Hlavní obsah

Obrazem: Specializovaná vozidla používaná na letištích

Foto: David Kučera

K čemu všemu letiště potřebují auta nebo různé motorizované speciály? Zajeli jsme do Pardubic a zjistili pro vás řadu zajímavých skutečností

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Malá i velká letiště nejsou jen bezpečným útočištěm pro letadla či vrtulníky, nýbrž zde pracuje mnoho netradičních vozidel. Znáte jejich účely, specifika a náležitosti? Tušili jste, že na dráze můžete spatřit třeba Octavii za tři, nebo dokonce za pět milionů korun? Nabízíme obrazový článek plný zajímavostí, tak neváhejte a čtěte dále.

Článek

Letiště je obvykle místem, kam přijedete, projdete bezpečnostní kontrolou, dáte si extrémně předražené kafe a odcestujete do cílové destinace. Jenže tušíte, že zde pracuje i řada zajímavých vozidel?

O jaké kousky jde, co umí, čím jsou specifické a proč by bez nich letecké areály nemohly hladce fungovat? To vše jsme se vydali zjišťovat za technikem Michalem Desenským ze společnosti East Bohemian Airport, která je provozovatelem mezinárodního letiště v Pardubicích.

Foto: Michal Desenský

Pásový nakladač patří k nejběžnějším letištním dopravním prostředkům. Vůz usnadňuje dopravu zavazadel, menších nákladů či třeba pošty do přepravního prostoru letounu. V jeho útrobách pak obvykle pracuje dieselový nebo elektrický motor

Foto: Jan Majurník

Toalet service má jednoduchý úkol, a to odsávat fekálie z příslušných rezervoárů letadel a provádět jejich čištění. Tento „náklad“ poté putuje do kanalizace, nikoli do atmosféry, jak si mnozí mylně myslí

Foto: David Kučera

Vůz na odmrazování letadel, takzvaný „de-icer“, je speciál s naftovým nebo elektrickým motorem, disponující zpravidla separovanými tanky s teplou vodou a odmrazovací kapalinou. Podle počasí a dalších aspektů zimního období je adekvátně zředěná směs aplikována pomocí tlakové trysky na křídla a další důležité části letounu, čímž dojde k odstranění nánosů sněhu či ledu

Foto: Jan Majurník

Za určitých povětrnostních podmínek se na stroj nanese druhá vrstva zvaná ochrana, nicméně během vzletu dojde při určité rychlosti k přirozenému odvanutí předmětných povlaků, ovšem to už kvůli zachování pohyblivosti vnějších ovládacích prvků nastupuje do akce integrované vyhřívání

Foto: Jan Majurník

Air-starter: obvykle jde o přípojné vozidlo vybavené nádobou se stlačeným vzduchem, jenž slouží pro nouzové startování proudových motorů (ty se startují roztočením vnitřních lopatek), pokud z nějakého důvodu nefunguje pomocný (třetí, APU) motor, pracující rovněž jako asistenční startovací jednotka. Alternativou je takzvaný jet-starter – v podstatě a zjednodušeně řečeno externí proudový motor

Foto: Jan Majurník

Škoda Octavia (ASFT), na kterou se koukáte, stála svého času asi tři miliony korun, nicméně na českých letištích můžete potkat i novější kousky za více než pět milionů. Netradiční automobil má totiž na zadní nápravě integrované páté kolo, místo druhé řady sedadel velkoobjemovou nádrž na vodu a všude uvnitř hromadu výpočetní techniky

Foto: Jan Majurník

Speciál prověřuje brzdné účinky dráhy, tedy zjišťuje, jak efektivně letadla na daném povrchu zpomalují. Primárně je vůz nasazován do akce v zimě (mokro, náledí, sníh) a vždy se s ním provádí opakovaná měření v rychlostech 65 km/h a 95 km/h

Foto: Jan Majurník

Princip testování je relativně prostý, páté kolo se spustí na zem, senzory sbírají data a získané podklady odesílají do počítače, který zpracovává výsledný graf. Cenné informace pak uvítají především piloti, kteří už dopředu tuší, jak (ne)snadné bude přistání/brzdění

Foto: Jan Majurník

To ale není vše. Stačí vyměnit centrální pneumatiku a rázem je možné zkoumat texturu dráhy, tedy intervalově předepsaný úkon opakující se podle frekvence používání plochy. Tato činnost pomáhá odhalovat vady povrchu, které se posléze odstraňují opravou/čištěním

Foto: Jan Majurník

Letadla nejezdí na benzinku, benzinky ve formě cisteren jezdí k nim. Na letištích bývají obvykle zásoby paliv pro stroje s pístovými i proudovými motory (primárně)

Foto: Jan Majurník

Málokterý podnik by se obešel bez účelových tahačů vozíků na vodu nebo dalších různorodých přípojných vozidel

Foto: Jan Majurník

Obyčejné auto s oranžovými majáky, jinak známé jako follow me vůz, má důležité poslání, a to navádění letadel (či vrtulníků) na předem určená místa. Práce zahrnuje také asistenci při parkování a přesnou korekci stání – těmto vizuálním postupům se všeobecně říká marshalling

Foto: David Kučera

Jde jinak o velice zodpovědnou činnost, kdy příslušný pracovník ručí za přesné navedení/umístění strojů, a rovněž zajišťuje prevenci proti kolizím

Foto: Michal Desenský

Hleďte na pojízdný speciál pro nakládání kontejnerů. Tahle mašina odvede těžkou dřinu zejména během nakládky/vykládky objemnějších zásilek

Foto: Michal Desenský

Mobilní dieselové generátory elektrické energie zabezpečují, aby stojícím letadlům nedošla „šťáva“. Jsou totiž letiště, kde je zakázáno (např. kvůli hluku) používat pomocný motor, který běžně živí palubní síť proudem. Druhým příkladem užití může být situace, kdy má pomocný motor nějakou závadu, a tudíž neplní svoji funkci

Rozhodně to nejsou všechny vozy, které můžete v leteckých areálech potkat. Svoji službu zde vykonávají také nákladní automobily s radlicí, sypače, zvedací plošiny pro hendikepované osoby, pojízdné schody, cateringové automobily, pojízdné fukary, autobusy, elektrobusy nebo třeba speciály pro přemisťování letadel.

Foto: David Kučera

Také schody mají svůj vlastní pohon, přičemž na větších letištích mohou být usazeny na podvozku nějakého nákladního automobilu

V každém případě se bez účelových vozidel neobejde takřka žádné letiště a jejich počty či specifikace pak záleží na rozloze daného prostoru. Přece jen v malebných Pardubicích nepotřebují obří motorizovanou flotilu, zatímco v takové Paříži (Aéroport de Paris-Charles de Gaulle) je za běžných okolností rušno (provoz) jako na dálnici.

Reklama

Načítám