Hlavní obsah

Jak poznáte, že máte na autě špatné pneumatiky? Počkejte, až zaprší

Foto: Shutterstock / Yauhen_D
14. 6. 2022

Ne nadarmo patří hodnocení vlastností pneumatik na mokru mezi ty nejdůležitější parametry v jakýchkoli testech. A i rozdílné instituce dochází pravidelně ke stejnému výsledku: laciné a hodně ojeté pneumatiky stojí za pendrek.

Článek

Tak nám zase pořádně napršelo a to je vždycky chvíle, kdy si člověk připomene, že se bez opravdu kvalitních pneumatik neobejde. Jakmile totiž silnici zalije voda, dostane se mnoho lidí do úzkých. Proč? Protože mají na autě místo slušných pneumatik obutou nějakou stlačenou tmu.

Ačkoli pneumatiky patří mezi zásadní bezpečnostní prvek, jejich stavu a kvalitě motoristé moc pozornosti nevěnují. Někteří dokonce na výzvu k nahrazení těch příšerných starých ojetých slupek, co na autě mají, odpoví tím, že oni rychle nejezdí a lepší pneumatiky nepotřebují.

Některé takové pneumatiky jsou až tak žalostně špatné, že vůbec nefungují ani v těch vašich „bezpečných“ rychlostech, kterými se vždycky oháníte v reakci na výzvu, abyste si na auto dali lepší pneumatiky. Zatímco na suchu se běžně řidič na silnici při normální jízdě k limitům vůbec nepřiblíží, tak když zaprší, hranice se posouvá a lidé jezdí mnohem blíže limitu přilnavosti. A mnozí jsou pak v první zatáčce v dešti překvapení, že jejich auto nezatočí a pokračuje dál rovně.

Osobně považuji za obrovské zlo to české dojíždění zimáků v létě. Takže víte vy co? Místo povinných zimních gum v zimě zakažme jezdit v létě na zimních! Ona diskutovaná povinnost mít na autě v zimě zimní pneumatiky měla totiž podle mého názoru naprosto opačný efekt, než jaký zákonodárce zamýšlel.

Foto: Shutterstock / Yauhen_D

Zimáky jsou k ničemu i v zimě na suchu, natož pak v letních vedrech. Prodlužují brzdnou dráhu, zhoršují ovladatelnost, zvyšují spotřebu. Největší riziko dojíždění zimních pneumatik s nedostatečným vzorkem je pak jejich neschopnost odolávat akvaplaningu a prodlužování brzdné dráhy na mokru

Mnoho šetřivých motoristů místo používání dvou sad slušných pneumatik přešlo na výhradní používání pneumatik zimních celý rok, navíc nějakých mimořádně laciných. Zimáky jsou totiž o něco dražší, dvě sady jsou pak pro spoustu lidí zase další mimořádný výdaj, který jen tak vydat nemohou (nebo chtějí).

Nejen že pak pořádně takové laciné pneumatiky nefungují v zimě, ale za starou bačkoru pak stojí i v létě. Představa, že ojeté zimáky jsou na vodě lepší než letní pneumatiky, je chybná. Možná tak pokud budeme srovnávat špičkové pneumatiky se shodně ojetým vzorkem. Staré zimáky s dvoumilimetrovým vzorkem jsou na vodě ale nesrovnatelně horší než nové letní gumy.

Tady by šly pořád nějaké slušné celoroční pneumatiky chápat jako mnohem menší zlo, protože v zimě fungují dostatečně (na sněhu a ledu pořád lépe než letní pneumatika), vyhoví legislativě a v letních teplotách nejsou jejich vlastnosti natolik kompromitovány jako u čistě zimních pneumatik. Je ale potřeba hlídat si dostatečnou hloubku dezénu. Sjeté pneumatiky už moc služby neudělají.

Ojeté pneumatiky fungují o poznání hůř

To, že s postupným ojížděním pneumatik klesá jejich účinnost (především schopnost dostatečně odvádět vodu), je všeobecně známé, ale jak moc se ty vlastnosti změní? V roce 2019 německý AutoBild provedl zajímavý test tří slušných pneumatik v rozměru 225/45 R17 a jejich chování za mokra. Hodnotil brzdnou dráhu z rychlosti 80 km/h a 120 km/h na vozovce s 1 mm vody a pak rychlost, do jaké pneumatiky odolávají akvaplaningu na vozovce s 9 mm vody. Pro potřeby testu byly použity pneumatiky nové a pak ojeté na 5 mm vzorku, 3 mm vzorku a na legální limit 1,6 mm.

Brzdná dráha v metrech z 80 km/h na mokru (1 mm vody)Nová5 mm3 mm1,6 mm
Continental PremiumContact 625,826,53136,2
Goodyear Eagle F1 Asym26,126,531,436,2
Michelin Primacy 426,127,432,837,6
Brzdná dráha v metrech z 120 km/h na mokru (1 mm vody)Nová5 mm3 mm1,6 mm
Continental PremiumContact 657,368,9118,5150,2
Goodyear Eagle F1 Asym59,171,2120,2154,9
Michelin Primacy 460,873,5124,3158,8

Z přiložených tabulek je patrné, že zatímco postupným ojížděním pneumatik se sice brzdná dráha na mokru prodlužuje a zhoršuje odolnost proti akvaplaningu, od těch tří milimetrů dál je ten rozdíl opravdu obrovský. Podívejte se především na brzdění ze 120 km/h, což může být typická situace na dálnici, kdy najednou začne prudce pršet, nebo bez varování vjedete na mokrou vozovku po prudké letní přeháňce. Bouřka může být dávno pryč, ale vozovka bude ještě nějaký čas mokrá. Na pneumatikách se vzorkem 3 mm je brzdná dráha ve srovnání s novými pneumatikami dvojnásobná.

Foto: Michelin

Tohle je názorný příklad z jednoho produktového videa firmy Michelin. Stříbrné auto mělo obuté michelinky, černé nějaké „průměrné konkurenční pneumatiky“. Zajímavý je pak rozdíl brzdných drah na ojetých pneumatikách, že i na ojetých michelinkách zastavilo auto o kousek dříve než vůz na nových konkurenčních gumách. Jistě, je to reklama firmy Michelin, ale ono to takhle u opravdu špičkových kvalitních pneumatik a nějaké laciné hrůzy je. Špatné gumy i jako nové fungují hůře než ojeté prémiové pneumatiky

Na suchu ty rozdíly takové nejsou, ale právě na mokré silnici se sjeté pneumatiky projeví nejvíc. A jestli je potřeba vypíchnout z těch rozsáhlých testů pneumatik jednu disciplínu, tak právě vlastnosti na vodě a chování pneumatiky při intenzivním brzdění jsou pro bezpečnost asi to nejdůležitější.

Pneumatiky v roce 2022: Pozor na letní liják

Každé roční období klade na řidiče (a auto) různé požadavky, ale kvalitní pneumatiky jsou potřeba vždy. I v létě. Nejrizikovější jsou náhlé změny počasí, především pak přechody letních bouřek, které umí během několika minut zaplavit obrovským množstvím vody celou silnici. Často se spolu s tím významně sníží viditelnost, takže letět dál po dálnici i dovolenou stotřicítkou je naprostý hazard.

Akvaplaning je situace, kdy pneumatika nestíhá odvádět vodu a tvoří se před ní jakýsi vodní klín, který pak pneumatiku nadzdvihne a ta tratí kontakt s vozovkou. Auto je pak prakticky neřiditelné, zejména pokud se to stane na všech čtyřech pneumatikách. Čím horší pneumatiky na autě jsou, tím dříve k tomu akvaplaningu dojde.

Rychlost v km/h, kdy vozidlo přejde do akvaplaningu (9 mm vody)Nová5 mm3 mm1,6 mm
Continental PremiumContact 678,572,565,162,4
Goodyear Eagle F1 Asym80,772,164,762,5
Michelin Primacy 476,472,464,763,3

Jak můžete vidět v tabulce výše, ani kvalitní nové pneumatiky obrovské množství vody nezvládají a rychlost 80 km/h pro ně bývá limitní. Určitě je dobré plynule zpomalit, zhruba na 60 až 70 km/h. S klesajícím množstvím vody na silnici pak riziko akvaplaningu klesá. Hlavně se nespoléhejte na to, že vaše auto, vybavené elektronickými asistenty a pohonem všech kol, situaci zvládne. Pokud se nemá o co opřít, tak zahodíte do svodidel i sebelepší auto. Zejména, pokud se nevěnujete řízení, za volantem ležíte jak u zubaře a volant držíte jednou rukou nahoře pěstí, jako když vynášíte ze sklepa mokrou tašku plnou plesnivých jablek.

