Článek
Že je ten titulek moc ostrý? A proč by nemohl být? Však to určitě všichni znáte. Přijíždíte ke kruhovému objezdu, zleva po něm jede auto a vy musíte zastavit. A pak ten řidič bez blinkru z toho objezdu před vámi vyjede. Kdyby zablikal, mohli jste už být dávno pryč. To si pak člověk vždycky v tom autě zanadává: „Kdyby ti tak ta pazoura upadla!“ Vážně je tak pracné a těžké dát blinkr? Vyžaduje to snad nějaký speciální trénink, psychickou přípravu a několikadenní placený kurz s profesionálním fyzioterapeutem?
Jestli ono to ale není tím, že část lidí jsou nemehla, část blbci a ten početnější zbytek na to prostě jen úmyslně kašle. Nedochází jim, že nejsou na silnici sami? Případně, jestli si nějak svoji nespokojenost s vlastní životní situací ventilují tím, že budou štvát všechny ostatní kolem sebe? Těžko říct.
Nejprve si připomeneme, jak se o dávání blinkrů (správně znamení o změně směru jízdy) vyjadřuje § 30 zákona 361/2000 Sb. Všichni jste chodili do autoškoly, tak tohle určitě znáte:
(1) Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat kromě případů uvedených v jednotlivých ustanoveních také vždy při změně směru jízdy, vybočování z něho, nebo jestliže to vyžaduje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(2) Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména na řidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu.
(3) Znamení o změně směru jízdy se dává směrovými světly. Není-li jimi vozidlo vybaveno nebo při jejich poruše, dává se znamení upažením. Paží ohnutou v lokti nahoru se dává znamení o změně směru jízdy na opačnou stranu. Vyžadují-li to okolnosti, zejména není-li znamení dávané směrovými světly nebo paží dostatečně viditelné, například pro šířku nákladu nebo za snížené viditelnosti, musí se dávat znamení jiným zřetelným způsobem, například způsobilou a náležitě poučenou osobou. Jinak smí řidič provést zamýšlený jízdní úkon jen tehdy a takovým způsobem, aby nebyli ohroženi ani omezeni ostatní účastníci provozu na pozemních komunikacích.
(4) Znamení o změně směru jízdy dávané směrovými světly ponechá řidič jen do doby ukončení změny směru jízdy, vybočení z něho, nebo pokud vozidlo nezaujme místo v jízdním pruhu, do kterého přejíždí. Znamení o změně směru jízdy paží se dává jen před započetím jízdního úkonu.
(5) Při vjíždění na kruhový objezd a jízdě po kruhovém objezdu, nepřejíždí-li z jednoho jízdního pruhu do druhého podle § 12 odst. 5, řidič nedává znamení o změně směru jízdy; při vyjíždění z kruhového objezdu řidič je povinen dát znamení o změně směru jízdy.
Blinkr je nejdůležitější dorozumívací prostředek
Ostatní řidiči neví, kam vy chcete jet. Nemáte na autě obrovský blikající transparent „TEĎ JEDU DOLEVA“ a tlampač. A právě ukazatel změny směru jízdy je naprosto skvělý způsob, jak své záměry dát ostatním vědět dopředu, aniž byste museli ke každému přijít, zaťukat mu na okénko a sdělit mu své záměry. Blinkr je skutečně nejdokonalejší dorozumívací prostředek na silnici a všem jasně a rychle srozumitelný jazyk.
Na „kruháčích“ je nedávání blinkrů obzvláště protivné, protože se tím příšerně brzdí propustnost křižovatky, která původně měla sloužit k tomu, aby byla doprava plynulejší.
Člověk si postupem času a pravidelnými jízdami samozřejmě osvojí jistý stupeň předvídání a odhadu, co bude asi který řidič dělat, ale i tak je potřeba součinnost ostatních, abychom společně na silnici vycházeli, nepřekáželi si a nedělali si naschvály. Právě třeba to dávání blinkrů patří mezi takové blahodárné úkony, které kolem sebe šíří jen pohodu, lásku a mír.
Mimochodem, tohle neplatí jen pro řidiče aut, ale třeba i cyklisty. Těm ta ruka také neodumře, když ji zvednou a mávnou, kam zrovna chtějí odbočit. A když to doprovodí ještě třeba jízdou u kraje a nikoli v trojstupu, bude hned na světě veseleji.
Držte volant správně a nebude to problém
Proč lidé nedávají blinkr? Zapomínají? Těžko. Spíše to bude kombinací mnoha faktorů. Jedním například bude, že jsou to prostě arogantní hovada pohrdající naprostými základy lidské slušnosti. Podobně jako lidé, kteří předbíhají ve frontě nebo nastupující do prostředku hromadné dopravy, aniž by ostatním nejprve umožnili z něj vystoupit.
