Článek
Ve věku 93 let náš svět opustil návrhář, malíř a umělec Theodor Pištěk. Ačkoli oblékl Hradní stráž nebo herce ve slavných filmech, měl v sobě také vášeň pro automobily.
Řídit uměl už v 16 letech, protože tajně vozil po divadlech svého otce, který si za volant kvůli srdeční vadě neodvážil sednout. Když si pak v 18 letech dělal řidičák, jezdil prý lépe než učitel v autoškole.
Už po dosažení plnoletosti oblékl závodní kombinézu, na konci 60. let minulého století závodil v Evropském poháru a v 70. letech to dotáhl až do československé reprezentace. Pištěk jezdil jak okruhy, tak rallye.

Tento obraz se závodní tématikou nese název „Ecce Homo“.
Jednou jej po nehodě na Rallye Vltava dokonce zachraňoval závodník Louis Chiron. „Byl to vyhlášený elegán, chodil zásadně v blejzru a kravatě, měl tenisové polobotky se žlutou špičkou – a takhle vymóděný pro mě vlezl do řeky,“ vzpomínal po letech Pištěk.
Jeho děd Julius Ženíšek dokonce už v roce 1895 vlastnil závodní auto. Láska k autům se u Theodora odrazila rovněž v umělecké tvorbě. Mezi jeho slavné obrazy patří například Ecce Homo, kde je závodník s bílou kuklou a v pozadí motor, nebo pocta závodníkovi Guyi Mollovi nazvaná „Adieu“ a zobrazující starou závodní Alfu Romeo. Tento obraz byl v roce 2020 vydražen za 25 milionů korun.

Obraz s názvem „Adieu“ je jedno z nejcennějších děl s automobilovou tématikou od Theodora Pištěka.
Jeho nejslavnějším automobilovým dílem je bezesporu Ferat Vampire RSR z hororového snímku Upír z Feratu, postavený na základech Škoda 110 Super Sport (typ 724). Podle filmu tento speciální automobil nejezdil na benzin, ale skrz plynový pedál sál krev z nohy řidiče. A proto jezdil tak skvěle. Se skutečným autem to ale bylo samozřejmě jinak. Celý příběh vzniku pak najdete ZDE.

Nejznámějším automobilovým dílem Pištěka byl Ferat Vampire RSR.
Upír z Feratu však nebyl jedinou rolí tohoto mladoboleslavského unikátu. Škoda 110 Super Sport se ve své původní podobě mihla v jedné scéně ve snímku Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) nebo ji můžete vidět ve Velké filmové loupeži (1986). Dnes už nejezdí, ale stojí v depozitáři Škoda Muzea.

