Hlavní obsah

Test ojetiny Renault Kadjar: Zbytečné, ale spolehlivé SUV

Foto: Dalibor Žák
23. 1. 2020

Móda SUV hrne na trh auta, která nikdo nepotřebuje: velká, těžká, vysoká, s pohonem předních kol a bez terénních ambic. Mají vyšší spotřebu, větší servisní náklady a horší jízdní vlastnosti. Kadjar je přesně takové „zbytečné“ auto. S klasickým kombíkem uděláte lépe.

Článek

Armáda SUV a crossoverů vytlačila z trhu klasické modely, které se vždycky prodávaly dobře. Když zůstaneme u Renaultu, tak se stačí podívat na model Espace. Z nejlepšího prostorného MPV na trhu se stal neurčitý a rozhodně ne tak praktický crossover. Dnes musí mít každá významná značka v nabídce aspoň tři crossvery či SUV různé velikosti, často právě na úkor tradičních modelů. Ale když je poptávka, bude i nabídka.

Renault Kadjar je další takové auto. Stojí na platformě, kterou využívá i podobný Nissan Qashqai. Zajímavé ale je, že i když je Kadjar o 18 cm kratší než Mégane Grandtour, je asi o 100 kg těžší a má o zhruba 100 litrů menší kapacitu zavazadlového prostoru. Rozhodně tak není praktičtější, ovladatelnější či úspornější. Ovšem prodeje ukazují, že je to žádané auto, tak si pojďme Kadjara představit i jako ojetinu.

Nabídka aut se pomalu rozrůstá

Na test jsme si v Auto ESA půjčili Renault Kadjar s motorem 1.5 dCi o výkonu 81 kW a šestistupňovou dvouspojkovou převodovkou. Vůz z roku 2017 měl na začátku testu najeto jen necelých 7 000 km a prodejce za něj chtěl 450 000 Kč. Ano, s takovým nájezdem to není zrovna moc reprezentativní auto odpovídající termínu „ojetina“, ale jiný kus k dispozici nebyl.

Foto: Dalibor Žák

Testovaný Renault Kadjar je docela spolehlivé auto

Na trhu ojetin už je Kadjarů docela dost. V současné době je v nabídce inzertního portálu sauto.cz více než sto Kadjarů a ceny začínají lehce nad 300 000 Kč. Jen necelá čtvrtina aut v nabídce je s pohonem všech kol, zhruba pětina jich má automat a mírně převažují benzinové motorizace.

Kadjar s dieselem a nájezdem do 50 000 km se obvykle pod 360 tisíc korun ještě koupit nedá. Pohon všech kol se nabízel jen k nejsilnějšímu dieselu, který zpočátku tvořila verze dCi 130 jednotky 1,6 l, nyní se jedná o motor dCi 150 o objemu 1 749 cm3. Nejvíce změn se pod kapotou událo v srpnu 2018, kdy Kadjar přecházel na novější emisní normu. Benzinové motorizace například dostaly filtr pevných částic.

Nejezdí zázračně, ale je v něm dost místa

Renault Kadjar je sice velké auto a uvnitř je dost místa i na zadních sedadlech, ale to je asi tak všechno, co lze na tomhle autě ocenit. Přední sedačky nejdou pořádně nastavit. Opěradlo je buď moc položené, nebo moc napřímené, chybí mi tam jedna optimální mezipoloha. Nepříjemně tvarovaná je i hlavová opěrka. Ergonomie ovládání vyžaduje zvyk a středový dotykový displej působí lacině. Sice je tu plno různých funkcí (změna barevného schématu a dokonce možnost změny grafiky zobrazení palubního displeje), ale raději bych uvítal rychlejší odezvu dotykové obrazovky. A mohl by už konečně Renault začít používat tempomat, který lze ovládat po jednotkách km/h a ne pouze v sudých hodnotách? 125 km/h si prostě na tempomatu nenastavíte.

Foto: Dalibor Žák

Kadjar je uvnitř sice docela prostorný, ale to je třeba i takový Mégane Grandtour. Nepotěší ani uskákaná jízda a složité ovládání infotainmentu

Jízdní vlastnosti jsou takové nijaké a spíše si budete všímat toho, jak zbytečně tvrdý podvozek auto má. S tím ale nekoresponduje jízdní projev při dynamické jízdě. V každé zatáčce se Kadjar utápí v beznadějné nedotáčivosti a na jen trochu nerovném povrchu poskakuje jako koza. Aspoň, že šestistupňový dvouspojkový automat, i když je trochu ospalý, umožňuje citlivější a plynulejší rozjezdy a popojíždění, což se zrovna o koncernovém 7DSG říci nedá. A líbí se mi to obří tlačítko na vypnutí systému stop/start hned vedle volantu, takže se řidič pro vypnutí tohoto otravného systému nemusí proklikávat palubním menu jako u některých jiných aut.

Pojďme se ale raději podívat na techniku a spolehlivost, což nás přeci jen zajímá víc. Dobrou zprávou je, že žádná katastrofa se pod kapotou neodehrává, ale přesto je pár motorizací, které se nebudou hodit úplně každému.

Benzinové motory se zlepšily

Před základní benzinovou dvanáctistovkou jsme vždycky raději varovali. Brala olej, přicházela o kompresi, vytahoval se jí rozvodový řetěz a karbonovala. S emisní normou Euro 6 se motor dočkal několika vylepšení, ale i tak se moc nehodí na krátké trasy po městě a vyžaduje kvalitní palivo s aditivy.

Foto: Dalibor Žák

Vznětové motorizace jsou v pořádku, i když už se bez emisních složitostí neobejdou. U benzinových verzí si moc nepomůžete, nově už mají filtr pevných částic i ty

Modernější jednotka 1.3 TCE by snad měla být lepší, ale zase je otázka, co u ní udělá složitější emisní systém s povinným částicovým filtrem. Složitostí si tyhle benzinové motory nijak nezadají s moderním dieselem a v těžkém SUV moc smyslu nedávají. Jsou tak opravdu jen volbou pro někoho, kdo naftu nechce z vyšších principů. U malých benzinů měňte olej nejpozději po 15 000 km a tankujte benzin s aditivy, ideálně s vyšším oktanovým číslem.

Foto: Dalibor Žák

Od Kadjaru nečekejte zázraky. Ve verzi s předním pohonem poskakuje a po průměrné silnici nejezdí moc dobře. To i Dacia Duster má lepší jízdní vlastnosti

Pro jednotku 1.6 TCE platí to samé, ale ta má aspoň výkonovou rezervu a pokud vám nafta nesmí do domu, lze ji doporučit. V ostatních modelech aliance Renault-Nissan se tahle pohonná jednotka zatím ukazuje v dobrém světle. Občas ale motor protáhněte, ať se z něj „vymetou saze“ a nezačne karbonovat. Všechny benzinové verze jezdí za 7 až 8 litrů na 100 km, pokud nejste dálniční střelec.

S dieselem je to nejlepší

Naopak dieselové motorizace už Renault zase umí a lze je doporučit i z hlediska dalšího prodeje. Benzinové SUV totiž u nás dlouhodobě není moc vyhledávaný typ auta a nezdá se, že by se tyto nálady na trhu měly v dohledné době měnit. Základní motorizace 1,5 l se už dřívějších problémů zbavila a mechanicky je nyní jednotka 1.5 dCi velice slušná. Problémy by neměly být ani s šestistupňovým dvouspojkovým automatem EDC. Má suché spojky, ale velice jednoduchou mechaniku. Měl by vydržet daleko za 200 000 km.

Foto: Dalibor Žák

Automat se k dieselu hodí. Je možná trochu ospalý, ale měl by být spolehlivější a servisně méně náročný

Ze servisních rad lze doporučit zkrácení intervalů výměn oleje na maximálně 15 000 km nebo jeden rok (20 000 km lze schválit jen u vozů, které jezdí dlouhé trasy klidnějším tempem), pamatujte také na výměnu rozvodového řemenu. Poprvé po 160 000 km, ale raději dříve, následně každých 120 000 km. Drahým piezo vstřikovačům raději pomozte kvalitní aditivovanou naftou a nebojte se auto občas pořádně projet. S regenerací DPF problémy nebývají, pokud jezdíte často delší trasy.

Od srpna 2018 se prodává modernizovaná verze jednotky 1.5 dCi, která dostala zcela novou osmiventilovou hlavu, nové vstřikování a hlavně upravený systém selektivní katalytické redukce s AdBlue. Dynamické parametry se mírně zvýšily a novinkou je i modernizovaný sedmistupňový automat EDC. Ještě je to moc nový motor, ale pochybujeme, že by se Renault během modernizace jednotky dopustil nějakého přešlapu.

Foto: Dalibor Žák

Pokud koupíte mladé a málo ojeté auto a neutrápíte ho oddalováním servisu, měl by Kadjar vydržet

Druhou naftovou možností, a pro Kadjar asi optimálním motorem, je jednotka 1.6 dCi o výkonu 96 kW. Nabízela se i s pohonem všech kol, bohužel ale bez možnosti kombinace s automatickou převodovkou. Potěší ale opravdu slušnou dynamikou a hlavně velice spolehlivou konstrukcí. Původně měl tenhle motor vydržet servisní intervaly až 40 000 km v užitkových vozech aliance Renault-Nissan.

Má větší olejovou náplň (6,2 l), která nezdegraduje tak rychle. Pokud se umíte k autu chovat slušně a jezdíte delší trasy, v pohodě lze měnit olej po roce, nebo 20 000 km. Navíc tady není takové riziko, že motor prodloužený interval na dva roky, nebo 30 000 km nevydrží. Pro jistotu ale doporučujeme interval zkrátit, ať máte na dlouhodobý provoz klid. Opět je i zde lepší tankovat kvalitní naftu s aditivy.

Motor 1.6 dCi skončil v červenci 2018 a modernizovaná verze 1,7 l o výkonu 110 kW ho nahradila až v březnu 2019. Má složitější emisní systémy, jiné vrtání i zdvih, ale snad konstrukce zůstala nadále dostatečně bytelná a spolehlivá. S motorem se pojí také odolnější mechanická převodovka navržená na vyšší točivé momenty.

Musíme také ocenit, že moderní Renaulty se s kvalitou zpracování posunuly a dřívější úsměvné nedostatky a přešlapy jsou pryč. S elektronikou už problémy nebývají, a pokud se někdy něco objeví, budou to spíše sporadické věci. Ten základ je dnes už prostě spolehlivý (přínos Nissanu je určitě patrný), a pokud jde o mechaniku, bude hodně záležet na pečlivosti údržby. Renaulty také nereznou. Ještě by mohl Renault zapracovat na odladění podvozku, ergonomii a budou to zase příjemná a pocitově „kompletní“ auta.

Celkové hodnocení: Ojetý Renault Kadjar dCi 110

Základní naftová patnáctistovka je solidní motor a automat EDC se k němu hodí, ale z povahy věci je to auto spíše pro klidnější řidiče, kteří si nechtějí budovat převahu v levém dálničním pruhu. Ačkoli Renault Kadjar moc nepřesvědčí po stránce jízdních vlastností a ergonomie, je docela prostorný a hlavně má spolehlivou techniku. Pokud budete dodržovat servisní zásady, měl by vydržet dlouho. Ale to ostatně každý moderní Renault s touhle technikou.

autowebAUTOWEBaUtOwEb

Reklama

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.