Když držíte volant takhle pěstí levé ruky, jako když vynášíte ze sklepa mokrou tašku plnou plesnivých jablek, tak to se pak (navíc v zatáčce) na páčku blinkrů přehmatává dost těžko.
Druhým faktorem ale určitě bude způsob, jakým ti lidé v autech „sedí“ a „drží“ volant (pokud se tomu dá opravdu sezení a držení volantu říkat). Když totiž držíte volant levou rukou pěstí nahoře (a ve druhé ruce máte mobil), tak už se pak tou levou rukou na páčku blinkrů špatně přehmatává, zejména třeba při zatáčení na kruhovém objezdu. To máte totiž plnou pěst práce.
Až budete mít někdy dlouhou chvíli, tak se schválně u nějakého kruháče opřete o lampu a pozorujte, co tam ti lidé dělají. Naprostá většina řidičů má nemožně položenou sedačku, pěst na volantu a nejsou schopni plynule a jednoduše udělat tak triviální úkon, jako je prosté otočení volantem doprava, doleva a zas doprava. Dát k tomu ještě blinkr? To je jako chtít po akrobatovi, aby při chůzi po laně v padesátimetrové výšce ještě žongloval s medicinbaly.
A přitom stačí ten volant držet oběma rukama. Pak už není takový problém včas přehmátnout na páčku blinkrů a všechno to zvládnout během plynulého a rozumně svižného vykroužení kruhového objezdu.
Tohle se ale samozřejmě netýká jen kruháčů, ale i klasických křižovatek. Jen ty kruháče, zdá se, představují pro spoustu řidičů mimořádně náročnou překážku. Možná by bylo fajn se zamyslet nad tím, jestli opravdu musí být naprosto všude, zejména na obchvatech měst, kde tu rychlost a zejména plynulost provozu příšerně zhoršují. Přitom ji původně měly přece zlepšit. Nebo ne?
Blikejte včas
Připomeňme si také druhý odstavec zmíněného § 30 zák. 361/2000 Sb.: „Znamení o změně směru jízdy musí řidič dávat včas před započetím jízdního úkonu s ohledem na okolnosti provozu na pozemních komunikacích, zejména na řidiče jedoucí za ním a na povahu jízdního úkonu.“
Potřebujete zaparkovat? Tak dejte včas blinkr, ať ostatní řidiči chápou, že se chystáte něco dělat.
Vidíte tam to „zejména na řidiče jedoucí za ním“? Ono je hezké, že jste zablikali, ale je celkem k ničemu, když ten blinkr zapnete až v momentě, kdy už dávno stojíte na brzdě a kroutíte volantem doprava do odbočky. To vám ten naložený náklaďák za vámi „poděkuje“…
A to samé platí pro takové to ledabylé jedno bliknutí při přejíždění z pruhu do pruhu, kdy se někdo snaží vecpat mezi ostatní auta, vynucovat si místo a ještě se rozčiluje. Možná, kdybyste zablikali dřív a dali najevo své úmysly, tak vás třeba i někdo pustí a nemusíte pak na sebe pořvávat a ťukat si na čelo.
Co s tím?
Nejlepší bude, když každý začneme u sebe. Dá se pochopit, když někdo nezabliká na nějaké zapadlé okresce, kde široko daleko není jediné auto, chodec nebo cyklista. Ale v hustém provozu (a vlastně vždy, když se kolem vás pohybuje jiný účastník provozu) by se znamení o změně směru jízdy mělo dávat.
Pozor na dlouho blikající motorku! Většina motocyklů totiž nemá automatické vypínání blinkrů, na mnoha přístrojových deskách není kontrolka pořádně vidět a stane se, že motorkář blinkr nevypne (třeba i neúmyslně, protože to malinké tlačítko v tlustých rukavicích nedomáčkne). Pokud vidíte motorku, která už dlouho bliká, raději počkejte, protože její jezdec vůbec nemusí mít v úmyslu někam odbočit.
Lidé teď už bohužel nejezdí podle toho, co je přirozené a správné, ale jestli je za to pokuta. Za nedávání blinkrů hrozí také (1 500 až 2000 blokově, bez bodů), ale viděli jste snad někdy, že by to někdo řešil? Na rozdíl od banálního překročení rychlosti o pár kilometrů za hodinu někde v křoví dvě stě metrů od posledního domu v obci.
Ono to ale není jenom o tom, že je za nezablikání pokuta. Je to především o té prosté slušnosti dát ostatním vědět, co chcete udělat. Pomůžete tím tak plynulosti provozu a klidu na silnici. Na druhou stranu je pak používání blinkrů k ničemu, pokud ostatní účastníci provozu (tedy i chodci) nebudou provoz sledovat. Ale to by bylo zase na úplně jiný článek o pozornosti za volantem a věnování se řízení.