Článek
Auto tak nebude zrenovováno, pouze zakonzervováno – tedy s narezlou přední kapotou, ošoupanými sedadly, s rozvodovým řemenem, na kterém už nejsou takřka žádné zuby, a zašlým lakem. To vše prý kvůli autenticitě.
„S jeho současným stavem nehodláme nic dělat. Jakékoliv zásahy by pokazily jeho jedinečnou originalitu,“ nechal se slyšet Alexander Klein, vedoucí vozového parku Porsche muzea. Jenže to by znamenalo, že motor tohoto závodního auta už se nikdy nerozburácí, a že už nikdy nebude jezdit. A my říkáme: Není to škoda?!
Podle vedení Porsche muzea už se plochý osmiválec o výkonu 270 koní nikdy neprobere k životu
„Rozhodně nemáme v úmyslu jej vrátit do pojízdného stavu. Bergspyder naplnil svoje poslání a své schopnosti prokázal,“ dodává Klein. Ale proč tak radikální řešení? Inu, tohle je první případ, kdy závodní auto Porsche přežilo celou svoji kariéru a zároveň se na něj od té doby nesáhlo. Je výjimečné, i mezi těmi ostatními výjimečnými vozy. Auto navíc nebude možné běžně vidět – po dokončení procesu konzervace se odebere zpět do skladu Porsche muzea.
„Přístup ke klasickým autům a zacházení s nimi se jen během posledních 10 let zásadně změnil, už nejde pouze o jejich navrácení k původnímu nedotčenému stavu,“ přiznává Achim Stejskal, ředitel Porsche muzea se zvláštně povědomým jménem. Záměrem je prý uchovat auta v jejich autentickém stavu a oddálit, nebo nejlépe zabránit jejich postupnému chátrání. To by ovšem znamenalo, že tato skvělá vrchařská 910/8 s číslem šasi 031 by už nikdy nebyla viděna v akci, i když je tu stále naděje. Podle Porsche je proces konzervace zcela vratný, takže – teoreticky – se auto na trati ještě objevit může.
Model 910/8 Bergspyder je založen na povedeném závoďáku 908, který soutěžil i v Le Mans a díky různým variacím a evolucím vydržel ve službě přes deset let. Tady jeho plochý (!) osmiválec dává 270 koní, ten s sebou musí tahat pouhých 450 kg hmoty, není se proto co divit, že na stovku vystřelí už za 3 vteřiny.
Auto totiž na svou dobu bylo velmi pokrokové – používalo materiály jako titan, hořčík, hliník a sem tam nějaký ten plast. Šasi se tehdy dělalo podle standardů F1 a skládá se z ocelového prostorového rámu, krytého sklolaminátem. Auto bylo naposledy v akci v roce 1967, když vyhrálo tehdy věhlasný závod do vrchu European Hill Climb Championship v rukách jezdce Gerharda Mittera.