Akvaplaning se jednoduše řešit nedá, vyžaduje to trénink. Většinou k němu dojde, když vjedete do hluboké louže, což je nebezpečné, pokud tu louži trefíte jen jednou stranou auta. Ve volantu ucítíte škubnutí a brzdný moment, jako by vám někdo tu stranu auta zabrzdil. Snažte se držet volant rovně ve směru, kam chcete jet.

Zpravidla stačí ubrat a auto se po zlomku sekundy zase chytí. Neperte se s volantem. Rozhodně ty hluboké louže nevyhledávejte, snažte se jim bezpečně vyhýbat. Pokud není zbytí a musíte louží projet, zpomalte, klidně pod 30 km/h. Nevíte, jestli pod louží není obrovský výmol, který není vidět. A tlak vody ohrožuje i vaše auto. Voda se může dostat do sání, což pro některé motory může být fatální.

Velkým nebezpečím jsou potoky vody tekoucí přes silnici, hlavně třeba na dálnici, v nějakém táhlém oblouku. Auto ztratí přilnavost na obou kolech přední nápravy a pokračuje po tečně ze zatáčky rovně v masivní nedotáčivosti. Řidič zpanikaří a začne víc zatáčet. To ale skončí tak, že se po chvilce auto předními koly zase chytí, ale pojede přesně tam, kam míří volant a kola: ven ze silnice. V běžném provozu je velmi těžké najít bezpečné místo, kde to vyzkoušet. Obvykle to lze simulovat jen na některých kurzech bezpečné jízdy a naučit se správnou reakci.

Testy pneumatik mají smysl

Nebudu tady dělat zadarmo reklamu nějaké konkrétní značce a typu pneumatiky. Ale výsledky komplexních testů, které třeba dělá pravidelně německý autoklub ADAC a jiné velké motoristické instituce, vám mohou mnoho napovědět. Občas se slušný test pneumatik objeví i v nemotoristických spotřebitelských magazínech, ale z nich mám někdy pocit, že se tam až příliš tlačí na cenu a zohledňují se někdy naprosto nesmyslná kritéria jako třeba design. Na druhou stranu i tam se často dočtete, že extra levné neznačkové pneumatiky nejsou tak dobré jako nějaký slušný cenový průměr.

Hodně testů pneumatik se vždycky objevuje na začátku nové sezóny, ať už té zimní nebo letní, a zajímavé a pro českého motoristu relevantní testy pneumatik se snažíme přiblížit také zde na redakčním webu. Přeci jen je to užitečný pomocník pro rozhodování, které pneumatiky koupit. Rozhodujeme se podle nich i my.

Nedávno jsme se sami do testování pneumatik pustili a je to opravdu náročný a zdlouhavý proces vyžadující obrovskou časovou, materiální a také finanční dotaci. A to jsme vlastně zkoušeli jen dva různé typy pneumatik a ne třeba deset modelů. Takže není divu, že zrovna v českých podmínkách se do toho nikdo nehrne. Svůj čas, energii a peníze do toho nikdo investovat nechce. Jen vzácně se do většího testu pneumatik pustí Autoklub České republiky nebo ÚAMK, ale od těchto dvou institucí se nějakého pravidelného testování pneumatik asi nedočkáme.

Foto: ADAC

Zde je příklad výsledku velkého srovnávacího testu zimních pneumatik 225/50 R17, který nedávno prezentoval německý autoklub ADAC. Člověk musí trochu zabřednout do vysvětlivek, aby pochopil metodiku, ale ta celková známka je poměrně dobrý ukazatelem, jak na tom která pneumatika ve srovnání s konkurencí je. Navíc se můžete rozhodnout i podle preferovaných vlastností, jestli třeba tolerujete vyšší hlučnost pneumatiky, nebo upřednostňujete nejlepší vlastnosti jen ve specifických podmínkách

Je to smutné, že v zemi s 6,5 miliony motorových vozidel neexistuje instituce, která by dokázala motoristům dvakrát do roka prezentovat ucelený test pneumatik, aby se mohli správně rozhodnout. I kdyby měla být placena ze státních peněz, které stejně pocházejí z kapes motoristů.

