manuální převodovkou. Pěkně vybavené auto z roku 2013 mělo v době testu najeto zatím jen necelých 49 000 km a prodejce za něj chtěl 145 000 Kč.

Foto: Dalibor Žák

Naprostá většina Nissanů Micra má pod kapotou atmosférický motor 1,2 l. Testované auto s kompresorem přeplňovanou verzí je poměrně velká vzácnost

Nissan Micra generace K13 není na našem trhu zrovna moc rozšířené auto a i v provozu jich potkáte docela málo. To spíše potkáte „vykulenou“ předchozí generaci. V současné době je na inzertním portálu Sauto.cz v nabídce jen 13 aut s cenami startujícími na 75 000 Kč. Testovaná motorizace s kompresorem je v nabídce jedna jediná.

S dieselem Micru nekoupíte, automatická převodovka sice v nabídce byla, ale v inzerátech s ní není žádné auto. V zahraničí je nabídka ojetin o poznání lepší, takže pro automat budete muset třeba do Německa.

A jak si Micra stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „Mezi ojetými Nissany je Micra u nás v prodeji na čtvrtém místě za oblíbenými modely Qashqai, Juke a X-Trail. V porovnání s jinými malými vozy je na trhu ojetin zastoupena méně. Větší výběr u nás najdete nejen u příbuzného modelu Renault Clio, ale například u modelů Ford Fiesta, Seat Ibiza, Hyundai i20, Kia Rio, Opel Corsa a dalších. Výhodou Micry je to, že se nesnažila v žádné ze svých generací svoji konkurenci přerůst a zůstala skutečně malým vozem mezi malými auty. Často si ji kupují lidé, kteří řeší nějaký problém s parkováním. V této generaci je nejžádanějším motorem atmosférická jednadvojka a čtyřdveřová karoserie. Malé vozy s nízkým nájezdem kilometrů si sice drží vyšší cenu, kterou ale vykompenzují následnými nízkými náklady na servis a údržbu.“

Už jsem to nakousnul u nedávno testovaného elektrického Nissanu Leaf. Vůbec si nedovedu představit, jaké figuranty Nissan pro návrhy svých interiérů po ergonomické stránce v té době používal. To museli být nějací genetičtí mutanti s naprosto nenormálními tělesnými proporcemi, tvarem páteře a délkou končetin.

Foto: Dalibor Žák

Ergonomové Nissanu té doby by měli všichni spáchat rituální seppuku. Čert ven mizerné plasty, ale proč je takový problém navrhnout interiér tak, aby se v něm dalo pohodlně a normálně sedět? Umí to už i Dacia nebo dokonce poslední dobou i Fiat. Tak proč ne Nissan?

Micra tak má opět omezené nastavení volantu, příliš vysoko umístěnou sedačku a v autě se nedá najít přirozená poloha za volantem. Otravuje to, bolí z toho záda a zbytečně to jinak normální a dostupné auto diskvalifikuje u lidí, kterým na tomhle záleží.

Zároveň by se dalo nastavení podvozku označit politicky korektním termínem „pro rozvážné řidiče“, ale sportovní jízdní dynamiku od takto koncipovaných aut asi nikdo nečeká. I když testované auto s kompresorem přeplňovaným motorem upaluje aspoň v přímce velice pěkně. Dynamická rezerva je u každého auta vždycky příjemná.

Jede pěkně a moc nežere

Právě kompresorem přeplňovaný tříválec 1,2 l (HR12DDR) je asi tou nejzajímavější věcí na modelu Micra K13. Především uděluje autu opravdu slušnou dynamiku, výkon 72 kW a točivý moment 144 Nm jsou na malé a lehké auto zcela dostatečné parametry. Jen musíte řadit, protože Micra má docela dlouhé převody. Hezký je i akustický projev, kdy je v pozadí slyšet charakteristické kvílení mechanického kompresoru.

Foto: Dalibor Žák

Mechanický kompresor je schovaný vzadu za motorem. Občas může selhat jeho řemenový pohon či elektromagnetická spojka, která kompresor při nízké zátěži odpojuje. Celkově je ale motor 1.2 DIG-S spolehlivý

Asi si říkáte, proč Nissan nasadil kompresor, a ne klasické turbo, ale právě použití kompresoru má mnoho výhod. Reakce motoru jsou například mnohem lineárnější a ze všech těch moderních přeplňovaných tříválců se právě tento chová asi nejblíže ke klasickému atmosférickému motoru. Vůbec tu není ta přirozená gumová reakce, kdy motoru sekundu trvá, než se začne něco dít.

Motoru nechybí také proměnné časování ventilů, které umožňuje, aby právě v součinnosti s kompresorem (který se v případě nepotřeby elektromagnetickou spojkou odpojuje) běžel motor v tzv. Millerově cyklu. Vysoký kompresní poměr 13:1 a přímé vstřikování paliva (atmosférická verze motoru má nepřímé vstřikování) a další snížení třecích ztrát pak stojí za poměrně vysokou účinností tohoto motoru a tedy i poměrně nízkou spotřebou paliva v reálném provozu. V příměstském režimu lze jezdit za šest litrů na 100 km, na dálnici se vejdete do sedmi litrů. Opatrnější řidič se mimo město a dálnice s přehledem dostane na 5 l/100 km.

Foto: Dalibor Žák

Micra 1.2 DIG-S má poměrně dlouhé převody, ale když podřadíte, letí až komicky rychle a ještě to doprovází vzdálené kvílení kompresoru

I přes zvýšenou složitost není tříválec s kompresorem nespolehlivý, ale samozřejmě je to trochu náročnější motor na servis a kvalitu paliva než atmosférická verze s nepřímým vstřikováním, která zbaští všechno a stačí jí jen jednou za rok vyměnit olej.

Jednoduchá a spolehlivá

Motor HR12DDR si kvůli vysoké kompresi lépe rozumí s benzinem s vyšším oktanovým číslem a hlavně čisticími aditivy, která pomáhají chránit vstřikovače před zalepováním karbonem. Olejový servis je tu nastaven na rok nebo 20 000 km s tím, že v náročnějších podmínkách by se měl olej měnit po 10 000 km. Doporučujeme určitě nepřekračovat interval 15 000 km.

Foto: Dalibor Žák

Nevypadá to moc vábně, ale aspoň všechno funguje. Micra je spolehlivá a spíše budete řešit jen drobnosti a běžný servis

Z choulostivých věcí lze zmínit asi jen řemenový pohon kompresoru s kladkou, ale tam bude stačit preventivní výměna (dejme tomu po 90 až 120 000 km nebo šesti letech). Svíčky měňte také raději dříve, nejpozději po 45 000 km. Na spotřebu oleje nebo systémové závady tenhle motor netrpí, ale samozřejmě bude jeho kondice záviset na dodržování servisního plánu a způsobu zacházení. Rozvodový řetěz by tady měl vydržet.

Na našem trhu se setkáte hlavně s manuální převodovkou, takže se připravte na to, že budete měnit spojku. Některé tříválce ji mohou mít zlikvidovanou i po malém nájezdu. Pokud byste sehnali Micru s automatem, Nissan používá převodovku CVT a v té doporučujeme pravidelně měnit olej, ideálně každé čtyři roky nebo 60 000 km. Právě zanedbaný olejový servis stojí za předčasnými problémy variátorových automatů. Občas u variátorového automatu odejde senzor otáček, což je sice díl za sedm stovek, ale pak je tu práce.

Foto: Dalibor Žák

Jestli chcete Micru a nechcete řadit, budete pro ni asi muset za hranice. U nás v nabídce automaty prakticky nejsou. Jako auto do města funguje skvěle, díky silnému motoru se neztratí ani na dálnici

Příhody zkolabovaných automatů CVT od Nissanu se týkají především strojů s vyššími točivými momenty a zanedbaným servisem. Z principu sice není taková převodovka nesmrtelná, ale v Micře a dalších malých autech při nešizeném servisu by se zhruba 250 000 km měla dožít bez vážných poruch.

U manuálů se setkáte s vrzající spojkou, u více ojetých kusů může převodovka netěsnit. Vůle v řazení obvykle nebývají, ale jak už to bývá, stav převodovky se liší kus od kusu podle toho, jak se bývalí majitelé k autu chovali. Není pak normální, aby převodovka při jízdě skučela jak v Avii.

Na podvozku budete řešit běžné věci, opatrní řidiči pak brzdy mění spíše kvůli korozi než kvůli opotřebení. Jednoduchá technika nemá zvýšené servisní nároky, jen pamatujte na občasné vyčištění zadních brzdových bubnů.

Jediným vážným problémem v budoucnu může být pokročilá koroze. Micra téhle generace není auto, které by systémově rezlo. Je ještě docela mladé a nemívá najeto půl milionu. Pozor si ale dejte na špatně opravené bouračky, protože pak auto prostě hnije. Prohlédněte podvozek, který není ošetřen zrovna důkladně. Doporučujeme po provedených preventivních opravách na podvozku nechat auto kompletně ošetřit dodatečným ochranným nástřikem včetně vyčištění a konzervace dutin. Pak byste měli mít navždy klid.

Elektronika tradičně u Nissanů moc nezlobí, ani bezklíčové odemykání a startování. Jistě, „chytrý“ alternátor baterii týrá trochu víc, ale to už k moderním autům tak nějak patří a doba, kdy akumulátor vydržel v autě třeba dvanáct let, je dávno pryč. Jinak toho opravdu moc není, Micra je prostě spolehlivé a jednoduché auto.

Celkové hodnocení: Nissan Micra 1.2 DIG-S

Kompresorem přeplňovaný tříválec 1,2 l je zajímavý motor a zdá se, že i docela spolehlivý, pokud se o něj staráte a netankujete do něj nějaké splašky. Micře poskytuje pěknou dynamiku, které se atmosférická verze samozřejmě rovnat nemůže. Zajímavé je, že na spotřebě se to moc neprojeví, oba motory si vezmou v reálném provozu zhruba to samé. Celkově je Micra spolehlivé auto, které zvýšené servisní nároky nemá. Jestli vám nezáleží na tom, jak auto vypadá zvenku a uvnitř, budete s Microu spokojeni.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: