Hlavní obsah

Proč vznikají kolony? Můžeme si za ně hlavně my sami

Foto: TSK Praha

Tunel Mrázovka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Až budete zase někdy stát v koloně, která vypadá, že vlastně nemá reálnou příčinu, vzpomeňte si na to, že za ní s největší pravděpodobností můžou sami řidiči svým neuváženým a často zbrklým chováním. Je jedno, jestli taková kolona vznikne v Praze, Brně nebo kdekoliv jinde, její důvody jsou podle TSK Praha bohužel vždy stejné a stejně zbytečné.

Článek

Technická správa komunikací (TSK Praha) zjišťovala, co stojí za vznikem často nekonečných kolon v hlavním městě. Příkladem budiž vícepruhé komunikace, kde kvůli stavebním pracím dochází k omezení provozu. Prioritou je zachování provozu 2 + 2 jízdní pruhy v každém směru, ovšem v zúženém profilu. V takovém prostoru řada řidičů neví, jak se má chovat, čímž dochází tak ke zbytečným kritickým situacím, zpomalování provozu a nehodám. Přitom je to jen o naší předvídavosti a chování. Podle TSK většina krizových situací vzniká hlavně proto, že zbytečně spěcháme. Za každých okolností by mělo platit staré známé „Spěchej pomalu“ a fakt, že je nesmírně důležité udržovat plynulost jízdy. Jakmile začne jeden řidič zbytečně a nesmyslně brzdit, okamžitě se přidají další a zpomalení provozu nebo rovnou vznik kolony je na světě. Druhým extrémem jsou řidiči, kteří se v úzkém prostoru necítí bezpečně a jedou přehnaně pomalu či opatrně. Rozdíly v rychlostech pak vytváří další nebezpečné situace. Pokud patříte do této kategorie řidičů, pokuste se v zúženích naučit cítit komfortně, případně se jim raději vyhněte.

TSK upozorňuje, že ještě před tím, než dojedete do zúžení, je dobré vybrat si jízdní pruh. Mnohdy se předjíždějící řidiči bojí ve zpravidla zúženém levém pruhu předjíždět vpravo jedoucí široký náklaďák a pak najednou jedou oba pruhy pomaleji, než by bylo nutné. A je to právě bezpečná vzdálenost, co je v zúžených úsecích velmi důležité. Pamatujte, že vždy potřebujete dost místa pro případné krizové brzdění a na všechny reakce. I proto se odborníci shodují, že v zúženích je lepší posunout bezpečnou vzdálenost ze standardních dvou na tři sekundy.

„Jako všude pak v takových místech platí dvojnásob: ohleduplnost, tolerance a předvídavost,“ doporučuje Olga Boučková z oddělení BESIP TSK. „Tam, kde je levý pruh zúžen na dva nebo 2,2 metru, je ideální střídavá jízda. Všechna auta, včetně nákladních vpravo, jedou za sebou střídavě v levém a v pravém jízdním pruhu, a to maximální povolenou rychlostí. Tímto způsobem projedou omezením všichni bez zbytečných kritických a stresových situací, a to co nejrychleji a nejplynuleji. Základem je tedy plynulost a dodržování bezpečné vzdálenosti.“

Používejte blinkry! Vždy!

Na téma používání nebo spíše nepoužívání blinkrů jsme se rozepsali jen nedávno. Jak to tak ale pozorujeme, nic moc se nezměnilo. Někteří řidiči přítomnost té důležité páčky pod volantem tvrdě odmítají a neuvědomují si přitom, že právě i díky nim vzniká celá řada kolon, nebezpečných situací a nehod. Zapomínají nebo spíše kašlou na to, že právě blinkry jsou jediným komunikačním prostředkem mezi řidiči! „V omezení máme daleko menší prostor pro případné řešení krizových situací, právě proto je nezbytné dát ostatním včas najevo, co chceme udělat. Jediným možným řešením kritické situace v místech, kde není kam uhnout, je totiž zabrzdit a to, když celá situace neskončí nehodou, vede k řetězové reakci, kdy se celý jízdní proud zastaví a musí se znovu rozjíždět,“ vysvětluje Olga Boučková okolnosti, jak vznikají často zbytečně kolony. Těm se říká „plovoucí“ a na první pohled nemají zjevnou příčinu. Tou je ale právě chování řidičů a velmi často takzvané brzdění z leknutí, které se velmi rychle řetězí. „Jakmile jeden řidič sešlápne brzdový pedál, ani nemusí brzdit, stačí, že se rozsvítí brzdová světla jeho auta, a řidič za ním začne také brzdit, další za ním také a to vede k tomu, že se kolona bezdůvodně zastaví. Než se tito řidiči znovu rozjedou, trvá to pět až osm sekund. Takto pak kolona bezdůvodně narůstá a řidiči v ní naprosto zbytečně popojíždějí a poskakují.“ Myslete na to a místo zbytečného brzdění raději používejte blinkry. Vyplatí se to jak vám, tak všem okolo.

Strašák jménem pravidlo zipu

Všichni víme, že pokud se do zúžení sbíhají dva pruhy do jednoho, měli bychom se jeden po druhém řadit plynule z obou pruhů. To nám zaručuje, že naše zdržení bude co nejkratší. Problém je, že navzdory tomu, že pravidlo u nás platí už devatenáct let, ještě ho všichni nepochopili. Zařazují se buď zbytečně brzy, nebo naopak na poslední chvíli. Stále se také setkáváme s tím, že jeden řidič nechce pustit před sebe druhého. Opravdu, i to jsme zažili. Jde o situaci, kdy jeden má pocit, že když si kolonu vystál on, tak není důvod před sebe někoho pouštět z pruhu, kde kolona není. Vůbec mu ale nedochází, že se tím nejen chová nesmírně hulvátsky, obzvlášť když ještě troubí a ne zrovna slušně gestikuluje, ale že tímto chováním také porušuje zákon. Ten přitom hovoří zcela jasně. Při souběžné jízdě umožní řidiči vozidel jedoucích v průběžném pruhu řidičům vozidel do tohoto pruhu přejíždějících z pruhu, který přestal být průběžným, vjet tak, aby se vozidla jedoucí v průběžném pruhu a vozidla do něho přejíždějící mohla řadit střídavě po jednom do jízdního proudu průběžného pruhu. Nic nepochopitelného, ale přesto se každý den najde řada řidičů, které to vůbec nezajímá.

„Do pruhu, který pokračuje, se zařazujeme až v místě zúžení nebo těsně před ním. Nejlepší je, když řidiči zhruba 30 až 25 metrů před místem, kde jeden pruh končí, srovnají svoji rychlost a vytvoří si potřebný prostor pro zařazení. To je pro představu vzdálenost pěti až šesti aut. V takovém místě se tedy pomalu, přesně jako u zipu, zařazujeme do proudu pokračujících vozidel,“ popisuje správné zip řazení Olga Boučková. Nezapomínejte prosím, že toto pravidlo je potřeba dodržovat nejen u zúžení, ale také všude tam, kde standardně jeden pruh končí a další pokračuje.

Načítám