Povinný EU štítek je zavádějící

Náš vlastní redakční test sériových pneumatik dodávaných z výroby a těch nejlevnějších ale ukázal, že i značkové standardní obutí je násobně lepší než nějaké neznámé neznačkové nejlevnější pneumatiky, které se dají koupit. Ostatně, detaily se dočtete v celém článku, včetně opravdu až šokujících výsledků:

To, že nejlevnější pneumatiky v našem testu propadly, jsme čekali. Že ale propadnou tak, to jsme už nečekali. Navíc nás zarazila jedna věc, a to opravdu zcestné povinné štítkování dle metodiky EU. Podle něj by totiž ona nejlevnější a opravdu špatná pneumatika neměla tak mizerných výsledků zejména při zkouškách na mokru dosáhnout. Podle EU štítku měla zastavit jen maximálně o čtyři metry dál, ale ve skutečnosti měla brzdnou dráhu delší o hrozivých deset metrů!

Foto: Shutterstock/Cegli

EU nařídila pneumatikářským firmám povinně označovat nové pneumatiky podle jejich vlastností. Ale ta metodika hodnocení je dost „na vodě“ a i náš redakční test potvrdil, že vůbec nemusí odpovídat skutečnosti. Ten referenční vzorek nařízený směrnicí totiž už vůbec neodpovídá realitě nějaké kvalitní moderní pneumatiky. Ačkoli to může být aspoň nějaké vodítko pro kupujícího, tak se raději rozhodujte podle nezávislých srovnávacích testů pneumatik

Nutí nás to tak upozornit na skutečnost, že povinné štítky na pneumatikách nařízené z EU vůbec nemusí skutečným schopnostem odpovídat. Jejich problém je totiž ten, že výrobci pneumatik si data pro štítek vyhodnocují sami dle stanovené metodiky a oficiálně schváleného univerzálního vzorku pneumatiky. Neprochází to nějakou nezávislou verifikací a není pochyb o tom, že výrobci si vždycky vyberou ten výsledek, který pro ně vychází nejlépe.

Vlastnosti pneumatik tak mnohem lépe ukáže nějaký nezávislý test, například již od zmíněného ADACu, s dlouhou tradicí a snad i celkem věrohodnou metodikou. To, že byl v minulosti německý ADAC součástí některých skandálů (ohledně falšování anket hlasujících ve volbách nejoblíbenějších aut a podobně), snad s poměrně propracovanou metodikou testování pneumatik nesouvisí a nemyslím si, že je vhodné německou instituci obviňovat z nadržování domácím produktům. I od něj to zavedené německé značky často schytají na celé čáře. Rozhodujte se tak při koupi pneumatik raději podle podrobných profesionálních testů a ne povinných EU štítků.

Šetřit za každou cenu nemá smysl

A na závěr ještě jedno zamyšlení. Šetřit na pneumatikách podle mě moc velký smysl nemá. Když se nyní podívám třeba na obvyklý rozměr 195/65 R15, což je pneumatika typická pro vozy segmentu C, tak velmi slušné letní pneumatiky zavedených značek, které se umisťují na předních příčkách testů, jako jsou třeba GoodYear, Continental, Michelin a podobně, stojí v relaci 1 500 až 1 800 Kč za kus. Celé auto tak obujete do osmi tisíc a máte na dalších zhruba 40 až 60 000 km klid.

Kdyby nějaké levné gumy stály pár stovek a ty špičkové několik tisíc, dal by se ten hlad po nejlevnějších gumách pochopit, ale i opravdu levné pneumatiky pochybné kvality obvykle stojí tak od 1 100 korun, což je v tomto běžném rozměru skutečně zanedbatelný rozdíl.

Velké cenové rozdíly jsou až u velkých rozměrů vysokovýkonných pneumatik, ale kdo má nějaké silné drahé auto, avšak na něj obouvá tu nejlevnější hrůzu, měl by se zamyslet spíše sám nad sebou.

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: