Jak je to s tou životností pneumatik? Jedna z nejznámějších pouček prý už neplatí

Pneumatika je jediná spojnice mezi autem a vozovkou, která má zásadní vliv na jízdní vlastnosti a hraje klíčovou roli v bezpečné jízdě. Šetřit na gumách proto není vůbec rozumné, ale ani kvalitní značkové obutí nevydrží věčně.

Jako každý rok jsme zajeli za odborníkem Milanem Krupičkou z královéhradeckého pneuservisu Proxima, abychom si tentokrát popovídali o reálné životnosti pneumatik určených pro osobní a lehká užitková auta.

Životnost pneumatiky se začíná počítat už od data výroby, což poznáte podle čtyřčíslí vyraženého na bočnici, jemuž se říká DOT. První dvě čísla značí týden výroby a další dvě rok, takže například 1822 znamená, že pneumatika byla vyrobena 18. týden roku 2022. Nezapomeňte také, že v továrnách se letní gumy pro sezonu 2027 zpravidla začínají vyrábět už v zimě roku 2026.

V Česku do dvou, v západní Evropě do tří let od výroby je pneumatika považovaná za nový výrobek, pokud je dodrženo předepsané skladování. Guma totiž degraduje například tím, že ji necháte na přímém slunci, v přílišném horku nebo mrazu, skladujete ve špatné pozici nebo na ni necháte působit ozon.

Toto platí pro zimní, letní i celoroční směsi. Míru opotřebení pneumatiky vlivem nevhodného uskladnění obecně ovlivní rovněž to, jestli jde o kvalitní nebo nekvalitní výrobek.

Dříve platilo pravidlo, že byste pneumatiky měli měnit po čtyřech letech od nasazení do provozu. Pro běžné užití toto podle Milana Krupičky u moderní (a správně skladované) pneumatiky bez mechanického poškození prý už neplatí. Odborník doporučuje větší kontrolu nebo výměnu pneumatik po deseti letech od data výroby.

Kosa na kámen nicméně může narazit v krizové situaci, typicky při nouzovém brzdění na mokru, sněhu, ledu, při smyku nebo vyhýbacím manévru. Tady může být znát každý rok stáří, každý sjetý milimetr dezénu. V praxi to znamená, že například desetileté zimáky mohou pro běžný provoz dostačovat, ale v krizi vás nepodrží.

Rozdíly ve ztrátě vlastností vlivem stáří a používání se budou lišit i podle kvality pneumatik. Ty méně kvalitní nebo rovnou gumy typu „stlačená tma“ mohou trpět skokovou ztrátou vlastností (klidně už za rok či 15 000 km významně degradují), případně budou mizerné už od novoty.

Ani ten, kdo jezdí málo, by neměl na obutí šetřit, protože značková prémiová guma si udrží svoje vlastnosti déle než ta laciná.

Obecně však nemá vyhráno žádný výrobce, protože podíl přírodního kaučuku v pneumatikách kvůli ekologii klesá. A tím se zhoršuje i jejich životnost, potažmo vlastnosti. Na výraznou degradaci klidně po čtyřech letech provozu tak můžete natrefit i u značkových gum.

Opotřebenou nebo na výměnu zralou pneumatiku poznáte podle DOT (stáří), hloubky dezénu nebo mechanického poškození vlivem například špatného tlaku či agresivní jízdy. Mezi další ukazatele patří trhliny na bočnici, praskliny nebo vybledlá barva.

„Vlastně jakákoli anomálie na pneumatice znamená, že je něco špatně,“ říká odborník Milan Krupička.

Abyste předešli zbytečné degradaci pneumatik, je nutné jejich správné skladování i v domácích podmínkách.

Milan Krupička doporučuje gumy skladovat tam, kde není sluneční světlo, přílišné horko nebo moc velký mráz. Zejména radí se zmrzlou pneumatikou neházet, tím se totiž může mechanicky poškodit. Dále je dobré, aby obutí bylo na čisté podlaze. S některými chemikáliemi určenými na čištění podlah může guma reagovat.

Když je pneumatika obutá na ráfku, tak ideální stav je celé kompletní kolo pověsit na stěnu na nějaký trn/nosič nebo kola naskládat na sebe do komínku (nejvýš čtyři kola na sebe). Jestli skladujete jen samotné pneumatiky, radíme je uložit takzvaně na stojáka na běhounu (na zemi, v regále…) a každý měsíc je otočit o čtvrtinu.

Zavěšení samotných pneumatik na trn/věšák vzniklým tlakem opotřebovává jejich patku a bočnice, stejně tak při skladování v komínku. Hrozí vyboulení nebo deformace kostry, což může vést k problémům s montáží na kolo, únikům vzduchu nebo k tomu, že pneumatiku nebude možné vyvážit.