Skrytá nebezpečí klimatizace: Nečištěná může způsobit vážné zdravotní problémy, pozor by si měli dát nejen alergici

Úplně na začátek je třeba si říct, co to alergie vlastně je. „Jedná se o stav, kdy imunitní systém lidského těla reaguje na běžné podněty neadekvátně přehnanou reakcí,“ vysvětluje Jana Slaninková, zkušená praktická lékařka z Pardubic (Ambulance Penta).

Specialistka dále upozorňuje na to, že se alergie v naší populaci vyskytují velmi často a jejich výskyt neustále roste, proto zasahují i čím dál více motoristů. Co tedy onu alergii způsobuje a jaká aplikovat řešení? Vybrali jsme pro vás ty nejzákladnější alergeny a stručně je společně s Janou Slaninkovou rozebrali.

Zvýšený výskyt pylů je vázán na období květu dané rostliny. Mezi největší producenty pylů patří traviny, obiloviny, keře a pampelišky. Alergikovi už může způsobit potíže koncentrace 10–20 pylových zrn na 1 m3 vzduchu, přičemž v období od poloviny května do konce července je koncentrace pylových zrn 100-500 zrn na 1 m3 vzduchu. Nejhorší kombinací je teplé počasí a větrno.

Pyly se k nám do vozu dostávají prostřednictvím ventilace, ovšem většina aut má (ale nemusí mít) kabinový filtr, který by měl tyto pyly spolehlivě zachytit. Jenže stačí, abyste filtr pravidelně neměnili a už začne ztrácet účinnost.

Tehdy může být průjezd kolem pampeliškové louky opravdové dobrodružství, zvlášť když alergik jede s otevřeným oknem nebo právě s neúčinným filtrem.

Prevence je však snadná: Měnit každý rok kabinový filtr, v inkriminovaném období nejezdit se staženými okny, zapomenout na kabriolety.

Prach (jehož součástí jsou i plísně) nejsou jenom prachové částice jako takové, ale jsou to rovněž všudypřítomné látky typu vlasy, chlupy, epitelie (zbytky kůže) zvířat i lidí nebo mikroorganismy či jejich části.

Prach se stejně jako pyly do vozu dostává ventilací, ale také obyčejným otevřením dveří např. na parkovišti, pobytem v autě, převozem osob nebo zvířat.

Tady je nutné v rámci prevence opět řešit kabinový filtr, ale rovněž vnitřek vozu pravidelně čistit, udržovat, vysávat včetně sedadel i koberců a otírat jeho povrchy.

Plísně milují vlhko, nedostatek větrání a deštivé i mlhavé počasí, při němž se jejich množství přítomné ve vzduchu rapidně zvyšuje.

Prevencí zde je znovu pravidelně měněný kabinový filtr, ovšem rovněž kvalitní vodotěsnost vozu – zkrátka aby do auta nepronikala vlhkost, popřípadě rovnou větší množství vody. To se může dít na základě např. vadného/opotřebeného těsnění oken včetně čelního, případně z důvodu ucpání odtokových kanálků.

Během jízdy v dešti/vlhku je pak vhodné používat klimatizaci, která vzduch odvlhčuje, popřípadě dávat automobil pravidelně vysoušet. Kolikrát stačí teplá garáž, nechat pár hodin všechny dveře otevřené a umýt všechna okna zvenčí i zevnitř.

Rizikové je též zimní období, kdy si vlhkost do interiéru snadno přinesete například na botách, proto se doporučuje na podzim/zimu namísto textilních rohoží používat ty gumové. To samé platí i o dešti a promočených svršcích, které na jízdu ukliďte raději do kufru.

Věděli jste, že si v neudržované a nedezinfikované klimatizační/ventilační soustavě pěstujete krom plísní také např. mikroaerofilní bakterie (Actinomyces) ovlivňující vaši imunitu? Běžně se tyto bakterie vyskytují např. v dutině ústní, ale pokud se nestaráte o svoji klimatizaci, vytvoříte tím pro tyto breberky ideální prostředí.

Obecně pak přítomnost těchto bakterií může vyústit až v některou z chorob z klimatizace – tedy můžete „vyhrát“ rýmu, chřipku nebo angínu. V horším případě se v soustavě rozvinou i bakterie Legionella, což může člověka v extrémním případě zabít.

Prevencí/řešením je pravidelná dezinfekce klimatizace a ventilačního okruhu. Neuškodí také kompletní dezinfekce ozónovačem, který zabije prakticky vše živé uvnitř vozu.

Kde jsou plísně, tam jsou i naši oblíbení roztoči. Mimo toho, že tito „broučci“ s námi spí v peřinách, mohou se zabydlet rovněž v automobilových sedadlech, výplních dveří, kobercích nebo ve stropnicích.

Říkáte si, že třeba přes zimu roztoče (živí se plísněmi) netřeba řešit, protože je mráz hubí? Teoreticky ano, ovšem onen mráz už nezničí alergeny, které roztoči uvolnili.

Zaručeným řešením je opět pravidelný úklid vnitřku vozidla, otření povrchů, větrání, případně kompletní dezinfekce.

Lidé mají nejčastěji alergie na psí a kočičí chlupy či na další alergeny těchto domácích mazlíčků. Je tedy jasné, že pokud chcete dovézt vašeho Mikeška na veterinu, pak se hodí tak činit v přepravce (i z hlediska bezpečnosti jeho a celé posádky) a dané místo i přepravku posléze vysát a otřít dezinfekčními ubrousky.

Alergická reakce odstartovaná za volantem je pochopitelně nepříjemná a mnohdy i nebezpečná. Nejčastějšími projevy alergie totiž jsou alergická rýma (rhinitis), alergický zánět spojivek (konjuktivitis), kopřivka (urticaria) a astma bronchiale.

Nejlepší je rizikovým alergenům pochopitelně předcházet (prevence), případně omezit jejich šíření nebo je zcela eliminovat. Velmi častým řešením jsou rovněž moderní medikamenty, které alergické reakce celkem úspěšně tlumí.

Alergie mohou být latentní, takže vás přepadnou i tehdy, když to nečekáte. Dalším faktorem může být, že se třeba plísně a mikroorganismy žijící v automobilu vyvinou do takové fáze, kdy už ublíží i zdravému člověku.

Pro váš lepší motoristický život tedy obětujte pár set korun ročně za kabinový filtr, dezinfekci klimatizace a pravidelné luxování. Nebo to prostě svěřte pracovníkům různých automyček, které dneska najdete v každém větším městě, ba dokonce i v obchoďáku.