Hlavní obsah

Škoda Enyaq iV 80 – Dobrodružství zaručeno

Foto: Jiří Čermák
14. 6. 2021

První redakční test Škody Enyaq iV nám dal příležitost pořádně prověřit schopnosti nového elektromobilu, najít jeho přínosy a odhalit nedostatky. Nejlépe se to pozná při opravdu dlouhé a náročné cestě, proto jsme ho vytáhli z Prahy až k přečerpávací elektrárně Dlouhé stráně. Ta bude totiž mít pro elektromobilitu v blízké budoucnosti nejspíš velký význam…

Článek

Ten výhled je neuvěřitelný. Všude kolem se ježí další vrcholky Jeseníků včetně majestátního Pradědu, vítr žene mraky (doslova) na dosah ruky, po úbočích kopců kloužou sluneční paprsky nebo je skrápí dešťové přeháňky, což je ostatně typické horské počasí. Užíváme se ticha rušeného jen poryvy neúnavného větru a podezřelým šploucháním za našimi zády a žasneme nad energií tohoto místa. Má to tu prostě své nezaměnitelné kouzlo.

Jenže my tu nejsme kvůli výhledům ani horské turistice. Na vrcholek hory Dlouhé stráně jsme se vyškrábali proto, abychom obdivovali technický zázrak, který se skrývá uvnitř kopce – obrovskou vodní nádrž vyhloubenou do vrcholku komolého jehlanu a propojenou s další nádrží o pár set výškových metrů níže. Dohromady tvoří přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně, jeden z technických divů Česka, důkaz důmyslného přístupu inženýrů k velmi specifickému problému. To prostě musíte vidět na vlastní oči!

Foto: Jiří Čermák

Výhled z vrcholu Dlouhých strání je naprosto neopakovatelný

A to jsme taky udělali – v Praze jsme sedli do auta a vyrazili na čtyřhodinovou, 250 kilometrů dlouhou cestu. Vzali jsme si na to Škodu Enyaq iV, horkou elektrickou novinku mladoboleslavské automobilky. Hodí se nám to nejen tematicky, ale zároveň to dá Enyaqu šanci ukázat, kolik kilometrů v reálném světě dokáže ujet na jedno nabití. Na startu máme indikovaných 432 km při plném nabití. Hra začíná…

Foto: Jiří Čermák

Jak Enyaq absolvuje dlouhou štreku a kolik ujede na jedno nabití? To lze zjistit pouze jediným způsobem

…dopravní zácpou. Prokousat se ucpanou Prahou je zase o nervy, ale poskakující doprava elektrickému pohonu svědčí – může ukázat, jak je tichoučký, snadno ovladatelný, a navíc tak šetříme energii častějším regenerativním brzděním. Auta se spalovacími motory město nenávidí, elektromobily si v něm libují, Enyaq se tu cítí jako doma.

Foto: Jiří Čermák

Kabina Enyaqu je poměrně konvenční, ale působí vzdušně a velmi pohodlně, navíc je skvěle zpracovaná

Brzy vyklouzneme na dálnici D11, pak hlavním tahem přes Hradec Králové, Vamberk a Žamberk. Enyaq je stále okouzlujícím způsobem tichý, pohodlný a řidičsky naprosto nenáročný – zvlášť díky automatické rekuperaci, která plynule zpomaluje auto při houstnoucí dopravě (díky radaru) nebo před začátkem obce nebo třeba kruhovým objezdem (díky datům z GPS). Funguje to naprosto přirozeně a za volantem to ulehčuje práci. Kilometry pod koly ubíhají, ani o tom nevíme.

Pak se silnice začne kroutit, z Králík do Hanušovic se už jede po úzkých točitých okreskách, ještě se musíme přehoupnout přes sedlo mezi vrchy Černá stráň a Ucháč, sklouznout dolů do Loučné a dojet posledních pár kilometrů k velínu elektrárny ČEZ. Enyaq ukazuje spotřebu velmi rozumných 17 kWh/100 km, z dojezdu nám stále zbývá 140 km. Velmi slušné s ohledem na to, že první třetina vzdálenosti byla dálnice a poslední třetina byla převážně do kopce.

