Hlavní obsah

Řidiči senioři – Zkušenost versus stáří

Foto: Shutterstock/Lucigerma
22. 11. 2021

Čistě statisticky jsou řidiči senioři za volantem nebezpeční sobě i ostatním. Na jednu stranu mají spoustu zkušeností, nadhled a zbytečně se nikam neženou, proti tomu ale stojí zhoršující se psychické i fyzické schopnosti. Mysl sice může být svěží, ale reakce jsou pomalejší a na silnicích to dnes taky vypadá jinak než před třiceti lety.

Článek

Nikdy bych netušil, kolik emocí a reakcí vzbudí článek Nejčastější chyby mladých řidičů. Psali mi mladí i staří a v podstatě to byly jen dva (velmi) znepřátelené tábory. Ti jedni mi spílali, ti druzí aplaudovali. Přitom ten článek chtěl hlavně poradit a poukázat na to, jak by to mohlo fungovat lépe. Věřím, že ti rozumní to pochopili a nenapsali nic. Když teď tedy začínám psát o řidičích seniorech, jsem již patřičně poučen. Diskuzi pod článkem číst rozhodně nebudu a maily a zprávy budu případně otevírat velmi obezřetně. Protože jestli je něco opravdu tenký led, tak je to téma řidičů seniorů.

Foto: Shutterstock

V Česku je bezmála dvě stě tisíc majitelů řidičského oprávnění ve věku nad osmdesát let. Kolik z nich aktivně řídí, známo není

Pamatuji si to, jako kdyby to bylo včera. Na jedné novinářské prezentaci v bezpečí výcvikového polygonu jsem si zkusil oblek, který používají automobilky pro testovací jezdce, aby se vcítili do kůže starších řidičů. Omezuje hybnost a ve spojení s brýlemi, co vám berou barvy, periferní vidění a ostrost, byly pak následující zkoušky v podobě slalomu, zvládnutí smyku a vyhýbacího manévru hlavně zdrojem spousty zábavy pro všechny zúčastněné. Jenže ten smích byl někdy i trochu hořký, protože jsme si všichni velmi dobře uvědomovali, že to není legrace. Řidič senior prostě může mít za volantem spoustu drobných či větších omezení.

Podle předsedy Rady seniorů Zdeňka Pernese je v Česku bezmála šest set tisíc řidičů v důchodu. Kolik z nich je v řízení aktivních, se ale neví. „U starších řidičů je patrný větší poměr dopravních nehod v komplexním dopravním prostředí, které vyžaduje množství simultánních operací. Mezi nejčastější příčiny dopravních nehod seniorů se řadí nedání přednosti v jízdě. V důsledku úbytku kognitivních funkcí, zejména v oblasti exekutivy a zpracování zrakově-prostorových informací, je u seniorů častějším přispívajícím faktorem přetížení pozornosti, zejména vnějšími vlivy,“ komentuje řidiče seniory Kateřina Bucsuházy z Centra dopravního výzkumu.

Foto: Shutterstock/ Nikolai Kazakov

Brýle jsou nejčastější kompenzační pomůckou (nejen) pro řidiče

Na druhou stranu, každý policista vám řekne, že starší řidiči většinou nepřekračují rychlost, nepoužívají za volantem mobilní telefony a jen zřídka řídí pod vlivem alkoholu. Jinými slovy, nejdou tomu zbytečně naproti. Přesto jsou statistiky neúprosné.

Statistiky nehodovosti seniorů

Podíl řidičů seniorů (tedy řidičů ve věku nad 65 let) na smrtelných nehodách je dlouhodobě lehce přes dvacet procent. Horší situace panovala minulý rok, kdy v Česku přišlo vlastním zaviněním na silnicích o život 41 řidičů ve věku nad 65 let, což je téměř čtvrtina všech řidičů, kteří v minulém roce při dopravní nehodě zemřeli. Jen pro srovnání řidičů juniorů (ve věku do 24 let), zemřelo ve stejném období vlastním zaviněním jednadvacet.

Podle projektu Senior bez nehod jsou senioři v silničním provozu ve srovnání s ostatními věkovými skupinami nadprůměrně ohroženi. „Následky nehod seniorů bývají podstatně horší. Dle statistik skončí nehoda jedince ve věku 65 až 74 let s dvakrát vyšší pravděpodobností jako smrtelná než u osob ve věku 30 až 49 let. U osob starších 74 let je tato pravděpodobnost až šestnáctkrát vyšší,“ píše se na webových stránkách kampaně.

Přitom starší řidiči jsou paradoxně na osobní automobil odkázáni častěji než mladší ročníky, jde totiž o zajištění jejich mobility. Vůz potřebují na nákupy, kvůli společenskému kontaktu, ale i k návštěvám lékaře. Podle Besipu je právě automobil prostředkem, který splňuje potřeby seniorů v individuální mobilitě, až dvě třetiny všech dopravních přesunů se u seniorů dějí právě autem. „Podle statistik není výskyt dopravních nehod u řidičů ve věku 65 let a více o nic vyšší než v jiných věkových kategoriích. Skokově se začíná zvyšovat až zhruba od 75 let. Zpočátku totiž starší řidiči kompenzují ztrátu svých fyzických sil větší zkušeností za volantem či opatrným stylem jízdy,“ říká k tomu Tomáš Neřold z Besipu.

Právě řidiči senioři mají za svoje roky často zkušeností na rozdávání. Umí číst silnici, ví, kde si mají dávat pozor na hrozící náledí, zbytečně se nikam neženou. Řídí rozvážně a s pokorou. Na druhou stranu se starší řidiči na svoje zkušenosti mohou spoléhat až přespříliš, a pokud třeba jezdí pořád po stejné silnici, mohou se stát méně pozornými. „Zvlášť v kombinaci se zhoršeným zrakem, prostorovým vnímáním a pomalejšími reakcemi, v kombinaci s větší únavou i nervozitou, to může být nebezpečné,“ dodává Neřold.

Foto: Shutterstock/Runa0410

Tohle není úplně typický obrázek českých řidičů seniorů, nicméně většina z nich říká, že řídí ráda

Lékař versus řidič

Předpisy stanovují, že pravidelným lékařským prohlídkám se musí podrobit řidič nejdříve šest měsíců před dovršením 65 a 68 let věku, nejpozději pak v den dovršení tohoto věku. Řidič starší 68 let musí chodit na pravidelnou lékařskou prohlídku každé dva roky. Lékař pak určuje, jestli je dotyčný schopen řídit motorové vozidlo, případně určí i dřívější termín lékařské prohlídky. Pokud řidiči starší pětašedesáti let prohlídku zanedbají a platný posudek o zdravotní způsobilosti nemají, hrozí jim pokuta od pěti do deseti tisíc korun ve správním řízení a zákaz řízení až na jeden rok. Při způsobení dopravní nehod pak po nich pojišťovna může vymáhat náhradu škody.

Projekt Senior za volantem i Besip pak řidičům seniorům připomínají, že návštěva lékaře není jen nutné zlo, ale že jim může pomoci najít kompenzační pomůcky, aby mohli automobil dál bezpečně řídit.

Na druhou stranu, kdo by neznal alespoň z doslechu případy, kdy souhlas k řízení dostanou i ti řidiči, kteří už by objektivně za volantem neměli co dělat. Sám pravidelně potkávám paní, která sotva chodí o dvou francouzských holích, ale řídí auto s manuální převodovkou. „Paní učitelko, tak já vám to tedy napíšu, ale jezděte opatrně, ano?“ Každý z nás si umí představit, jak by to mohlo v té ordinaci vypadat.

Podle projektu Senior za volantem ohrožuje starší účastníky provozu jejich zvýšená fyzická zranitelnost a také postupný individuální úbytek psychických a fyzických schopností. V konečném důsledku pak s narůstajícím věkem stoupá riziko, že zranění utrpěná při nehodě budou smrtelná. Při působení stejné síly jsou osoby ve věku nad 75 let vystaveny třikrát většímu riziku vzniku smrtelného zranění než osmnáctiletí. Nejohroženější jsou senioři jako cyklisté.

Když už je řeč o různých účastnících silničního provozu, tak mezi ně samozřejmě patří i chodci. A právě tady se často setkáváme s tím, že starší chodci se vrhající do vozovky bezhlavě se slepou důvěrou a myšlenkou na absolutní přednost chodců, což je ale mýtus. „Chodec nesmí vstupovat na přechod pro chodce nebo na vozovku bezprostředně před blížícím se vozidlem.“ Zákon to říká jasně, ale (nejen) starší chodci to často vidí jinak.

Foto: Michal Sakař

Každý chodec bez ohledu na věk by měl myslet na to, že auto (natož autobus nebo nákladní vůz) potřebuje k zastavení i několik desítek metrů

Ve svých řidičských kurzech defenzivní jízdy učím řidiče komunikovat s ostatními účastníky jinak než jen blinkry. Speciálně ukázání rukou u přechodu funguje skvěle, aby chodec získal jistotu, že může začít přecházet, ale někdy ani to není spásou. Starší chodci občas totiž do silnice doslova vrazí, což by se jim třeba na dvouproudé silnici mohlo stát osudným. A tady speciálně pro chodce platí, že lepší je být v bezpráví, ale živý a zdravý, než být v právu, ale v nemocnici nebo dokonce na hřbitově.

Kdy senioři bourají

Pokud bychom se měli vrátit k nejčastějším příčinám nehod seniorů, je to obligátní „nepřizpůsobení rychlosti“. Ve skutečnosti za tím ale hledejte pomalé reakce jak fyzické, tak psychické. Patří tam rychlý nájezd do zatáčky, střet s protijedoucím vozidlem (protože starší řidiči často jezdí víc na prostředku silnice), ale třeba i přehlédnutí jiného vozidla. Bohužel častěji než ostatní vjedou i do protisměru nebo se slepě spoléhají na pokyny navigace.

Celoevropský projekt ElderSafe zmiňuje, že samotní starší řidiči automobilů považují za nebezpečnou především jízdu v mlze, za deště a sněžení. Rovněž se obávají řízení během dopravní špičky v místech s vysokou intenzitou dopravy. Zvýšené nebezpečí vidí i v jízdě po dálnici, v tunelu či po kruhovém objezdu. Také nemají rádi, pokud někdo nedodržuje bezpečnou vzdálenost od jejich vozidla.

Cyklisté se bojí především jízdy v silném provozu, na rušných silnicích a v noci. Také se obávají možných následků pádu z jízdního kola. Chodci mají strach především z pádu, za nejnebezpečnější považují pozemní komunikace s nekvalitním povrchem.

Foto: Shutterstock

Seniorem se stává člověk dovršením věku 64 let. Fyzická i mentální kondice je ale ryze individuální záležitostí

Řidiči senioři si rozhodně zaslouží nejen náš respekt, ale i ohleduplnost, někdy snad až shovívavost. Myslete na to, že jednou budete řidičem seniorem nejspíš i vy.

A co pro sebe tedy mohou řidiči senioři udělat? Pokud jim to umožní finanční situace, měli by si pořídit co nejbezpečnější auto s asistenčními systémy, jako je systém proti nárazu nebo systém udržující auto v jízdním pruhu. I ti nemajetní se ale mohou zúčastnit řidičských kurzů pro seniory ve výcvikových centrech řidičů, které jsou zdarma. „Kurzy Jedu s dobou mají délku šest hodin a jejich součástí je jak teoretická část, tak přímo nácvik krizových situací,“ říká Libor Budina z Autoklubu ČR. „Kurzy jsou upravené seniorům na míru, chceme, aby odjížděli s dobrým pocitem. Nikdo se nemusí obávat, že by přišel o řidičský průkaz nebo že by mu hrozilo poškození vozidla. Cílem je, aby si starší řidiči osvojili správné návyky, případně se víc soustředili na to, co jim za volantem úplně nejde.“

Zároveň si řidiči senioři mohou svůj program naplánovat tak, aby se na silnici vyhnuli dopravním špičkám, případně zvolili jinou, pohodlnější a bezpečnější trasu. Sám jim pak doporučuji nalepit si na okno začátečnické zetko, aby tak upozornili ostatní řidiče, že jejich reakce nemusí být stoprocentní.

Pokud jste dočetli až na konec, věřím, že jste pochopili hlavní úmysl článku, tedy nasměrovat řidiče seniory a poprosit o shovívavost ty ostatní. Jak říkala moje prababička: „Počkej, počkej, taky budeš jednou starej.“

Reklama

Sdílejte článek
Související témata: