Pár základních rad, jak připravit auto (a sebe) na zimu

Sice se teď zase budou zástupy dopravních „expertů“ předhánět v tom, kdo více postraší řidiče nutností používat zimní pneumatiky, ale to dnes vynechme. Připomeňme si nezbytné, ale i doporučené úkony, které byste měli udělat, abyste sebe a auto na zimu dobře připravili. Začneme těmi nezbytnými kroky a body ke kontrole:

Akumulátor vám vždycky s prvním pořádným mrazem připomene, jak jste se o něj celý rok (ne)starali. Paradoxně mu nejvíce škodí letní vedra, kdy se rychleji odpařuje. A v zimě pak nemá potřebnou kapacitu. U moderních aut s aktivními alternátory a stop/startem vydrží i kvalitní akumulátor třeba jen dva až tři roky.

Stav akumulátoru zjistí jednoduchá diagnostika pomocí měřáku. Často se ale také ukáže, že už váš alternátor nedobíjí tak, jak by měl. Nějaká slušná dobíječka je jen nouzové řešení. A tzv. booster pro pomoc se startováním je také jen řešení z nouze. Možná bude načase koupit novou baterku.

Pokud máte staré Porsche nebo Tatru, tohle řešit nebudete, ale kdy jste naposledy kontrolovali stav chladicí kapaliny? Když totiž pravidelně doléváte vodu do chladiče, kapalinu si ředíte, a tím snižujete její schopnost nezamrznout. V každém slušném servisu nebudou mít problém změřit vám hustoměrem schopnost kapaliny odolávat mrazu, je to na práce na minutu.

Pamatujte, že při zamrznutí se chladicí kapalina roztahuje, takže může zničit motor. Abyste měli jistotu, že vaše auto přežije pořádnou zimu, měla by kapalina vydržet minimálně -25 °C. Ideální stav samozřejmě je, když odolává více než třicetistupňovému mrazu.

Vypotřebujte poslední zbytky letní směsi do ostřikovačů a kupte si kvalitní zimní směs. Raději než kupováním na benzinkách, kde je velmi drahá, se zásobte z nějakého e-shopu. Tam bývají ceny výrazně lepší. Můžete koupit i originální doporučené kapaliny pro přímé použití či koncentráty od automobilek. Škodovka takový třeba prodává na svém oficiálním e-shopu také.

Pozor si ale dejte na složení těchto kapalin do ostřikovačů. Ty nejlevnější s vysokým obsahem methanolu a acetonu jsou nejen toxické, ale ještě vám ničí auto, neboť naleptávají pryžové těsnění a plasty. Dražší kapaliny na bázi přírodního lihu jsou kvalitnější a neleptají díly na autě. Kapaliny do silných mrazů obsahují kromě lihu ještě etylenglykol, který je méně těkavý. Neodpaří se, a tak vám nezamrznou trysky ostřikovačů.

A když už jsme u čištění skla, tak zvažte, jestli by nebylo od věci koupit nové stírací gumičky. Záleží, kolik toho najezdíte a jak často je používáte, ale obvykle platí, že při běžném provozu a používání auta celý rok vydrží stírací gumičky jen asi půl roku. Pak začnou dělat na autě šmouhy. Sada originálních stíracích lišt, které si během minutky vyměníte svépomocí, stojí třeba na Octavii III 700 korun.

Tím jsme si odbyli nutné věci, ale ještě je pár drobností, které můžete udělat, abyste vy a vaše auto zimu přečkali v pohodě:

Mezi diskutované úkony patří i ochrana spodku auta proti korozi, proti které stále nejsou moderní vozy imunní; spíše se rez naopak vrací na scénu jako v dobách stopětek a žigulíků. Lepší než přípravky na bázi asfaltu jsou profesionálně nanášené přípravky na bázi vosku, které odpuzují vlhkost. Ty se dostanou i do míst, kam se štětcem a ručním sprejem nedostanete.

Pokud ale chcete, aby byl spodek (a různé dutiny i odtokové kanálky) vašeho auta ošetřen dokonale a investice za pár tisíc měla smysl, musí se nanášet na čistý, a především od nejsilnější koroze zbavený vůz. Nemá cenu stříkat ochrannou vrstvou oranžové nosníky a nápravy. Bohužel u spousty moderních aut už je třeba po pěti letech pozdě. Ideální je ošetřit hned úplně nové nebo pár let staré auto.

Nezapomeňte si také doplnit výbavu auta, čímž nemyslíme tu zákonem povinnou. Záleží především na tom, kde bydlíte a kudy jezdíte. V centru Prahy, kde je sněhová kalamita tak dvě rána v roce (když spadnou ty tři vločky při minus dvou stupních), vám stačí v kufru nějaká kvalitní škrabka, abyste snadno očistili okno z běžné námrazy.

Ale pokud bydlíte na horách nebo tam často jezdíte, připravte se na přívaly sněhu či nepříznivého počasí. Opatrný motorista vozí v autě navíc sadu řetězů. Ale od věci není také nějaká menší skládací lopatka a malé košťátko. Sprej na ošetření zamrzlých zámků (pořiďte si ještě jeden kapesní, abyste se do auta vůbec dostali) a přimrzlých stěračů párkrát za zimu ocení každý.

Proti každodenní námraze na sklech a mlžení oken se dá bojovat několika způsoby. Babská rada, že máte dát do starých ponožek kočkolit a rozmístit je v autě (pod přední sedačky a na palubku do rohů čelního okna), aby požíraly vlhkost, funguje jen částečně. Lepší je pořádně ošetřit okna tak, aby se na nich námraza a vlhkost nedržela, případně šla velmi snadno odstranit.

Přípravky proti mlžení skel zevnitř se musí ale nanášet na úplně čisté a mastnoty zbavené sklo. Stejně to platí pro ošetření oken zvenku. Nejlépe fungují tzv. tekuté stěrače, ale i jejich aplikace je obtížnější, pokud mají fungovat správně. Sklo je nutné nejprve důkladně očistit a odmastit. Tento přípravek funguje tak, že povrch skla vyhladí, a když se na něm nedrží voda a vlhkost, tak ani nepřimrzne. Také se nebojte používat klimatizaci, která s odmlžením skel zevnitř pomáhá.

Zkušení harcovníci už ví, co mají na kluzké silnici dělat. Ale není od věci, když už nechcete utrácet za odborně vedenou školu smyku, abyste si v bezpečných podmínkách vyzkoušeli, jak se vlastně auto na limitu chová a jak brzdí.

S prvním sněhem si klidně najděte nějaký opuštěný plácek a vyzkoušejte si, co auto dělá, když šlápnete na brzdy, jak špatně akceleruje a kde je jeho limit přilnavosti a podobně. Budete tak mít aspoň rámcovou představu o tom, co si můžete za ztížených podmínek dovolit.