Když se však vyhrabeme až k horní nádrži elektrárny (převýšení přes šest set metrů na 10 km trasy), smrskne se dojezd na polovinu – a nejbližší rychlonabíječka je nějakých 40 kilometrů daleko. Ale nervozitu stranou, vždyť elektrické energie tu máme plnou nádrž!

Foto: Jiří Čermák

Vyškrabat se až na vrchol byla pro auto dřina, ale stálo to za to

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně

Pozoruhodné technické dílo bylo zbudováno (a je nyní provozováno) společností ČEZ, začátek náročného projektu se datuje až do roku 1978 a do ostrého provozu přešla v roce 1996. Do vrcholku hory byla vyhloubena „vana“ horní nádrže, z níž voda padá dvěma trubkovými přivaděči do dolní nádrže umístěné o 510 výškových metrů níže – při tom prochází přes turbíny generující elektrickou energii, jež je dodávána do sítě pro pokrytí energetických špiček.

  • Celkový instalovaný výkon: 650 MW (2× 325 MW)
  • Kapacita (při jednom přečerpávacím cyklu): 3,7 GWh
  • Z klidu do maximálního turbínového výkonu dokáže elektrárna přejít za 100 sekund a energii může dodávat nepřetržitě až šest hodin
  • Při plném výkonu protéká každým přivaděčem 68,5 m³ vody za sekundu
  • Celý objem horní nádrže je možné načerpat zpět a sedm hodin
  • Hladiny ve vodních nádržích při provozu klesají nebo stoupají s až 20metrovým rozdílem
Foto: ČEZ

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně je fascinující technické dílo

Elektrická energie je sice těžko skladovatelná, takže vše, co vyrobíte, musíte hned spotřebovat, ale právě proto je tu přečerpávací elektrárna – padající voda roztáčí turbínu a generuje elektřinu v době energetických špiček, při nadbytku proudu v síti se voda zase přečerpává ze spodní nádrže nahoru pro další využití. To se v průměru děje až 2,5krát denně. Geniální! A možná se to bude hodit ještě víc, až se stovky a tisíce elektromobilů ve stejnou chvíli připojí k rychlonabíječkám…

Foto: Jiří Čermák

K horní nádrži se autem běžně nedostanete, ale s bezemisním autem jsme dostali výjimku

Ten moment je ale daleko, počet elektromobilů na českých silnicích sice roste, jenže ne tak závratným tempem, aby se energetické firmy musely bát o stabilitu sítě. Většina majitelů ostatně bude nejčastěji dobíjet v noci na laciný proud – stejně, jako jsme to dnes udělali před jízdou my. Ale na delších cestách se rychlonabíječka bude hodit a brzy bychom se u ní měli stavit i my.

Foto: Jiří Čermák

Elektrické energie je tu plná nádrž, ale nabíjecí kabel k ní nepřipojíte. Smůla

Pojízdný magnet na pozornost

Enyaq iV je vizuálně dost výrazné auto a na českých silnicích pořád neobvyklá novinka, proto přitahuje pozornost okolí všude, kde se objeví. Dokonce i na jinak opuštěných Dlouhých stráních. Hned nás obklopí čtveřice zvědavých cyklistů a otázky se jen sypou: Jak to jezdí? Kolik váží? Kolik ujede? Jak se nabíjí? A kolik stojí? Auto se jim líbí a nad odpověďmi uznale pokyvují hlavou, ale pořád je z nich cítit určitá nedůvěra. Sice přijeli na elektrokolech, ale s elektromobily žádnou zkušenost nemají. Enyaq by je mohl přimět dát jim aspoň šanci…

Foto: Jiří Čermák

Enyaq přitahuje pozornost dokonce i v úplné pustině

Naštěstí co jde nahoru, musí i dolů – po cestě z kopce sbíráme energii, kterou by běžná auta proměnila v rozpálené brzdové kotouče. My brzdíme hlavně elektromotory (pádly pod volantem měníte tři úrovně regenerativního brzdění), a nabíjíme tak baterii, dojezd se nám zase rychle prodlužuje. Pod kopcem jsme na 150 kilometrech, takže se vrátíme stejnou cestou do Rychnova nad Kněžnou, kde je výkonná rychlonabíječka. Těch 80 kilometrů přeci v pohodě ujedeme, ne?

Možná ne. V prvním kopci se kilometry dojezdu zase ztenčují a nervozita zase stoupá. Čas vytáhnout z rukávu řidičské trumfy pro úspornou jízdu. Pravidlo číslo 1: Nebrzdit. Pak totiž musíte znovu akcelerovat, což žere energii. A to nechceme. Takže maximální plynulost, minimum brzdění a citlivá akcelerace. Je zajímavé, že i tak se dá pelášit dost svižně a Enyaq iV se zatáček vážně nebojí – má totiž dlouhý rozvor a nízké těžiště, takže perfektně drží na asfaltu, lehký čumák se ochotně stáčí do vinglů a nechá se až překvapivě přesně vést. Do zatáček se tak můžete vrhat tak rychle, jak vám dovolí vaše odvaha – a my máme momentálně větší strach z potupného konce u krajnice při čekání na odtah než o svůj život.

Foto: Jiří Čermák

Řídit elektrický Enyaq je osvěžující nová zkušenost

Zbytečně. Strach z omezeného dojezdu je reálný, ale čím víc času s elektrickými auty strávíte a naučíte se znát jejich chování a potřeby, tím klidnější budete, i když dojezd povážlivě klesne. Počet nabíječek navíc rychle roste (nemluvě o tom, že nějakou elektrickou zásuvku najdete doslova na každém rohu) a Enyaq ujede pohodlně na jedno nabití – jak jsme experimentem dokázali – přes 400 km. My jsme zastavili u nabíječky po 387 ujetých kilometrech s indikovanými 80 km dojezdu a při úrovni 9 % nabití (kdybychom strávili víc času ve městě, byl by dojezd výrazně delší) a s průměrnou spotřebou 16,3 kWh/100 km.

Foto: Jiří Čermák

Ve městě se elektromobilům jezdí nejlépe, ale neztratí se ani při delších cestách. Pokud nezanedbáte plánování…

Pak stačí půl hodinka připojení k síti, abychom dojeli v klidu zbylých 150 kilometrů zpátky do Prahy. Aspoň si v klidu vypijeme kávu, sníme svačinu a mrkneme na novinky na sociálních sítích. Ano, život s elektromobilem zatím vyžaduje určité plánování, ale je to mnohem méně omezující, než si myslíte. Ostatně když jsme přešli z hloupých telefonů na chytré, naučili jsme se je také dobíjet jednou denně místo jednou za týden – výměnou za daleko širší funkcionalitu a pohodlnější ovládání. A totéž bude platit i pro elektromobily.

Škoda Enyaq iV není dokonalé auto, zájemce může odradit dojezd, hmotnost či cena, ale je to už zcela použitelný moderní elektromobil, který představuje velmi zajímavou alternativu ke Kodiaqu – možná, když se s Eynaqem svezete, se vám nebude ke klasickému spalovacímu autu chtít vracet. Ale nemusíte nám slepě věřit. Jděte, svezte se a udělejte si názor sami. A naše druhé doporučení je, abyste si udělali výlet na Dlouhé stráně k přečerpávací elektrárně ČEZ. Je skutečně fascinující!

Základní cena verze Enyaq iV 80 činí 1 202 900 Kč. V nabídce je také varianta s baterií o nižší kapacitě Enyaq iV 60, kterou pořídíte již za 1 072 900 Kč.

Za pomoc při realizaci tohoto článku děkujeme automobilce Škoda Auto a společnosti ČEZ.

Technické údaje
Motorsynchronní elektromotor s permanentními magnety
Výkon150 kW (204 k)
Točivý moment310 Nm
Převodovkastálý redukční převod
Pohonzadních kol
Pohotovostní hmotnost2 090 kg
Akcelerace 0–100 km/h8,6 s
Maximální rychlost160 km/h
Dojezd520 km
Kapacita baterie82 kWh (využitelná 77 kWh)
NabíjeníAC až 11 kW, DC až 125 kW
Kola a pneumatiky255/40 R21
Rozměry (délka/šířka/výška)4 649/1 879/1 616 mm
Rozvor2 770 mm
Objem zavazadlového prostoru585 l

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: